plát 302, 303, 334

příplata 322–324

vocílka 324, 333, 441

šorna 751 (-ňa 705)

šnajdy 805, 806, 811

konec 113, 114

S          říz 701

2                 Mapa podává obraz zeměpisného rozšíření nář. názvů pro radlici pluhu, tj. zaostřenou, zprav. vyměnitelnou ocelovou desku, kterou se při orání krájí půda.

Pouze výjimečně se v záznamech z výzkumu objevují v případě dublet rozdíly v názvech pro napevno přivařenou radlici (v době výzkumu už naprosto ojedinělou) a pro část vyměnitelnou (někdy v již. Čechách: náklad – pevná součást, želízko – „na dva šrouby“); zpravidla však není vyměnitelnost pro výběr pojmenování relevantním rysem.

Materiál se diferencuje zejména lexikálně, pouze okrajově byl zachycen též rozdíl slovotvorný (želízko × želko) a odlišnosti hláskoslovné (želízko × želézko × želozko).

Jednotlivá pojmenování vznikla (vedle přenesení významu – část za celek – u slova radlice a celek za část – u slov ocílka a ostří) zpravidla specifikací obecných názvů s širším významem. Motivována jsou různě: tvarem – plát, materiálem – želízko, ocílka, funkcí – ostří, nůž, říz (obdobná motivace je i u přejatého šnajdy), skutečností, že jde o něco přídatného, připojeného – náklad, příplata, polohou – konec.

3                 Zkoumané území se člení do několika velkých, zpravidla poměrně kompaktních areálů odlišných lexémů (radlice, želízko, náklad, nůž, ostří), jež jsou na okrajích doplněny drobnými, většinou též homogenními oblastmi dalších výrazů (plát, příplata, ocílka, konec, šnajdy, šorna).

Rozsáhlý, téměř čistý areál zaujímá výraz radlice na většině Moravy (bez záp., sev. a sv. okrajů). Jinde se vyskytuje jen řídce a rozptýleně, kompaktně jen v hor. Pojizeří, ale tam zpravidla dubletně se slovem nůž. Dalším výrazem pokrývajícím značnou plochu je náklad – zabírá dva oddělené areály: v záp. Čechách a ve středu zkoumaného území (vých. polovina svč. nář., sz. Morava, široký pruh po obou stranách čes.-mor. hranice od Nového Města na Moravě až k Slavonicím). Většinou v dubletě se objevuje i jinde, zejména v již. Čechách, v kompaktním výskytu pak na Hranicku a Novojičínsku. V záp. části střč. a svč. nář. je běžné pojmenování nůž. Na ostatním území Čech, tj. v jejich větší střední a jižní části, se užívá názvu želízko (na severu areálu ve formě želko). Tentýž výraz se objevuje odděleně i v nejvýchodnější části zkoumaného území – zde ve třech hláskových variantách: želézko na Vsetínsku a Opavsku, želízko podél Ostravice, želozko v čes.-pol. přechodném pruhu. Posledním frekventovanějším výrazem je ostří. Kompaktní areál zaujímá na již. Opavsku a Příborsku, na sev. okraji vm. nář. a na sv. okraji střm. nář. Jako dubletní byl pak zapsán i jinde, zejména podél vých. poloviny hranice střč. a svč. nář., na Náchodsku a v podorlickém úseku.

K okrajovým výrazům s malým územním rozsahem patří plát (Chodsko), příplata a ocílka (obě jv. Klatovsko), konec (Náchodsko), šnajdy (již. okraj Opavska) a šorna (Vsetínsko).

4    konec  v sled. významu jen nář. (stč. i SSJČ ‚místo, kde něco končí, poslední část něčeho‘) — Specifikací.

náklad  v sled. významu jen nář.; Jg „u kovářů přivařené železo na radlici dlouhým oráním umetenou“, Kl ‚součást pluhu‘ — Starobylý název kovového obložení pův. dřevěných nástrojů. Od nakládat.

nůž  v sled. významu jen nář.; ALJ „spodní část ruchadla“ — Specifikací.

ocílka  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚čepel, želízko nože‘). Formální dem. od ocel.

ostří  v sled. významu jen nář. — Přenesením (stč., Jg i SSJČ – u všech ‚ostrá hrana nejčastěji řezacího nástroje‘).

plát  v sled. významu jen nář. (stč., Kt a SSJČ – u všech ‚kovová, tenká deska; plech‘) — Specifikací; ze střhn. blat, plat ‚list‘, s tím splynulo u nás i ve střhn. blate, plate ‚kovový plát‘.

příplata  jen nář.; Jg též příplatek „přibitý plech na hlavní desku u plu

hu“ (stč. ‚spojení‘ ‚příplatek ,přibitý plech na nástroji‘) — Souvisí zřejmě s plátati ‚spravovat‘; podobně jako náklad (srov. tam) byla i příplata původně dřevěná deska pobitá plechem.

radlice  Jg, SSJČ, SSJ, pol., hluž. — U záp. Slovanů *ordlica od *ordlo (to od orati).

říz  v sled. významu jen nář. — Od řezat.

šnajdy  jen nář. — Adaptací něm. výrazu (schneiden ‚řezat‘, ‚krájet‘).

šorna  jen nar. (SSJČ zast. ob. ‚škrabka na saze‘. Jg „nástroj, kterým se šaruje neb strouhá, die Scharre“) — Adaptací něm. výrazu.

želézko  jen nář. (Jg viz želízko) — Viz želízko, podoba s nezúženým -é- v základu.

želízko  v sled. významu jen nář. (Jg a SSJČ ‚předmět ze železa, zprav. nějaké náčiní nebo jeho část‘) — Specifikací.

želko  jen nář. — Haplologií z želízko, viz tam.

želízko  jen nář. — Viz želízko; podoba -ozko se samohl. o nepravidelná, patrně analogií.

5    radlice Po 1, Ju 1, 2, 4, 5, Ru 3, 4 — radlica Ju 6, 7, Ru 5 — radlička Ru 2 — želísko Ju 3 — lemeš Ju 7

6    MAGP 13, AJŚ 61, PLPJ 212, AJPP 99, SSA 1.7, OLA 563, ALE 260

Či