ČJA 3
38 a) plaz (998), b) zakončení plazu
1a M plaz
splaz (též 216, 227, splask 738, splyz 830) — spu̯uz
1b M oplaz
pata
patka (pja- 811, 814)
botka 110 (botek 813)
přínos 443–445
příplata
oplata 722–724, 748
náplata 515
střela (střełka 828, střau̯a 835, 836, střou̯ka 835, 836)
prístrelek 755, 756
postřełek (postřeł 725, ostřełek 725)
sáňka (-nka 703, 814)
smyk 201, 827
šína 722, 814 (šinka 703, 814)
šlinčuch 820 (šlinčuk 830, svinčuch 808)
S podráška 105, pantofel 804, papuč 814, u̯avica 832
2 Původně byla položka zaměřena pouze na nář. pojmenování pro plaz, tj. vodicí součást pluhu upevněnou na slupici. V některých oblastech zkoumaného území se však používá navíc ještě specifického názvu pro zakončení plazu (popř. pro jeho spodní část), tj. pro kovovou součástku zpravidla přišroubovanou dvěma šrouby na konci plazu, která hladce klouže po zemi a po opotřebování se vyměňuje. Na zobrazení pluhu v Dotazníku (i v KLA) je totiž vidět právě jen koncovou část plazu, kterou informátoři zřejmě někdy považovali za předmět otázky. U některých odpovědí, zejména pokud v dané lokalitě bylo zapsáno pouze jedno pojmenování, nelze vyloučit jeho přenesení na celý plaz. Na základě celkového zhodnocení materiálu a srovnání s KLA jsme došli k závěru, že pouze výrazy plaz, splaz a spluz lze jednoznačně přiřadit významu ‚plaz‘, ostatní zachycená pojmenování znamenají s největší pravděpodobností ,zakončení plazu‘. Nář. vyjádření pro oba významy zobrazujeme společně na jedné mapě jako položky a) (izoglosami s nápisy a lineární značkou) a b) (plošnými značkami a šrafou). Protože během našeho výzkumu byly doklady pro položku b) zapisovány jen nesystematicky, využíváme zde v plné míře materiálu KLA a uvádíme jej výjimečně v celém rozsahu na mapě (a to i výrazy, které námi zachyceny nebyly, pokud s naším materiálem souvisejí motivačně nebo slovotvorně) – jednotlivé dialektismy mají totiž podle tohoto staršího sběru zpravidla větší rozsah, než jak by ukazovaly pouze nesoustavné doklady zachycené naším výzkumem.
Položka a) vykazuje jen jednu výraznou diferenci slovotvornou – plaz × splaz a jeden okrajový rozdíl hláskoslovný – splaz × spluz. V rámci položky b) bylo však zachyceno mnoho rozmanitých pojmenování, diferencovaných zejména lexikálně, ale i slovotvorně (např. příplata × oplata × náplata, střela × přístřelek × postřelek).
Některá pojmenování, často územně nesouvisící, tvoří sémantické okruhy výrazů vzniklých přenesením významu na základě umístění, tvarové podobnosti nebo průvodní okolnosti (dotyk se zemí, klouzavý pohyb): pata/patka patrně podle umístění vzadu a dole, odtud snad dalším významovým posunem botka, pantofel a papuč (podobá se botě; dotýká se země) a dále podešva, podrážka (motivací je zřejmě přímý styk se zemí; pravděpodobná je i souvislost s něm. ekvivalentem, srov. odd. 4), podle klouzavého pohybu pak sáňka a smyk; tatáž motivace je snad obsažena v přejatých slovech šlinčuch a šína. Některé názvy mohly vzniknout i přenesením jmen pro jiné části pluhu (srov. např. v odd. 4 příplata, přínos).
3 Pokud jde o položku a) plaz, lexém plaz/splaz/spluz pokrývá celé zkoumané území. Hlavní územní protiklad je v rovině slovotvorné – plaz × splaz. Větší rozsah má varianta splaz, doložená z celé Moravy a Slezska (bez nejvýchodnějšího okraje, kde se užívá přejímky z pol. dialektu spluz) a dále z již. Čech s přesahy na jv. Klatovsko a širší Benešovsko, odděleně pak ze sev. části svč. nář.; na ostatním území Čech byla zachycena základní podoba plaz (na Moravu zasahuje jen úzkým výběžkem kolem Ledče nad Sázavou k Telči).
