bidlo 108, 206, 233

S          třeslo 117, ližina 222, sflak 332, lajsna 456, rajzle n. 669 nedubl., brlina 748, bryga 750 nedubl., parchaňica 810
nedubl.

N          tyčka, tyč

2                 Mapa zachycuje nářeční výrazy pro podélný nosný trámek v tyčkovém plotě. Shromážděná pojmenování se liší nejen lexikálně, ale i slovotvorně (např. hráz × hrázka × hrazda, rýgl × ryglina), rodově (např. rýgl × rygle), morfologicky (např. lať × lata) a hláskoslovně (např. rýgl × rygel × rýhl × lígr).

SSJČ pro sledovanou reálii registruje jednak označení rýgl (s variantami rygl, rýgle, rygle), které hodnotí jako výrazy slangové z oblasti stavebnictví, jednak pojmenování paždík jako odborný výraz z téhož oboru.

Většina mapovaných nářečních pojmenování jsou specifikované názvy různých tyčí, např. žerď, bidlo, mlovina, hráz, ostrev, nebo přenesená pojmenování označující původně určité druhy trámků, např. platva, šlahoun, ližina. Nelze vždy s jistotou stanovit, zda jde o skutečné termíny. Je pravděpodobné, že informátoři dokonce některé výrazy použili jen ad hoc.

Z velké části jde o názvy přejaté, např. rýgl, lať, blanek. Srov. III-27 tyčka v plotě, I-206 lať.

Výraz rýgl nepodléhá pravidelným hláskovým obměnám, nápis na mapě a podobu slova v komentáři uvádíme v tomto případě s písmenem ý, protože takto je pravopis slova kodifikován v SSJČ.

3                 Nejrozšířenější výraz rýgl je běžný téměř po celém území našeho národního jazyka s výjimkou některých okrajových oblastí; není také doložen ze dvou areálů vnitrozemských, a to z Benešovska s Příbramskem a z území mezi Hradcem Králové a Vysokým Mýtem. Pro Čechy je charakteristická spíše podoba lígr, na Náchodsku a v přilehlých bodech v Kladsku vytváří mikroareál varianta ryhl, již. úsek slez. nář. a sev. okraj vm. nář. se vyděluje formou rygel. Řídké jsou obměny rodové a slovotvorné: podoba rygle byla zaznamenána na širším Příbramsku (s dubletou ligre) a porůznu na Moravě a odvozenina ryglina na Jindřichohradecku.

Pojmenování lať vytváří několik od sebe oddělených areálů, a to na Rakovnicku, Příbramsku a Benešovsku, v Podkrkonoší s Novopackem a dále na Zábřežsku s výběžkem až na sev. okraj čm. nář. Forma lata je typická pro Slezsko, Litovelsko s Prostějovskem a dále pro Uherskobrodsko.

Kompaktní areály tvoří také další výrazy: drát na širším Břeclavsku, mlovina na Doudlebsku a Českobudějovicku, žerď zejména na Strakonicku a Prachaticku, tesa na Královéhradecku a Vysokomýtsku.

V záp. polovině svč. nář. se porůznu vyskytuje výraz blaňka, podoba blaněk je doložena ze sev. a vých. Kolínska, na Kolínsku se také objevuje označení šlahoun. Z Náchodska a podorlického úseku se dokládá pojmenování hráz, obměna hrázda byla zapsána v úseku podještědském. Pojmenování hradba se uvádí především z území sv. od Tábora a lexém ostrev z Prachaticka, na vých. Doudlebsku byl zaznamenán název špona, sev. Opavsko charakterizuje označení platva.

Rozptýlenější výskyt mají lexémy šraněk (zejména na sev. Plzeňsku a jv. Valašsku), příčka (na Prostějovsku, již. od Brna aj.) a bidlo (řídce v Čechách). Ostatní pojmenování byla zapsána pouze sporadicky.

Ve městech byla položka zkoumána jen u staré generace a stav městské mluvy – až na nepatrné výjimky – odpovídá venkovskému okolí.

4    bidlo  v sled. významu jen nář. (stč., Jg, SSJČ, u všech ‚delší tyč, žerď‘) — Specifikací.

blaněk  jen nář. — Změnou rodu z blaňka, viz tam.

blaňka  jen nář. (Jg blaňky „dřeva v chlévě dohromady daná“, Kt ‚polosilný kmen‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Planke ‚laťka, fošna‘).

brlina  v sled. významu jen nář. (Jg brla ‚hůlka‘, Kt „tlustá tyč“, SSJČ též brlenka ‚tyčka, lať v brlení, Bš ‚tyč, tenké dřevo‘) — Specifikací.

bryga  jen nář. (Bš ‚žerď‘ Novojičínsko) — Specifikací.

