ČJA 3
34 podmítat (988)
1 M podmítat
zmítat (s- 305)
zmetovat (s-149, 210)
(v)orat ((v)orat strňišťe 301, 319, 322, 407, 427, 428, 437, 452, 454–456,
458, vorat strňíšťe 214, 242, 406, vo-
rat mňelčinu 413, vorat mňelko 228, 229, 424, 426, 428, 449, (v)orat mjelce 428,
456, vorat
namňelko 130, 503, (v)orat zmjelka 424, 451, vorat zmjelko 451)
pod(v)orávat (povorávat 333)
podorovat (podvúrovat 103, vodurovať 445)
vrhnout
podvrhovat
podvrhat — podvŕhat
zvrhovat (též zvrhávat 457)
zvŕhat 708, 709, 728
trhat 111
pottrhovat (pottrhávat 432)
strhovat
strhávat (s. strňíšťe 114, 214)
škrábat (škrabat 406, škrabat strňišťe 415)
potškrabovat 249, 323
seškrabovat (naškrabávat 306)
loupat 311
slupovat (sloupávat strňíšťe 118, volupovat 130)
ruchat 110, 112, 119 (zaruchávať 104)
rejpat 329 (sripovat 335)
vobracet (vobracet strňíšťe 114, 116–118, převracet s. 119)
mňekoťit
úhořit
slizovat 128–130 (volizovat 130)
harkovat
šlincovať 445 (šmicovat 324)
S kantovat 324, krublovat 306, namješovať 445, otšelovávat 306, špicovat 444
N dvojákovat 228, 236, trojákovat 228, 326–328, kultivátorovat 405
2 Mapa zaznamenává nářeční ekvivalenty slovesa podmítat, tj. mělce orat strniště k ochraně vláhy v půdě a odplevelení.
Vedle četných diferencí lexikálních bylo zachyceno i množství rozdílů slovotvorných, vyvolaných tvořením imperfektiv (např. trhat × strhovat × strhávat). Na mapě registrujeme pouze jeden rozdíl hláskoslovný, a to -r- × -ŕ- (vztah podvrhat × podvŕhat).
Do mapování jsme nepojali označení prokazatelně nová (např. dvojákovat ‚podmítat dvojákem, tj. pluhem se dvěma radlicemi‘, kultivátorovat atp.).
Z hlediska slovotvorného lze doložené formy rozdělit na útvary nepředponové (např. orat) a útvary odvozené pomocí předpony (např. podvrhat) nebo přípony (např. podvrhovat). V mnoha případech jde o sekundární imperfektivum (např. strhovat, podorávat). Pozoruhodná je zeměpisná distribuce sufixu -ova- při tvoření
imperfektiv. Výzkum doložil tyto deriváty nejen ve
vých. částech území, kde je tento způsob tvoření běžný (slez.
podorovat, vm.
podvrhovat, zvrhovat); v překvapivém rozsahu se objevují uvedené útvary i v Čechách (např.
jzč. podškrabovat, seškrabovat, svč. podtrhovat, strhovat, slizovat, slupovat).
V Čechách mluvčí často hodnotili výraz podmítat (byl-li zachycen jako dubletní), shodný se spisovným jazykem, jako novější. Na okrajích území českých nářečí v užším smyslu naopak jde o postupné vytlačování tohoto termínu a jeho nahrazování ekvivalentem jiným, jak dosvědčuje hojná dubletnost (ojediněle i vícečetnost) výrazů. Místy se patrně neodlišují označení pro vyjádření významu ‚podmítat‘ a ‚orat‘ (podorlické měkkotit, jč. orat, srov. III-33 orat (hlubokou orbou)). Kypření půdy mělo někde i čtyři fáze. Jg uvádí: „Z trojího orání ouhorů slove první potrhovati, druhé mísiti, třetí zadělávati. Jinde čtyry orby jsou: podorati (podmítati), odůrovati (pšírovati, mísiti), čtveřiti, orati k síji (zaorati).“ Časem se orání zjednodušilo, fází ubývalo. Tak lze např. vysvětlit, že výraz orat je plně ekvivalentní. Všechna zjištěná slovesa považujeme za náležitá synonyma označující sledovanou činnost. U některých jde navíc o vyjádření významu ‚narušovat, trhat drn‘ (strhávat, úhořit). Protože však tato slovesa mají též význam ‚podmítat‘, mapujeme je. Podmítalo se pluhem, trhalo se nákolesníkem, ale k těmto diferencím na mapě nepřihlížíme, protože je mnohde ani výzkum nezachytil.
Většina sloves vyjadřuje, že jde o mělkou orbu, např. slupovat, škrábat, strhávat atd., ale též podmítat, zmítat apod.: výchozí mést označuje činnost týkající se povrchu (pole). Shodnou motivaci mají výrazy se základem -vrh- a -met-/-mít-. Rovněž výrazy loupat (slupovat) a odšelovávat obsahují společný motivační základ.
Materiál byl ověřen a doplněn údaji z KLA. Ve městech se výzkum neprováděl.
3 Jednoduchá situace na Moravě kontrastuje se složitým stavem v Čechách, pro nějž je příznačná dubletnost (zejména v jižní polovině území), příp. vícečetnost výrazů.
Na většině zkoumaného území bylo zapsáno sloveso podmítat (s variantami zmítat na Chodsku a zmetovat mezi Roudnicí a Mladou Boleslavi). Tohoto lexému se neužívá ve slez. dial., kde bylo zachyceno označení vrhnout, a na vých. Moravě, kde vytvářejí areál slovesa s týmž základem (-vrh-): Na širokém Kroměřížsku se objevuje ekvivalent zvrhovat, ve stř. části vm. nář. pak forma podvrhat (většinou v realizaci podvŕhat). Varianta zvŕhat se vyskytuje na již. Kroměřížsku. Z Kyjovska, již. úseku Kopanic a jz. Vsetínska je doložen ekvivalent podvrhovat.
