ČJA 3

30 pole (1184)

1    M         pole — póle — púle 103, 105, 106, 108

polo

role f. (róle 501)

rolí f.

role n.

rolí n.

grunt — krunt

S          ďeďina 301

2                 Mapa ukazuje zeměpisnou diferenciaci nář. pojmenování pro obdělávaný pozemek osévaný zemědělskými plodinami. Ve spisovném jazyce nese označení pole, zast. role.

Vedle rozdílů lexikálních byly zaznamenány protiklady morfologické (role f. × role n.; role f. × rolí f.; k rozdílu pole × polo viz IV-6 pole) a hláskoslovné (pole × póle × púle; grunt × krunt).

Někdy byl u výrazů jinde ekvivalentních zjištěn významový rozdíl, který vyplývá ze starého stavu. Substantivum pole podle Mch původně označovalo širou rovinu neobdělávanou a s divoce rostoucími rostlinami, naproti tomu oraný pozemek byl role. Výraz pole označuje ve slez. nář. všechny pozemky, krajinu mimo osady, zatímco výraz role jen ornou půdu. V svč. nář. slovo role pojmenovává všechny pozemky nebo souvislý pruh polí, větší celek půdy, ale někdy také jen to, co se oře. V jzč. nář. bylo v některých lokalitách označení role využito pro pole zorané a zarostlé plevelem.

O původně větším rozsahu výrazu role svědčí také pojmenování pro ropuchu – rolná žába, rolnice, rolna – v západních Čechách (srov. II-65 ropucha).

Na jižní Moravě je výraz pole novější, užívaný především mladou generací.

V některých lokalitách na Prostějovsku a Uherskobrodsku je frekventovanější plurálová forma role f.

Při zpracování této položky jsme se opírali také o údaje v KLA.

3                 Téměř na celém území českého jazyka je označení pole, v záp. polovině slez. nář. v morfologické formě polo. Ve vých. Čechách s výběžkem až na Jihlavsko a v širším pásu podél řeky Labe je častá hlásková varianta póle. Pro Podještědí a Podkrkonoší je charakteristická obměna púle.

Femininum role se vyskytuje na okraji svč. nář. a dále v areálu zahrnujícím slez. nář. (bez vých. podskupiny a čes.-pol. smíšeného pruhu), okolí Lipníka nad Bečvou a Prostějovsko. Neutrum role bylo zapsáno na vých. Strakonicku a na sever od Uherského Brodu. Podstatné jméno středního rodu rolí tvoří areál na již. Moravě,

dále bylo zaznamenáno také ve středním pruhu vm. nář. a v oblasti na jihu Čech mezi Strakonicemi, Pra-
chaticemi a Táborem. Starobylé femininum
rolí bylo zachyceno v okolí Přerova a na sv. od Kyjova.

Pojmenování grunt a jeho obměna krunt se vyskytuje v areálu na jihu Čech s centrem na Českobudějovicku. Na Chodsku bylo pouze v jediné lokalitě zjištěno staré označení dědina.

Ve městech převládá podoba pole, shodná se spisovným jazykem.

4    dědina  v sled. významu jen nář.; stč., Jg (SSJČ ‚půda v nedílném vlastnictví rodu‘) — Z psl. *dědъ, původně ‚majetek, jímž vládne děd‘ nebo ‚orná půda po dědovi‘.

grunt  stč. ‚půda‘, SSJČ zast. ‚půda, pozemek‘, SSJ, pol. (Jg ‚statek, dědina‘) — Přejetím z něm. (Grunt ‚půda, polnosti‘).

krunt  jen nář. — Z grunt (viz tam) jzč. náhradou k za g.

pole  stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. — Z psl. *poľe.

póle  jen nář. — Zdloužením kmenové samohlásky o > ó, viz pole.

polo  jen nář.; Jg, hluž. — Vyrovnáním s typem město, viz pole.


púle  jen nář. — Změnou zdlouženého o > ó > ú, viz pole.

role  f. Jg, SSJČ poněk. zast. kniž. a nář., SSJ roľa, pol. a hluž. rola — Přechodem k typu růže, viz rolí f.

role  n. Jg, SSJČ poněk. zast. kniž. a nář. — Přechodem k typu pole, viz rolí n.

rolí  f. stč., Jg, SSJČ zast. a nář. — Pův. asi *orlьji, z or-, které je v orati, starobylým rozšířením l-ovým.

rolí  n. stč. rolé n., Jg, SSJČ zast. a nář. — Rodová varianta k rolí f. (viz tam) asi pod vlivem slova pole.

5    pole Ju 5–7, Ru 1–5 — póle Po 1, Ju 1–5, Ru 1, 2, 4 — rola Ju 7

6    MAGP 169, OLA 525

Bt