ČJA 3

37 slupice (997)

1Mslupice (slópica 676) — stlupice 320 (stłpica 753) — stupice (stupjyca 701) — člupice 148, 160 (šlupice 146) — slubice (stubice 130, 159) — srubica (šrubica 704, 726, šrúbica 725) — snubice — subice

slupnice (též 446, 452) — stupnice (též 459)

sluba (slúba 457, sruba 454, cluba 456, clúba 457)

slupovačka 101

sloupec (slupec 307, slup 515)

sloupek (słupek 804)

stáva (stavec 414)

Nrám 113, rámec 103, 105, 115, 117, 129, 130, 137, šrub/šroub, ťeleso, hřídel, kleč 444, 445

2                 Mapa zobrazuje územní rozložení nářečních názvů pro slupici, tj. svislý (pův. dřevěný, nověji však zpravidla i železný) nosník pluhu, na němž je upevněna radlice s odhrnovačkou a plazem. Jde o reálii spojenou především se

starým pluhem dřevěným, takže příslušná pojmenování žila v době výzkumu často už jen v paměti informátorů,
mnohde (zejména na stř. a vých. Moravě) byla už zcela zapomenuta. Proto bylo provedeno srovnání s KLA
a údaje získané přímým terénním výzkumem byly tímto starším materiálem podle potřeby doplněny; někdy
však už ani v KLA nejsou žádané výrazy zapsány.

Místy byla stará reálie zaměňována s novějším průmyslově vyráběným zařízením z kovu (v Podkrkonoší a na Náchodsku rám/rámec – zde informátoři uváděli, že zobrazený pluh, jehož součásti bylo jejich úkolem popsat, již nepamatují; na celém území rozptýleně šroub; též naším výzkumem nedoložené, ale v KLA zejména na stř. a vých. Moravě hojně zapisované označení těleso), jež je sice funkčně totožné, ale konstrukčně odlišné, proto byla jeho nář. pojmenování z mapování vyloučena. U starého rádla mohla tvořit slupice s klečí jeden celek, tam se slovo kleč skutečně mohlo vztahovat i na slupici; protože však výskyt tohoto výrazu (v b. 444, 445) nebyl starším výzkumem potvrzen, zůstal též nemapován. Jinak je tomu u jzč. regionalismu stáva (popř. stavec), jenž byl někdy informátory označován jako „celý spodek (plaz, slupice) mimo plech“ (b. 414), protože je však v KLA doložen velmi hojně, zpravidla jako název pro slupici, je na mapě zobrazen.

Kromě jediného okrajového lexikálně odlišného výrazu stáva se v zaznamenaném souboru pojmenování objevují nepříliš výrazné diference slovotvorné (slupice × slupnice × sluba × sloupek × sloupec) a rodové (slupice × sloupec; podoba slupec v slez. nář. vznikla patrně pravidelným slezským krácením ze slúpec.) Zvlášť hojné jsou rozdíly hláskoslovné, jež jsou odrazem nejen staré psl. dubletnosti v kořeni tohoto slova (stlp-, stlb-) a pozdější změny stl- > slu-, ale i změn nových (slu- > su-/snu-) včetně vlivů adideačních (slu- > sru- > šru-; slu- > člu-).

3                 Jako základní se jeví protiklad podob slupiceslubice. Slupice má téměř výhradní postavení v záp. polovině Čech a ve Slezsku, slubice zaujímá rozsáhlý areál zhruba ve středu zkoumaného území. Zdá se, že na značnou část Moravy pronikla slupice patrně později a rozrušila zde tradiční areály výrazu slubice (na záp. polovině Moravy; doklady z KLA svědčí o dřívějším výskytu tohoto slova i na Znojemsku a Moravskokrumlovsku) a hláskové varianty srubice (na vých. Moravě).

Ostatní podoby zaujímají menší území. Kompaktními oblastmi několika variant se vyznačují již. Čechy; na jz. Jindřichohradecku se rozkládá oblast výrazu slupnice, již. od Strakonic byla zapsána archaická podoba stupice (se zachovaným -t- z původního základu stlp-), obě oblasti pak na Českobudějovicku spojuje kontaminovaný výraz stupnice. Podoba stupice se dokládá také z mor.-sloven. pomezí (zde je podporována sousedstvím slovenského ekvivalentu stĺpica) a z menší oblasti na Vyškovsku. Na Vysokomýtsku leží mikroareál obměny člupice.

