2                 Předmětem zkoumání této položky byla nář. pojmenování pro odhrnovačku, tj. pro horní část radlice, která klopí brázdovou skývu.

Původní radlice byla ‚zaostřená ocelová deska lichoběžníkového tvaru, jíž se krájí a zvedá půda při orání‘ (definice z PSJČ). Šlo tedy o celistvou, určitým způsobem tvarovanou kovovou součást pluhu. Novější radlice se skládá zpravidla ze dvou částí: ze spodního, zaostřeného, většinou vyměnitelného ocelového plátu, kterým se půda krájí (tj. z vlastní radlice), a z části horní, která odkrojenou půdu zvedá a klopí. Názvy pro celistvou radlici se později přenášely na některou z částí radlice dvojdílné.

Přenášení pojmenování z celistvé radlice na některou část pozdější dvojdílné radlice se týká zejména právě slova radlice, u něhož je areálově vyhraněno (srov. též III-44 radlice rádla): území, kde se tohoto slova užívá pro odhrnovačku, se nekryje s územím, kde se tak nazývá spodní část radlice.

Mapa zachycuje pouze rozdíly lexikální. Slovotvorné či hláskoslovné varianty jsou zanedbatelné a jsou vedeny pouze v oddíle 1 M v závorce.

Většina názvů pro odhrnovačku vznikla specifikací pojmenování s širším, obecnějším významem (deska, plech, plotna) nebo přenesením na základě podobnosti (křídlo, lopata, mísa), řidčeji jde o přenášení významu na základě věcné souvislosti (radlice – část za celek; náradník – přenesení z radlice rádla na radlici pluhu a pak též část na celek) nebo o výrazy motivované funkcí (odháňka, odvalnice), výjimečně se setkáváme s přejímkami z něm. (např. šár).

3                 Na většině zkoumaného území se uplatňují tři základní lexémy – radlice, plech a deska, k nimž se přimykají další výrazy zaujímající menší areály, popř. vyskytující se rozptýleně zejména v okrajových oblastech.

Slovo radlice pokrývá zhruba sev. polovinu Čech (bez vých. okraje) s širokým výběžkem na Plzeňsko a Domažlicko, dále sev. část střm. a vm. nář. a záp. polovinu Slezska. Výraz plech vytváří areál v již. polovině a na vých. okraji Čech a v čm. přechodných nářečích s výběžkem na Boskovicko; odděleně byl pak zaznamenán v malých oblastech mezi Vsetínem a Kroměříží a na již. Opavsku. Pojmenování deska zabírá velkou část Moravy (bez sev., záp. a již. okrajů), zpravidla jako dubletní se pak objevuje více či méně soustředěně na různých místech Čech, nejhustěji sev. od Prahy a na Roudnicku.

Menší území pokrývají výrazy lopata (záp. okraj svč. nář.), plotna (zejména Strakonicko), prkýnko (Znojemsko), odvalnice (vých. polovina Slezska) a křídlo (Kroměřížsko, Vsetínsko, sev. Prostějovsko, Klatovsko).

Zcela okrajové jsou názvy odháňka (hor. Pojizeří), mísa (jz. Strakonicko) a šár (sv. od Opavy).

4    deska  v sled. významu jen nář.; Jg též deška „prkno u pluhu“ — Specifikací.

křídlo  v sled. významu jen nář. (Bš „zadní část ruchadla“) — Přenesením.

lopata  v sled. významu jen nář.; Kt lopáč „plech, plechová radlice u ruchadla“ — Přenesením.

mísa  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

náradník  jen nář. (stč. náradlník ‚radlice‘, Kt ‚radlice‘ – u obou patrně ‚radlice jako celek‘; Jg „n. jest u rádla železo, kterým se země ryje, tříhranné – náradník na obojí stranu krájí, radlice u pluhu jen na jednu“ – toto rozlišování je podle Mch nepůvodní) — Přenesením.

odháňka  jen nář.; Jg též sháněčka „prkno u pluhu ke slupici a k soše

přibité, k odvrhovaní země radlicí ukrojené“, Kl odháňačka „deska u pluhu“ — Od odhánět, tzn. ‚odhrnovat hlínu při orání‘.

odvalnice  jen nář.; SSJČ odval, ALJ vých. Slezsko — Od odvalit.

plech  v sled. významu jen nář. (stč., Jg, SSJČ – u všech ,tenký kovový plát‘) — Specifikací.

plotna  v sled. významu jen nář. (SSJČ zast. ‚deska‘) — Specifikací.

prkýnko  v sled. významu jen nář. — Specifikací (SSJČ dem. k prkno ‚dřevěná deska‘).

radlice  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ; SSJ, pol. a hluž. radlica, dluž. ralica – u všech ‚radlice jako celek‘) — Přenesením.

šár  jen nář. — Přejato z něm. (Schar ,radlice‘).

5    plech Ju 3 — deska Ju 2–4, 6, 7, Ru 5 — deška Po 1, Ju 1, 5, Ru 2–4

6    MAGP 14, AJŚ 60, AJPP 97, AJK 75:1, OLA 564, ALE 260

Či