háček 645, 805, 806 (hačyk 804)

hákovice 311, 313, 314 (ha- 314)

lopata

lopátka 107, 108, 121

u̯aštofka 736 (laštovička 737)

srce 625, 717 (srco 802)

srdíčko 124, 212, 230 (srdečko 823)

špice

špička 211, 227

špic f. 337, 414, 423,424

plech

želísko (želésko 749, 802, 808) — želosko

bota 115 (botka 148, but m. 828)

náklad 311, 320, 331

leška 806, 810

S          lemech 463

2                 Mapa zachycuje územní diferenciaci nář. pojmenování pro radlici rádla, tj. pro jeho zaostřenou část, která kypří a obrací půdu (srov. též III-43 rádlo, III-40 radlice pluhu, III-39 odhrnovačka).

Jde o reálii starou, která v době výzkumu nebyla již běžná, a proto jsou odpovědi někdy nepřesné, utvořené nezřídka ad hoc (např. rozhrnovač, rypáček apod.); takové případy jsme z mapování vyloučili. U názvů plech a špice lze předpokládat, že v některých případech se jedná o pojmenování rovněž utvořená ad hoc; uvedená slova vytvářejí však oblasti, v nichž jde nepochybně o termín, proto jsme je na mapě registrovali. Některá pojmenování se vyskytla ojediněle na různých místech zkoumaného území. V těchto případech jde o nezávislé utvoření názvu podle stejné (nasnadě jsoucí) motivace, vycházející spontánně z obvyklého okruhu představ mluvčích (např. bota, srdce).

Mnohá pojmenování vznikla přenesením názvu té části pluhu, jež má stejnou funkci jako radlice rádla (např. radlice, nůž, bota, želízko, náklad), srov. III-40 radlice pluhu. Radlice pluhu a rádla se liší tvarem. U pluhu má radlice tvar obdélníkový, u rádla tvar prohnutého trojúhelníku. Některé názvy vznikly přenesením na základě podobnosti tvarové (srdce, vlaštovka) nebo funkční (lopata, ležka ‚lžíce‘).

Slova s obecnějším významem (hák, lopatka, špice, plech), jichž se v běžné komunikaci užívá bez determinujícího výrazu, potřebují ke svému jednoznačnému určení zpřesňující shodný či neshodný přívlastek (např. háková, do háku, od háku, rádelní, na rádlo). Tato spojení byla zachycena nesoustavně, proto nebyla do závěrečného zpracování pojata.

Kromě diferencí lexikálních jsou zastoupeny zejména diference slovotvorné (např. radlice × radlička × rádýlko × náradelník), méně hláskoslovné (náradelník × náradník, želízko × želozko). Výraz náhradník hodnotíme jako hláskovou variantu slova náradník, které se patrně adideovalo k adjektivu náhradní.

Materiál byl upřesněn údaji z KLA. Tato anketa dokládá navíc ještě výrazy krtek na Zábřežsku a motyka na Frýdecku.

3                 Většinu zkoumaného území pokrývají výrazy se základem rad(l)-, jednotlivé ekvivalenty tvoří více oddělených areálů (radlice, radlička, náradník).

Slovo radlice se vyskytuje především v záp. části střč. nář. a v úzkém pruhu v jč. nář. mezi Příbramí a Českými Budějovicemi, odděleně pak ve střm. nář. a na Slovácku. Slovotvorná varianta radlička vytváří oblasti v doudlebském úseku, v svč. nář. s přesahem na Zábřežsko a Litovelsko; dále je na Moravě charakteristická pro Valašsko s výběžky na jihu na Kopanice a na severu na již. Opavsko. Pojmenování náradník je rozšířeno mezi Klatovy a Prachaticemi a dále tvoří rozsáhlý areál v širším Posázaví a v přilehlé části již. Čech po linii Příbram – Jindřichův Hradec vybíhající až k Boskovicím (zde se vyskytuje též podoba náradelník). Zejména v jz. části jč. nář. a jz. od Jindřichova Hradce je zaznamenána dubletní varianta náhradník (v širokém okolí Tábora).