Též výrazy s kořenným -b- pokrývají značnou část zkoumaného území: na Doudlebsku byla zachycena varianta sluba, z hláskových obměn slova slubice (kromě výše uvedené srubice) zabírá malou kompaktní oblast subice jz. od Benešova, snubice je doložena řídce a rozptýleně zejména z Českomoravské vrchoviny.

Maskulinum sloupek tvoří téměř čistý areál na centrální Hané; odtud se táhne sv. směrem podél polské hranice až na Náchodsko, dále se řídce vyskytuje i v čes.-mor. přechodném pásu. Výraz slupec byl zaznamenán ojediněle především na Stříbrsku a ve Slezsku.

Na Písecku je malá oblast pojmenování stáva, které zde zaplňuje klín mezi šesti různými variantami slova slupice (v době výzkumu už bylo tímto základním výrazem zcela překryto – je vždy dubletní) a tvoří tak klasický příklad jevu, kdy na rozhraních různých výrazů, kdy žádný z nich nemá zcela pevné postavení, se prosadí jiné, odlišné slovo.

4    člupice  jen nář. — Obměnou ze slupice. Snad adideací k nář. člup ‚schodek‘.

sloupek  v sled významu jen nář.; Bš (Jg „sloupek u háku (rádla) jest dřevo kolmo vražené ve křivolatině, na kterémž hák uklinován jest“) — Formální dem. ke sloup (psl. *stlp*stlb m.); specifikací významu.

sluba  jen nář.; Jg cluba. Kt čluba — Patrně ze slubice desufixací a přiřazením k a-kmenům.

slubice  jen. nář.; Kt — Podle Mch z předpokládaného psl. *slbica, základ *slb- je asi týž jako sloup. Vzhledem k hláskovým variantám stubice 130, 159, stlupice 320 a stupice se přikláníme k jinému řešení — předpokládáme psl. *stlbica*stlpica, tedy přímé deriváty z *stlbъ*stlpъ, viz sloupek, v nichž se později vyvinula skupina stl- > slu-. Zánik -t- je výsledkem zjednodušení konsonantického skupení vzniklého po ustálení -u- (a po zániku slabikotvornosti l). Je též možné, že slupice vznikla ze slubice přikloněním ke sloup (nejde-li o přímou návaznost na psl. *stlpъ).

sloupec  jen nář. (stč. slúpec, stlúpec ‚sloupek‘) — Od sloup.

slupice  Jg, SSJČ, pol. słupica — Viz slubice.

slupnice  jen nář.; Jg, Kt též slubnice — Od slupice patrně vlivem adj. slupní, nelze vyloučit působení sousedního výrazu stupnice.

slupovačka  jen nář. — Od slupice adideací k slovesu slupovat.

snubice  jen nář.; Kt slez. — Hlásková varianta od slubice, viz tam. Nelze vyloučit, že jde o adideaci k nář. snubit ‚snoubit, spojovat‘.

srubice  jen nář.; Bš val. — Od slubice (viz tam) příklonem ke sroubit ‚sestavit, tj. způsobit, aby něco drželo pohromadě‘, případně ke šroub ‚kovová součást novějšího typu pluhu se stejnou funkcí jako slupice‘ (tak zřejmě u šroubice 704, 725, 726).

stáva  jen nář. — Patrně archaickým tvořením od staviti; slupice je sloupek, jenž se umísťuje do svislé polohy, tedy se staví.

stlupice  jen nář.; Jg stlpice slc., SSJ stĺpica — Archaická varianta slova slupice se zachovaným -t- ve skupině stlu-, viz slubice.

stupice  jen nář.; Bš Starý Hrozenkov — Hlásková varianta slova slupice s odlišným výsledkem vývoje pův. počáteční skupi

ny stlu-, vzniklá v důsledku výslovnosti l jako u, viz slubice.

stupnice  v sled. významu jen nář. — Zřejmě kontaminací výrazů slupnicestupice, viz tam. Nelze vyloučit adideaci ke stupeň.

subice  jen nář. — Patrně ze slubice (viz tam) zánikem pův. -l- v pozici před -u-.

5    slupice Ju 4, Ru 2, 3 — stupice Ju 3 — slubice Ju 1 — hlava Ju 1–3, 6, Ru 4, 5 — pařez Ju 5 — parez Ju 5

6    MAGP 15, AJPP 99

Či