V Čechách se vrství na základní výraz podmítat areály dalších označení, a to škrábat/seškrabovat ve stř. části jzč. nář. (škrábat podél toku Otavy a Vltavy mezi Příbramí a Prachaticemi), podorávat ve středním příčním pásu Čech (varianta podorovat byla zapsána odděleně v oblasti čes.-pol. nář.), orat soustředěněji na širokém Českobudějovicku, místy i jinde v Čechách. V svč. dial. se vyděluje oblast sloves se základem -trh-: dominuje zde výraz podtrhovat, na již. okrajích areálu pak varianty strhovat/strhávat. Ty byly zapsány soustředěněji též na Rakovnicku, Roudnicku a Ledečsku. Pestrá je situace v náchodském úseku: zde se užívá názvů obracet, slizovat a slupovat. Posledně uvedený ekvivalent dokládá náš materiál i ze sev. okraje čm. nář. Soustředěněji na vých. Plzeňsku, záp. Rakovnicku a v podorlickém úseku byl registrován výskyt slova harkovat. Charakter okrajových regionalismů mají slovesa měkkotit (podještědský a podorlický úsek), na Moravě pak úhořit (jižně od Vsetína).
4 Velká část pojmenování v námi sledovaném významu vznikla specifikací.
harkovat jen nář. (SSJČ harka ‚pluh na mělké orání‘) — Z něm. základu (Harke ‚radlička‘).
kantovat jen nář. — Z něm. základu (kanten ‚překlopit, obrátit‘).
krublovat jen nář. — Z něm. základu (gruben ‚kopat (jámy)‘).
loupat v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚zbavovat slupky‘)
měkkotit jen nář.; Bš Zábřežsko (Jg měkkota, měkota „měkké rolí“, měkčiti ‚kypřit‘, SSJČ měkkota, měkkotina říd., obojí zeměd. ‚zorané pole (obyčejně porostlé vzklíčeným výdrolem)‘) — Od měkkota.
naměšovat jen nář. (Jg „pod zrno orati, podháněti“) — K mísit.
obracet v sled. významu jen nář. (Jg „orati, aby spodní prsť nahoru přišla“) — K vrátit ‚učinit, aby se něco obrátilo‘.
odšelovávat jen nář. — K nář. šelat ,loupat‘.
orat v sled. významu jen nář. (stč., Jg též vorati, strniště vorati, SSJČ „pluhem rozrývat, obracet a drobit půdu, a tím ji připravovat k setí nebo k osázení: orat pole, strniště“, SSJ orať, pol. orać, hluž. worać)
podmítat Jg, SSJČ zeměd., SSJ podmietať zeměd. — K mést.
podorávat v sled. významu jen nář.; Jg podorati, podvorávati, SSJČ obl., SSJ podorávať obl., pol. podorować — K orat.
podškrabovat jen nář. — K škrábat/škrabat.
podtrhovat v sled. významu jen nář.; Jg potrhovati, SSJČ nář. (Jg podtrhnouti „sem tam brázdy dělati“) — K trhat.
podvrhat jen nář. — K vrhnout.
podvŕhat jen nář. — K vrhnout, podoba s dlouhým slabičným -ŕ-.
podvrhovat v sled. významu jen nář.; Jg podvrhnouti „mělko orati“ — K vrhnout.
rýpat v sled. významu jen nář. (Jg též rejpat, obojí ‚hluboko rýt‘, SSJČ též ob. a expr. rejpat „vnikat nepříliš hluboko do něčeho, něčím zahroceným a ostrým a tím to porušovat“).
seškrabovat v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚škrábáním odstraňovat (z povrchu něčeho)‘) — K škrábat/škrabat.
slizovat v sled. významu jen nář. — K lízat.
slupovat v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚loupáním oddělovat od něčeho v tenké vrstvě‘) — K loupat.
srypovat jen nář. (SSJČ srýpati ‚rýpáním odstranit z povrchu něčeho‘) — K rýpat.
strhávat, strhovat v sled. významu jen nář. — K trhat.
škrábat v sled. významu jen nář. (Jg a SSJČ též škrabat, u obou ‚drápat, rozrušovat povrch něčeho‘)
šlincovat jen nář. — Z něm. základu (nelze vyloučit souvislost s něm. schlitzen ‚roztrhnout‘).
špicovat v sled. významu jen nář. — Od subst. špice (tj. ze spojení orat špičatým předmětem).
trhat v sled. významu jen nář. (stč., Jg, SSJČ, u všech ‚násilně rozrušovat‘)
úhořit v sled. významu jen nář.; Jg též ouhořiti (SSJ úhoriť ‚orat úhor‘) — Od úhor.
vrhnout v sled. významu jen nář.; Bš laš., val.
zmetovat jen nář. — Viz zmítat.
zmítat v sled. významu jen nář. — K metat.
zvŕhat jen nář. (SSJČ zvrhat ‚převracet‘) — K vrhnout, podoba s dlouhým slabičným -ŕ-.
zvrhovat v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚převracet‘) — K vrhnout.
5 podvorávat Ju 1–5, Ru 2–4 — podorávať Ju 7 — podvrhovat Ru 5 — podvŕhat Ru 5 — škrabat strmisko Ju 6 — úhořit Ru 5 — potkládat Po 1
6 AJŚ 66, SSA 1.11
Kl