drát  v sled. významu jen nář. — Snad z nář. draň ‚tenká deska, tříska‘ (psl. *dьranь z *dьrati ,drát‘), které bylo lid. etymologií přikloněno k běžnému drát m.

hradba  v sled. významu jen nář. (Jg hradba z prken ‚deskový plot‘) — Přenesením výrazu pro celek na jeho část (SSJČ ‚plot, hrazení‘).

hráz  v sled. významu jen nář. (Jg i hráze „jakýkoliv sloup, kolí sloupané k jakékoliv potřebě“) — Specifikací.

hrázda  jen nář. (Jg „bidlo rovné, uťaté z jakéhokoli stromu“) — Od hráz, viz tam.

hrázka  v sled. významu jen nář. (Jg „samorostlá tyč, lať, bidlo“) — Od hradit, hráz.

lajsna  jen nář. (Kt, SSJČ ob., SSJ lajšna — vše ‚lať‘) — Přenesením nář. výrazu přejatého z něm. (Leiste ‚lišta‘).

lata  v sled. významu jen nář. (stč., Jg nář. mor., SSJ, pol. a hluž. lata, u všech ,lať‘) — Specifikací výrazu přejatého z něm. (Latte ‚žerď, tyčka, bidlo‘).

lať  v sled. významu jen nář. (Jg „žerď dlouhá, obyčejně čtverohranná“, SSJČ ‚plochá dřevěná tyč‘) — Specifikací.

lígr  jen nář. — Přesmykem z rýgl, viz tam.

ligre  n. jen nář. — Viz lígr a rygle.

ližina  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚dřevěný trámec pro posouvání těžkých břemen‘).

mlovina  jen nář. (Jg též mlov ‚žerď, ostrev, plot‘, popř. „tyčky, jimiž se pole ohražují“) — Specifikací.

ostrev  v sled. významu jen nář. (Jg ‚tyč, žerď‘, Bš vostrev záp. Morava, ostrba slez. ‚žerď, tyč, tyčka‘) — Specifikací nebo přenesením (Jg i SSJČ zast. a nář., oba ‚okleštěný strom s delšími pahýly větví, užívaný kdysi jako žebřík‘).

parchanice  jen nář. (SSJČ parkán, parkan ‚menší hradba kolem pří

kopu‘, Bš parkan ‚prkenná ohrada kolem zahrady‘ vých. Morava) — Specifikačním sufixem k výrazu přejatému z něm. (nář. Parchan ‚prkenný plot‘).

platva  jen nář. (ALJ plátva ‚podkrovnice, tj. základní trám ve střeše‘ slez., pol. płatwa, płatew ‚trám spojující krokve‘) — Specifikací nebo přenesením.

příčka  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ ‚co spojuje dvě postranní části‘) — Specifikací.

rajzle  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Reis(el) ‚větev‘).

rygel  jen nář. — Viz rýgl, odstraněním pobočné slabiky.

ryhl  jen nář. — Viz rýgl.

rýgl  SSJČ též rygl stav. slang (Jg rygel ‚závora‘) — Přejato z něm. (Riegel ‚příčné dřevo, příčka‘).

rygle  f. SSJČ též rýgle ž. pomn. stav. slang — Viz rýgl, změnou rodu.

ryglina  jen nář. — Viz rýgl, specifikačním sufixem.

svlak  v sled. významu jen nář. (Jg „příční dřevo, kteréž dvě neb více

dřev jiných dohromady uváže“, SSJČ tech. ‚výstužné prkno napříč spojující několik prken‘) — Specifikací.

šlahoun  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg „silné dvě hráze přes střechu uvnitř položené a do krovu zadělané, aby jej držely“, SSJČ ‚silná větev‘).

špona  v sled. významu jen nář. (Jg špon ‚tříska‘, SSJČ tech. slang ‚tříska, hoblina‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Span ‚tříska‘).

šraněk  jen nář.; Jg — Přenesením (Jg též šraňk, SSJČ šraňk, říd. šrank ob. — oba ‚závora, ohrada, zábradlí‘).

tesa  v sled. významu jen nář.; Bš záp. Morava (Jg též teseje, tesej ‚otesané dřevo‘, SSJČ i tes m. ,lať, trám‘) — Specifikací.

třeslo  jen nář. (podle Mch treslo slc. ‚laťka v plotě‘, tréslo ‚ohradní dřevo‘) — Specifikací.

žerď  v sled. významu jen nář. (Jg „hůl dlouhá nestrouhaná“, SSJČ ‚delší tyč, zprav. dřevěná‘) — Specifikací.

5    lať Ju 3, 6, Ru 2, 3 — rígl Ju 2, 4, Ru 4 — rigl Ru 5 — lígr Ju 2 — ligr Ju 3 — příčka Ju 7 — linka Ju 7 — štafl Ju 2 — štafle f. Ju 2 — šlemeno Ju 1

6    AJŚ 438

Fi