33 orat (hlubokou orbou) (989) —

1    M         (v)orat

pře(v)orávat

podvorávat

na(v)orávat

vyoravac’ 804, 805

(v)odúrovat (vodurovat 415, 422, 423, 434, vorudovat 415)

kšírovat

ruchat

hakovat 102,103, 118 (nahakovávat 112)

mňekoťit 134, 137

mísit

N          orat k setí (k síji, na setí, pod setí, pod setbu), orat na hloubku (na hluboko, do hloubky), orat hluboko, orat na zimu, orat na čisto

2                 Nářeční ekvivalenty slovesa orat (hlubokou orbou) se diferencují lexikálně a slovotvorně. Slovotvorné jevy se soustřeďují na odvozeniny výchozího slovesa orat (např. naorávat). V těchto případech jde vesměs o sekundární imperfektiva.

Hojná dubletnost ukazuje na interferenci významů ‚orat podruhé‘, ‚orat potřetí‘, případně ‚orat na zimu‘ (tyto významy mohou mít např. slovesa mísit, pšírovat). Uvedená skutečnost souvisí s tím, že kypření půdy probíhalo místy ve více fázích a jednotlivé fáze měly zvláštní označení (Jg uvádí 3–4), srov. III-34 podmítat. Zachycené výrazy dnes však chápeme jako zcela náležité pro označení námi sledovaného významu.

Výraz orat je místy doplňován adverbiálním určením (např. k setí, na hloubku, na čisto). Tato spojení, vyskytující se vždy v dubletě s výrazy bez adverbiálního určení, jsou povahy fakultativní a na mapě ani v komentáři je neregistrujeme.

3                 Téměř na celém území českého národního jazyka se užívá výrazu orat. Výjimku tvoří jz. Morava s nedubletním výskytem formy naorávat (ta se objevuje více či méně rozptýleně též na území mezi Litovlí, Brnem a Kroměříží) a již. část vm. nář. s přilehlým okrajem střm. dial. s výhradní podobou přeorávat. Uvedené deriváty jsou dále doloženy i z Čech, zde se však vrství na základní výraz orat; ekvivalent přeorávat je soustředěn zejména v svč. nář., dále se objevuje na různých místech Čech, zvláště však v střč. nář. Forma naorávat byla zapsána v podorlickém úseku a na širokém Náchodsku. Na území zhruba vymezeném řekami Blanicí a Vltavou v již. Čechách se užívá výrazu odůrovat, Sedlčansko a Sušicko se vydělují variantou podorávat, již. Opavsko výrazem vyorávat.

V Čechách byla zaznamenána i další pojmenování, většinou však opět v dubletě se slovesem orat, a to mísit na Chodsku a Klatovsku, v střč. nář. na území směrem na západ od dolního toku řeky Vltavy s přilehlým okrajem zč. dial. a odděleně na již. Litomyšlsku, pšírovat na úzkém pruhu území mezi Táborem a Třeboní, ruchat a hakovat v Podkrkonoší a na Kladsku.