247 kačer (961)

1    M         kačer — káčer — káčér — kačar (též 206, 223) — kačor

kačerák

kachák (kachnák 511)

šmák (čmák 464, 516, 518)

ličák

2                 Sledovalo se zeměpisné rozšíření nář. výrazů pro kačera, tj. samce kachny. Vedle rozdílů lexikálních byly zjištěny též diference slovotvorné (kačer × kačerák) a zejména hláskoslovné (kačer × káčer × káčér × kačar × kačor). Rozdíl mezi základy kač- a kách- řešíme na úrovni lexikální.

3                 Takřka po celém území se užívá různých obměn slova kačer. Nejvýraznějším jinozákladovým pojmenováním je šmák tvořící kompaktní areál na západní Moravě. Na severu na něj navazuje nevelké území výrazu kachák (na Novoměstsku). Už jen ve zbytcích na východním okraji jč. nářečí bylo jako dubletní zapsáno pojmenování ličák; všechny lokality jeho výskytu patří do daleko rozsáhlejšího areálu označení lička, srov. III-246 kachna.

Forma kačer, shodná se spisovným jazykem, je typická pro většinu Čech, s výjimkou zč. úseku s Příbramskem a již. Strakonickem, kde převládá hlásková obměna kačar. Na Moravě je základním označením varianta káčer, podoba káčér se vyskytuje na širším Brněnsku a na Břeclavsku. (K hláskoslovným a slovotvorným shodám s pojmenováním housera srov. III-240.) Název kačer (nikoli kočer) zachycený ve Slezsku svědčí o tom, že původní zde byla forma s krátkou kmenovou samohláskou. Pro Opavsko, Hlučínsko, přechodná nář. česko-polská a pro zkoumané lokality na území Polska je charakteristická podoba kačor. V okrajovém pásu na