Nář. pojmenování pro zakončení plazu – položka b) – byla zaznamenána jen na části zkoumaného území, a to na již., sev. a sv. okrajích Čech, na záp. Moravě až po Brno, ve vm. nář. a též ve Slezsku, převážně v jeho záp. polovině. Největší rozsah má výraz pata (s méně častou dem. variantou patka), zaznamenaný na záp. Moravě a v jv. Čechách, při sev. a sv. okraji Čech, ve zbytcích sev. od Rakovníka, na Volyňsku, na Slovácku a v záp. polovině Slezska. Ostatní ekvivalenty zaujímají menší, zpravidla prolínající se nekompaktní oblasti nebo mikroareály: pojmenování příplata je doloženo z již. Čech, přínos z Volyňska, oplaz z Podkrkonoší a Chrudimska, podešva z Uherskobrodska, Břeclavska a Opavska, střela s variantami ze stř. části vm. nář. a z Jablunkovska, oplata a šína ze sev. okraje vm. nář., sáňka z Opavska a Příborska, šlinčuch ze sev. Hlučínska.
4a plaz Jg, SSJČ zeměd., SSJ zeměd., pol. ploz, plóz (stč. jen obecný význam ‚zařízení umožňující klouzavý pohyb‘) — Psl. *polzъ ‚co se plazí‘; specifikací významu.
splaz v sled. významu jen nář.; Jg též zplaz — Podle Mch starý útvar; s- je předpona asi stejného původu a významu jako ve slově smyk. Viz plaz.
spluz jen nář.; ALJ laš. — Hlásková varianta slova splaz (viz tam) v návaznosti na pol. nář. Viz plaz.
4b botka v sled. významu jen nář. — Přenesením.
lavice v sled. významu jen nář. — Přenesením (patrně podle podobnosti).
náplata jen nář. — Patrně od naplátat, to od plátat ‚spravovat, flikovat‘.
oplata v sled. významu jen nář. — Od oplátat, viz náplata.
oplaz v sled. významu jen nář. — Od oplaziti.
pantofel v sled. významu jen nář. — Přenesením.
papuč v sled. významu jen nář. — Přenesením.
pata v sled. významu jen nář.; ALJ ‚pata u saní, pluhu apod.‘, SSJ päta (jinak jen obecný význam: stč. ‚spodek, podstavec‘, SSJČ ‚spodní, zadní nebo ukončující část předmětu‘) — Přenesením.
patka v sled. významu jen nář.; Bš „část splazu pod rocháčem viditelná slove patka“ (jinak jen obecný význam: stč. a SSJČ dem. k pata, viz tam, Jg „zadní díl neb spodní díl něčeho“) — Přenesením dem. k pata, viz tam.
podešva jen nář. — Přenesením nář. podoby slova podešev (stč. a Jg ‚chodidlo‘, SSJČ podešev ‚podrážka‘); nelze vyloučit vliv pa
ralelního něm. pojmenování Sohle ‚plaz‘ nebo ‚zakončení plazu‘, jinak ‚podrážka‘, ‚chodidlo‘, ‚pata (např. hory)‘.
podrážka v sled. významu jen nář.; ALJ „opěra pod radlicí u sloupku“ Kladsko — Přenesením. Srov. podešva.
postřelek jen nář. — Od předložkového výrazu po střele, viz střela.
přínos v sled. významu jen nář. — Od přinášet, přinést; patrně přenesením názvu jiné části pluhu nebo rádla (Jg „přínos u rádla jest tolik co zhlaví u pluhu“; pozn.: zhlaví – podle Jg – „dřevo pod křídlem pluhovým“).
příplata jen nář. (stč. ‚spojení‘, příplatek ‚přibitý plech na nástroji‘ — Viz náplata a oplata. Doslova asi ‚část plazu, nějaké zpevnění k němu přibité, připojené‘. Nelze vyloučit ani přenesení názvu jiné části pluhu, srov. III-40 radlice pluhu (Jg též příplatek „přibitý plech na hlavní desku u pluhu“).
přístřelek jen nář. — Od předložkového výrazu při střele, srov. postřelek.
sáňka jen nář. — Přenesením nář. výrazu pro sáně nebo pro sanici.
smyk v sled. významu jen nář. (Jg ‚co se smýká‘) — Specifikací významu, nebo přenesením (Jg též „zadní díl selských saní, jenž se po zemi smýká“).
střela v sled. významu jen nář. — Přenesením snad podle podobnosti a rychlého klouzavého pohybu. (Mch: střela měla původně význam ‚šíp‘.)
šína v sled. významu jen nář. — Přenesením slova přejatého z něm. (Schiene ‚kolejnice‘, ‚železná tyč nebo traverza‘).
šlinčuch jen nář. — Adaptací něm. Schlittschuh ‚brusle, bota s bruslí‘.
5a plaz Ju 1–3, Ru 3 — splaz Ju 3, 4, 6, 7, Ru 4
5b pata Ju 5 — podešeu̯ m. Po 1
6a MAGP 15, AJŚ 62, AJK 282
6b —
Či
