ČJA 3

3 výměnkář (622) —

výměnkářka (623)

1    M výmňenkář — výmňenkař — výminkář — vejmínkář — výminkař — vyminčoř 828, 829, 832 (-ňčoř 828, 832, -nčor 825, -ňčoř 827) — vejmiňkář (též 214) — vejimkář 315

výmňeník

vejmňeňikář

vejmluvňík 304 (vymovňik 832–836)

2                 Mapa zachycuje územní diferenciaci nář. výrazů pro výměnkáře, tj. bývalého hospodáře žijícího na výměnku. Pojmenování jsou většinou odvozena od příslušných názvů pro výměnek (srov. III-4). Lexikální rozdíl výměnkář × výmluvník je okrajový, jako základní se jeví diference slovotvorná výměnkář × výměník. Za další slovotvornou variantu od základu výměn- považujeme výraz výměnikář, který vznikl jednoznačně kontaminací dvou sousedních názvů výměnkářvýměník. Varianta výměnkář je pak ještě bohatě hláskoslovně rozrůzněna (výměnkář × výměnkař × výminkář × výmínkář × výmiňkář × výminčář atd.).

3                 Většinu svč. nář. (bez již. Královéhradecka) a sz. Moravu až po Blansko a Prostějov pokrývá pojmenování výměník, na ostatním území byly zachyceny odvozeniny od názvů pro výměnek se sufixem -ář (-ař) připojeným k odvozovacímu základu s nezměkčeným koncovým konsonantem (-kář; sufix -ář/-ař v češtině obvykle předcházející souhlásku neměkčí), jen na okrajovém území v povodí Ostravice došlo ke změkčení (výminčář).

Uzemní rozšíření výrazů se základy výměn-výmin- se kryje se zeměpisným rozsahem příslušných názvů pro výměnek. Základní podoba výměnkář, shodná se spis. jazykem, se jako nedubletní vyskytuje v již. polovině jč. nář. a dále na Kolínsku, již. Královéhradecku, v sev. úseku čes.-mor. přechodných nářečí s výběžkem až za Třebíč, v sv. části střm. nář. a v záp. skupině slez. nář. V dubletě s jinými výrazy se objevuje i jinde, zejména v oblasti pojmenování výměník, kde byla také hojně zapsána i kontaminovaná podoba výměnikář.

Výraz výminkář je doložen zejména z jzč. nář. (bez již. úseku) a z jz. Moravy až po Třebíč a Znojmo, poměrně hojný je i ve střč. nář. – tam však převažuje obměna výmiňkář – a odděleně tvoří výraznou oblast na Vsetínsku a širším Příborsku. Na již. polovině Moravy (bez záp. úseku) se užívá podob s příponou -ař.

V mnohem menším rozsahu, než je tomu u názvů pro výměnek, byla zachycena dlouhá samohláska v základu (-mín-), a to jen u výrazu výmínkář sev. od Plzně, záp. od Příbrami a na sev. Jindřichohradecku.

Pouze v čes.-pol. smíšeném pruhu a ojediněle na Chodsku se užívá výrazu výmluvník, který svým sufixem koresponduje s označením výměník v sv. oblastech našeho území.


4                 Příslušné fundující názvy viz III-4 výměnek,

vejimkář  jen nář. — Od vejimek.

výměník  v sled. významu jen nář.; Jg — Od vymínit nebo od výměna ‚to, co bylo vymíněno‘.

výměnikář  jen nář. — Kontaminací pojmenování výměníkvýměnkář, viz tam.

výměnkář  Jg též vejměnkář, SSJČ též vejměnkář poněk. zast. ob., SSJ výmenkár, hluž. wuměnkar — Od výměnek či výměnka.

výměnkař  jen nář. — Viz výměnkář, varianta s krátkou samohláskou v sufixu.

výminkář  jen nář.; Kt na Ostravsku, Bš vyminčař laš. — Viz vý


minkář, varianta se změkčenou souhláskou před sufixem -ář.

výminkář  Jg vyminkář, SSJČ též vejminkář — obě poněk. zast. ob. — Od výminek nebo výminka.

výmínkář  jen nář.; Jg též vejmínkář — Od výmínek.

výminkař  jen nář. — Viz výminkář, varianta s krátkou samohláskou v sufixu.

výmiňkář  jen nář. — Od výminěk.

výmluvník  jen nář.; SSJČ též vejmluvník obě nář. — Od výmluva ‚to, co bylo mluvením vyjednáno, získáno‘.


5    vejmňenkář Ju 1, 4 — vejmenkař Ru 5 — výminkář Ju 7 — vejminkář Ju 2, Ru 3 — víminkař Ru 5 — vejminkař Ju 2 — vejmiňkář Ju 2, Ru 4 — wejmeňik

6    —

7                 Položce 623 výměnkářka není věnována samostatná mapa, příslušné výrazy jsou přechýlenými podobami od názvů pro výměnkáře a územně se s nimi kryjí. Přechýlené podoby jsou tvořeny zpravidla pravidelně (výměnkář > výměnkářka, výminkář > výminkářka, výměník > výměnice, výmluvník > výmluvnice atd.), jen ve Slezsku podobám se sufixem -ář odpovídají feminina na -árka: výměnkárka, výminkárka, výminčárka.

Atlasy: —

Či