ČJA 3
250 (holub) vrká (968)
1 M vrká (vrga 804) — vŕká — brká 678
vrče 630, 738, 749 — vŕče
vrčí 673, 742
hurká (hurga 803, urgá 818, 819)
hurčí
grucho 831, 833
gruchoce 834
bublá 683, 707
S húká 714
2 Mapa zachycuje zeměpisný rozsah nář. ekvivalentů slovesa (holub) vrká, tj. vydává zvuk znějící jako vrkú. Kromě rozdílů lexikálních byly zaznamenány i diference morfologické (např. vrká × vrče × vrčí) a hláskoslovné (např. vrká × vŕká × brká).
O rozdílu mezi slovesy typu vrkat a vrčet je pojednáno na mapě III-179 (kráva) bučí.
3 Po celých Čechách, téměř na celé Moravě a nesoustavně ve Slezsku je doloženo sloveso vrká, shodné se spisovným vyjádřením. Hlásková varianta vŕká byla zachycena v areálu zaujímajícím sv. Břeclavsko, Uherskobrodsko a Vsetínsko; v sev. části této oblasti se porůznu vyskytuje tvar vŕče. Ojediněle byl zaznamenán výraz vrčí.
Sloveso hurká se vyskytuje v sev. a sv. části slez. nář.; především na Frýdecku se objevuje označení hurčí.
Výrazy gruchá, gruchoce jsou doloženy z přechodných nář. čes.-pol. Sloveso bublá bylo zapsáno v lokalitách na vých. od Holešova.
4 Všechna slovesa jsou onomatopoického původu.
brká v sled. významu jen nář. — Z vrká záměnou retnic.
bublá v sled. významu jen nář. (SSJČ, SSJ buble ‚vydává klokotavé
zvuky‘; Jg bublák, bubláč ‚holub volatý‘, SSJČ zeměd. a SSJ bublák ‚plemeno domácího holuba‘) — Sloveso ze zdvojeného onomatopoického základu *bb-.
gruchá jen nář.; pol. gruchać
gruchoce jen nář. — Inf. gruchotat, zařazením k 1. slovesné třídě.
houká stč. húká, Jg, SSJČ, Bš, pol. hukać
hurčí jen nář.; Kt
hurká jen nář.; Kt, Bš laš. hurgá, hluž. hurkać
vrče jen nář. — Inf. vrkat, zařazením k 1. slovesné třídě.
vŕče jen nář. — Z vrče zdloužením slabikotvorného r.
vrčí v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, SSJ, u všech ‚vydává zvuk připomínající vrčení‘)
vrká Jg, SSJČ — Inf. vrkat, zařazením k 5. slovesné třídě.
vŕká jen nář.; SSJ vŕka — Z vrká zdloužením slabikotvorného r.
5 vrká Po 1, Ju 3, 4–6, Ru 3, 4 — vŕká Ju 7 — houká Ju 1, 2, Ru 1 — hučí Ru 2 — hŕká Ru 5
6 —
Ir