ČJA 3

33 orat (hlubokou orbou) (989)

1M(v)orat

pře(v)orávat

podvorávat

na(v)orávat

vyoravac’ 804, 805

(v)odúrovat (vodurovat 415, 422, 423, 434, vorudovat 415)

kšírovat

ruchat

hakovat 102,103, 118 (nahakovávat 112)

mňekoťit 134, 137

mísit

Norat k setí (k síji, na setí, pod setí, pod setbu), orat na hloubku (na hluboko, do hloubky), orat hluboko, orat na zimu, orat na čisto

2                 Nářeční ekvivalenty slovesa orat (hlubokou orbou) se diferencují lexikálně a slovotvorně. Slovotvorné jevy se soustřeďují na odvozeniny výchozího slovesa orat (např. naorávat). V těchto případech jde vesměs o sekundární imperfektiva.

Hojná dubletnost ukazuje na interferenci významů ‚orat podruhé‘, ‚orat potřetí‘, případně ‚orat na zimu‘ (tyto významy mohou mít např. slovesa mísit, pšírovat). Uvedená skutečnost souvisí s tím, že kypření půdy probíhalo místy ve více fázích a jednotlivé fáze měly zvláštní označení (Jg uvádí 3–4), srov. III-34 podmítat. Zachycené výrazy dnes však chápeme jako zcela náležité pro označení námi sledovaného významu.

Výraz orat je místy doplňován adverbiálním určením (např. k setí, na hloubku, na čisto). Tato spojení, vyskytující se vždy v dubletě s výrazy bez adverbiálního určení, jsou povahy fakultativní a na mapě ani v komentáři je neregistrujeme.

3                 Téměř na celém území českého národního jazyka se užívá výrazu orat. Výjimku tvoří jz. Morava s nedubletním výskytem formy naorávat (ta se objevuje více či méně rozptýleně též na území mezi Litovlí, Brnem a Kroměříží) a již. část vm. nář. s přilehlým okrajem střm. dial. s výhradní podobou přeorávat. Uvedené deriváty jsou dále doloženy i z Čech, zde se však vrství na základní výraz orat; ekvivalent přeorávat je soustředěn zejména v svč. nář., dále se objevuje na různých místech Čech, zvláště však v střč. nář. Forma naorávat byla zapsána v podorlickém úseku a na širokém Náchodsku. Na území zhruba vymezeném řekami Blanicí a Vltavou v již. Čechách se užívá výrazu odůrovat, Sedlčansko a Sušicko se vydělují variantou podorávat, již. Opavsko výrazem vyorávat.

V Čechách byla zaznamenána i další pojmenování, většinou však opět v dubletě se slovesem orat, a to mísit na Chodsku a Klatovsku, v střč. nář. na území směrem na západ od dolního toku řeky Vltavy s přilehlým okrajem zč. dial. a odděleně na již. Litomyšlsku, pšírovat na úzkém pruhu území mezi Táborem a Třeboní, ruchathakovat v Podkrkonoší a na Kladsku.

4    hakovat  Jg, SSJČ též hákovat — u obou ‚orat hákem‘ — Ze spojení orat hákem.

měkkotit  jen nář. (Jg měkčiti ,kypřit‘) — Od měkkota (Jg měkkota, měkota „měkké rolí“, SSJČ měkkota, měkkotina říd., obojí zeměd. ‚zorané pole (obyčejně porostlé vzklíčeným výdrolem)‘).

mísit  v sled. významu jen nář. (Jg „podruhé orati, pole naposledy před síjí orati, protože se obyčejně mrva spolu zaorává a se zemí se mísí“) — Specifikací.

naorávat  v sled. významu jen nář. (SSJČ ,zaorávat, zvláště středně, nehluboce‘) — K orat.

odůrovat  jen nář. (Jg odurovati, odorávati, odvorávati, vše ,orat podruhé‘) — Od odorat, to snad původně ‚orat od meze do středu pole‘, rozšířením významu.

orat  stč., Jg též vorati, SSJČ, SSJ orať, pol. orać, hluž. worać Psl. *orati.

podorávat  v sled. významu jen nář.; Jg též podvorávat „od spodu přeorati“ (SSJČ ‚mělce zaorávat, podmítat‘ obl.). — K orat.

přeorávat  v sled. významu jen nář. (Jg „znovu, podruhé orati“, SSJČ ‚znovu zorávat‘) — K orat.

pšírovat  jen nář. (Jg též přírovati obojí ‚orat podruhé‘) — Patrně k psl. *rovati ‚zahrnovat půdou apod.‘ předponou při- (ta se změnila disimilací na dálku v pši), nelze ani vyloučit, že souvisí s předpokládaným (námi nedoloženým) přiorovat (to imperfektivum k přiorat).

ruchat  jen nář.; SSJČ nář. — Podle Holuba-Kopečného patrně k ide. základu *reu- (tentýž kořen ve slově rvát).

vyorávat  v sled. významu jen nář. (Jg též vyorávat obojí „oráním ze země vyvrhovati“, SSJČ ,oráním vyhlubovat, dostávat na povrch‘) — K orat.

5    orat Ru 5 — orať Ju 7 — vorat Ju 1, 2, 4–6, Ru 2–4 — worat Po 1

6    AJŚ 67

Kl