31 úhor (994)

1    M         (h)ouhor (-ur 818, 819, 831, 835) — uhor

příloh — přiluh

oulehle (-la 727, 738, ú- 113, 443, u- 750, 752, ouhela 503, ulehlí pole 449)

lado (lad m. 143, lada f. 127, 128, 145)

2                 Mapa zaznamenává nářeční označení úhoru, tj. orné půdy ponechané po jednu vegetační dobu bez obdělání nebo bez osetí při střídavém osevním postupu. Vedle lexikálních rozdílů byly zjištěny diference hláskoslovné (ouhor × uhor, příloh × příluh) a slovotvorný rozdíl příloh a oulehle.

Při registrování nářečních podob se střídnicemi za původní počáteční psl. *ǫ- (ouhor) a čes. ú- (deverbativum oulehle) vycházíme ze zásad vysvětlených v komentáři k mapě III-85 úhrabky.

Některé nářeční názvy nejsou všude vzájemně plně synchronní. Zjištěná pojmenování odrážejí místy ještě starý způsob hospodaření s půdou (tzv. trojpolní systém), kdy pole ležela déle ladem (A. Kellner, Východolašská nářečí II, Brno 1949, s. 261, dokládá výraz přiług ve významu ‚pole v třetím roce před podmítkou‘). Problematický je sám význam slova úhor. SSJČ je definuje jako „1. zeměd. (dř. při trojstranném osevním postupu) orná půda ponechaná po jednu vegetační dobu bez obdělání nebo bez osetí, 2. neobdělaná půda vůbec“. Rozlišoval se dále úhor černý, tj. neoseté, ale oráním a vláčením obdělávané pole (k zvýšení jeho úrodnosti a zvětšení zásoby půdní vláhy), a úhor zelený, tj. pole oseté rychle rostoucími pícninami a samovolně zatravněné (tak Příruční slovník naučný). Mch uvádí, že např. na Slovensku byly známy tři způsoby hospodaření s úhorem: „1. role se nechá několik let pustá a zaroste travou, která se spásá nebo kosí, 2. role odpočívá jeden rok, 3. role se po celý rok oře a vláčí, aby nezarostla a aby se zlepšila její úrodnost, ale seje se až na budoucí rok“; dodává, že původně „při systému lesního přílohu pracovala (vyžďářená) země 3–4 roky a po nich 10–16 let ležela ladem“. Později však nezůstávala orná půda po několik vegetačních období nevyužita; v době našeho výzkumu bylo spíše běžné, že ladem ležela zemědělsky nevyužitá orná půda pouze část roku.

Na mapě registrujeme i výrazy, které vedle námi sledovaného významu mohou v jiném regionu označovat pole dlouhodobě nebo vůbec neobdělaná. Tak např. jzč. výraz příloh je synonymní se slovem ouhor, ve vých. Slezsku však označují mluvčí hláskovou obměnou příluh zpravidla delší čas nezorané pole, jehož se využívalo místy navíc jako pastviny nebo louky. Rovněž výrazu oulehle se užívá – zejména na okrajích areálu ve vm. dial. – pro označení nezoraného pole ležícího několik let ladem. Stejně tak i pojmenování lado se místy takto významově liší: v sz. Čechách označuje pole delší dobu (nebo dokonce vůbec) neobdělané, v svč. nář., jak dokládá KLA, může být ekvivalentem synonymním s výrazem ouhor (zde v podobě uhor).

Uvedené významové rozdíly mezi jednotlivými pojmenováními se však místně zastíraly již v minulém století, jak dokládá Jg. Významy slov zjištěných naším výzkumem se tu většinou překrývají, srov. odd. 4. Dnes už jde vlastně o synonyma s významem ‚neoseté pole‘.

3                 K územní lexikální diferenciaci dochází na okrajích zkoumaného území. Základní dichotomii představují výrazy, které souvisí se slovesy ložit/ležet, tj. příloh v jzč. pruhu, příluh na Těšínsku a oulehle zejména na již.