251 hrdlička (969)

1    M         hrdlička (hadlčka 615, hrdlečka 643, hrdlíčka 728, hrdlyčka 738) — herlička (hәrlička 304, 307–309, 318, herdlička 310, hәrdlička 440) — harlička 301 — hrlička (hrllička 644) — hedlička 308, 310, 315 — u̯orlička 835, 836

hrdlica 755

hrdlenka 629

cukrofka 516, 748, 803 (cugrofka 623, cokrofka 659) — cukrufka (též cukrúfka 715, cukerka 801)

cukruška (též 806, cukrúška 706, 725, 727)

2                 Byly sledovány nář. ekvivalenty spis. výrazu hrdlička, označujícího ptáka příbuzného holubu, typického svým voláním (tzv. cukrováním).

Kromě lexikálních rozdílů byly zaznamenány i diference slovotvorné (např. cukrovka × cukruška) a hláskoslovné (např. hrdlička × herlička × harlička × hedlička, cukrovka × cukruvka).

Vzhledem k zeměpisnému rozšíření podoby herlička a hrlička i ve Slezsku (tedy mimo oblast vymezenou v PRO A2a, C1d) mapujeme skutečné fonetické realizace výrazů herlička a hrlička na celém zkoumaném území. Původní podoba hrlička se vyskytuje jako okrajový archaismus. V Podkrkonoší může být zachování tohoto stavu podporováno i existencí slov se změnou souhláskové skupiny -dl- v -ll- (viz PRO C1d).

3                 Na většině zkoumaného území je rozšířen výraz hrdlička, totožný s pojmenováním spisovným.

Další nář. podoby byly zachyceny především na okrajích. Slovo hrlička bylo zaznamenáno porůznu v záp. a jv. Čechách, v Podkrkonoší, na záp. od Brna a ve střed. pásu slez. nář. Hlásková obměna herlička je doložena ze západu jzč. nář. – z širokého Domažlicka, již. Plzeňska a Manětínska (zde se sporadicky vyskytuje také varianta hedlička), dále z Kladska a z velké části Slezska. Forma orlička se nachází na Jablunkovsku.

Pojmenování cukruška je charakteristické pro střední část vm. nář. s přesahem na Holešovsko. Slovo cukruvka vytváří menší areál sev. od Opavy a Ostravy. Varianta cukrovka byla sporadicky zachycena na Moravě a ve Slezsku.

4                 Všechny nář. výrazy jsou pravděpodobně onomatopoického původu.