Souvislý výskyt pojmenování od základu rad(l)- přerušují menší i větší, avšak územně ostře vymezené oblasti názvů lopata (na Plzeňsku) a lopatka (v Podještědí), plech (na Znojemsku a Třebíčsku), želízko (na Opavsku) se sousedním želozko (přechodná nář. čes.-pol.) a dále špice (na Frýdecku a též východně od Kroměříže). Posledně jmenovaný výraz se vyskytuje roztroušeně i jinde: v obměně špic f. byl zachycen mezi Příbramí a Českými Budějovicemi.

Ostatní názvy mají jen omezený výskyt. Pro Manětínsko je typická forma hákovice, na širším Opavsku se poněkud soustředěněji vyskytují formy hák a háček. V Poohří byl zaznamenán ekvivalent nůž, z Břeclavska je doložena sporadická podoba vlaštovka.

Další názvy byly zachyceny rozptýleně a zpravidla v dubletě.

4    bota  v sled. významu jen nář. (SSJČ botka, Jg botka, bodka — u obou ‚otka‘ Bš botka u pluhu) — Přenesením.

háček  v sled. významu jen nář. — Formální dem. k hák, viz hak.

hak  v sled. významu jen nář. (Jg hák ‚pluh bez koleček‘, SSJČ též hák ‚starší pluh podobný rádlu‘, SSJ ‚primitivní druh dřevěného pluhu‘) — Přejato z něm.

hákovice  jen nář. — K hák, viz hak.

lemech  jen nář. (Jg též lemeš, SSJČ lemeš zast., SSJ lemeš – u všech ‚radlice (pluhu)‘) — K psl. *lemešъ, *lemežь, podoba s koncovým -chь je pokládána za expresivní obměnu.

ležka  jen nář. — Přenesením (nář. ‚lžíce‘).

lopata  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

lopátka  jen nář. — Přenesením nář. formálního dem. k lopata.

náhradník  v sled. významu jen nář.; Jg „železo, kterým se do země ryje, tříhranné“ — Hlásková varianta výrazu náradník (viz tam), nejspíše adideací k adj. náhradní.

náklad  v sled. významu jen nář. (Jg ‚přivařené železo na radlici‘, K1 ‚část pluhu‘) — Od naklást.

náradelník  jen nář.; Jg „u rádla železo, kterým se do země ryje, tříhranné“ — Z *náradlník vsunutím vkladného e (-dlň- > -delň-).

náradník  jen nář.; Jg, Bš — Z *náradlník zjednodušením hláskové skupiny -dlň- > -dň-.

nůž  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

plech  v sled. významu jen nář. — Specifikací.

rádýlko  v sled. významu jen nář. (SSJČ dem. k rádlo, SSJ radielko) — Formální dem. k rádlo.

radlice  Jg radlice radlová, Bš radlica ‚železo na rádle‘, SSJČ, SSJ, pol. a hluž. radlica, dluž. ralica — Z rádlo.

radlička  SSJČ — Formální dem. k radlice, viz tam.

rádlo  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ říd. (Bš radlo, SSJČ též říd. radlo ‚staré nářadí k orání s trojhrannou radlicí‘) — Přenesením označení celku na část.

srdce  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

srdíčko  v sled. významu jen nář. — Formální dem. k srdce, přenesením.

špic  f., špice v sled. významu jen nář. — Přenesením.

špička  v sled. významu jen nář. — Formální dem. od špice, přenesením.

vlaštovka  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

želízko  v sled. významu jen nář. (Jg též želézko, SSJČ, SSJ želiezko – u ‚všech předmět ze železa, zpravidla nějaké náčiní nebo jeho část‘) — Specifikací.

želozko  jen nář. — Viz želízko; podoba -ozko se samohl. o nepravidelná, patrně analogií.

5    radlice Po 1, Ju 3, 5, Ru 3, 4 — radlica Ju 7 — radlička Ju 1, 2, 4 — lemeš Ju 7

6    —

Vj