ČJA 3
29 vrátka v plotě (640) —
1 M vrátka plt. (vracka 801)
branka — bránka — braňka (bráňka 127, 235)
dvířka plt. — dvírka — dvérka (dvercka 818)
dvérca (dvírca 684, dvírce 307)
dvorek 802, 807
lísa
líska (léska 611)
furtka
N lísa ‚vysouvací díl plotu (ohrady)‘
2 Mapa zachycuje nář. označení pro vrátka v plotě. Ta se většinou vyráběla z tyček (zpravidla řemeslně upravených) nebo desek, později i z plechu. Namnoze se věcné rozdíly odrazily i v pojmenováních. Na Moravě jsou častěji plná prkenná vrátka nazývána vrátka nebo dvířka; slovo branka tam označuje spíše vrátka tyčková (laťová). Jak vyplývá i z explorátorských poznámek, jde o položku sémanticky i výrazově nevyhraněnou. Na výše uvedené odlišnosti jsme proto při mapování nebrali zřetel.
Získaný materiál vykazuje vedle rozdílů lexikálních též diference slovotvorné (lísa × líska, dvérka × dvérce) a hláskoslovné (branka × bránka × braňka, dvířka × dvírka × dvérka).
Výrazy lísa, líska jsou kartografovány jen v případech, kdy skutečně označují námi sledovanou reálii. Nebyly tedy mapovány ve významu ‚vysouvací díl plotu (ohrady)‘. U některých informátorů znamená slovo líska menší vrátka.
3 Pro mapu je charakteristická určitá prostupnost areálů jednotlivých výrazů a jejich častá dubletnost i tripletnost.
Rozsáhlý je zejména areál mor. a vč. názvu bránka a jeho poměrně hojně se vyskytujících, avšak zeměpisně nevyhraněných variant branka a braňka. Poslední pojmenování se objevuje hlavně mezi Prahou a Kolínem s přesahy až na Mladoboleslavsko a Ledečsko.
V Čechách vytváří velké území ještě slovo dvířka; je typické pro jzč. nář., podoba dvírka je příznačná pro oblast severně a východně od Prahy až k Nové Pace, dále se vyskytuje v podorlickém úseku, v centrální části střm. a v sev. úseku čes.-mor. nář. V záp. Slezsku je nejběžnější forma dvérka, slovotvorná obměna dvérce je doložena z Opavska.
Několik areálů vytváří pojmenování vrátka, a to v sev. Čechách, dále na Českobudějovicku a na jz. Moravě, na Zábřežsku, v již. a vých. Slezsku; poměrně často se vyskytuje i jinde po celém zkoumaném území.
Výraz lísa (s méně frekventovanou obměnou líska) je typický pro oblast s centrem na Benešovsku s přesahy k Příbrami, Ledči a Táboru a dále pro mikroareál jv. od Čes. Budějovic.
Jako okrajové regionalismy se jeví označení furtka (na Hlučínsku a Těšínsku) a dvorek (na užším Opavsku).
Situace ve městech se od venkovského okolí odlišuje zejména na Moravě, kde naprosto převažuje výraz branka.
4 branka stč., Jg, SSJČ — u všech dem., pol. bramka — Formální dem. k brána (psl. *borna).
bránka jen nář.; SSJ — Viz branka; podoba s nezkrácenou kořennou samohláskou.
bráňka jen nář. (Jg dem. ‚zbraň‘) — Viz branka; podoba s ň snad vlivem slovesa bránit.
dvérce plt. stč. dvércě, dvercě, SSJČ dvérce i dverce říd. pomn. kniž., dvírce pomn. nář. — vše ‚dvířka‘, SSJ dvercia i dverce — Od psl. *dvьri dem. sufixem -ce.
dvérka plt. stč. též dvérky, Jg, SSJČ též dverka pomn. nář. — Viz dvířka.
dvírka plt. Jg dvýrka pl. n. dem., SSJČ zdrob. říd., SSJ dvierka — Viz dvířka.
dvířka plt. stč. dvěrcě, dvéřky, Jg též dvéřka pl. n. a dvéřky plt. — obě dem., SSJČ dem. — Dem. od dvéře.
dvorek v sled. významu jen nář. (SSJČ dem. ‚dvůr‘) — Přenesením významu na základě věcné souvislosti a zvukové podobnosti.
furtka jen nář.; pol. — Adaptací výrazu přejatého z něm.; návaznost na polské jazykové území.
lísa Jg též lésa ‚pletené dvéře‘, SSJČ ‚úzká dvířka v plotě‘ (stč. lésa ‚proutěná rohož‘) — Psl. *lěsa ‚pletivo, košatina (v různé funkci)’; rozšířením významu.
líska Jg též léska — obě dem., SSJČ ‚úzká dvířka v plotě‘ — Dem. od lísa, viz tam.
vrátka plt. Jg dem., SSJČ, SSJ, hluž. wrótka — Dem. k vrata (to z psl. *vorta).
5 branka Ju 2, Ru 4 — bránka Ju 2, 4–7 — dvířka Ju 1, Ru 3 — dvírka Ju 1, 2, Ru 4 — dvirka Ru 1 — dwirka Po 1 — dvérka Ru 5 — lísa Ru 2 — přílazek Ru 5
6 AJŚ 439, AJK 217, 218
Fi