ČJA 3
30 pole (1184)
1 M pole — póle — púle 103, 105, 106, 108
polo
role f. (róle 501)
rolí f.
role n.
rolí n.
grunt — krunt
S ďeďina 301
2 Mapa ukazuje zeměpisnou diferenciaci nář. pojmenování pro obdělávaný pozemek osévaný zemědělskými plodinami. Ve spisovném jazyce nese označení pole, zast. role.
Vedle rozdílů lexikálních byly zaznamenány protiklady morfologické (role f. × role n.; role f. × rolí f.; k rozdílu pole × polo viz IV-6 pole) a hláskoslovné (pole × póle × púle; grunt × krunt).
Někdy byl u výrazů jinde ekvivalentních zjištěn významový rozdíl, který vyplývá ze starého stavu. Substantivum pole podle Mch původně označovalo širou rovinu neobdělávanou a s divoce rostoucími rostlinami, naproti tomu oraný pozemek byl role. Výraz pole označuje ve slez. nář. všechny pozemky, krajinu mimo osady, zatímco výraz role jen ornou půdu. V svč. nář. slovo role pojmenovává všechny pozemky nebo souvislý pruh polí, větší celek půdy, ale někdy také jen to, co se oře. V jzč. nář. bylo v některých lokalitách označení role využito pro pole zorané a zarostlé plevelem.
O původně větším rozsahu výrazu role svědčí také pojmenování pro ropuchu – rolná žába, rolnice, rolna – v západních Čechách (srov. II-65 ropucha).
Na jižní Moravě je výraz pole novější, užívaný především mladou generací.
V některých lokalitách na Prostějovsku a Uherskobrodsku je frekventovanější plurálová forma role f.
Při zpracování této položky jsme se opírali také o údaje v KLA.
3 Téměř na celém území českého jazyka je označení pole, v záp. polovině slez. nář. v morfologické formě polo. Ve vých. Čechách s výběžkem až na Jihlavsko a v širším pásu podél řeky Labe je častá hlásková varianta póle. Pro Podještědí a Podkrkonoší je charakteristická obměna púle.
Femininum role se vyskytuje na okraji svč. nář. a dále v areálu zahrnujícím slez. nář. (bez vých. podskupiny a čes.-pol. smíšeného pruhu), okolí Lipníka nad Bečvou a Prostějovsko. Neutrum role bylo zapsáno na vých. Strakonicku a na sever od Uherského Brodu. Podstatné jméno středního rodu rolí tvoří areál na již. Moravě,
dále bylo zaznamenáno také ve středním pruhu vm. nář. a
v oblasti na jihu Čech mezi Strakonicemi, Pra-
chaticemi a Táborem. Starobylé femininum rolí bylo zachyceno v
okolí Přerova a na sv. od Kyjova.
Pojmenování grunt a jeho obměna krunt se vyskytuje v areálu na jihu Čech s centrem na Českobudějovicku. Na Chodsku bylo pouze v jediné lokalitě zjištěno staré označení dědina.
Ve městech převládá podoba pole, shodná se spisovným jazykem.
4 dědina v sled. významu jen nář.; stč., Jg (SSJČ ‚půda v nedílném vlastnictví rodu‘) — Z psl. *dědъ, původně ‚majetek, jímž vládne děd‘ nebo ‚orná půda po dědovi‘.
grunt stč. ‚půda‘, SSJČ zast. ‚půda, pozemek‘, SSJ, pol. (Jg ‚statek, dědina‘) — Přejetím z něm. (Grunt ‚půda, polnosti‘).
krunt jen nář. — Z grunt (viz tam) jzč. náhradou k za g.
pole stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. — Z psl. *poľe.
póle jen nář. — Zdloužením kmenové samohlásky o > ó, viz pole.
polo jen nář.; Jg, hluž. — Vyrovnáním s typem město, viz pole.
púle jen nář. — Změnou zdlouženého o > ó > ú, viz pole.
role f. Jg, SSJČ poněk. zast. kniž. a nář., SSJ roľa, pol. a hluž. rola — Přechodem k typu růže, viz rolí f.
role n. Jg, SSJČ poněk. zast. kniž. a nář. — Přechodem k typu pole, viz rolí n.
rolí f. stč., Jg, SSJČ zast. a nář. — Pův. asi *orlьji, z or-, které je v orati, starobylým rozšířením l-ovým.
rolí n. stč. rolé n., Jg, SSJČ zast. a nář. — Rodová varianta k rolí f. (viz tam) asi pod vlivem slova pole.
5 pole Ju 5–7, Ru 1–5 — póle Po 1, Ju 1–5, Ru 1, 2, 4 — rola Ju 7
6 MAGP 169, OLA 525
Bt
