ČJA 3

245 šišky na krmení hus (957) —

1    M         šišky (-k’i 836)

slíšky (slišky 750) — slejški — šlíšky (šlišky 703, 721, 722, šlyšky 701) — šlejšky — šlejski

šulánky (šolánke 632)

šuliky 519, 520, 610 — šudlike 602, 603 (šodlke 608, šudalke 614)

koláčky (koláče 520)

halušky (-k’i 831–836)

hałečky 803, 807, 809

šuprdle 306

šupáli 307

S          kačirke 611, nudle 612, púčki 755

N          krmítko 644

2                 Zkoumala se nář. pojmenování pro malé válečky z mouky, šrotu a brambor ke krmení hus. Ve spisovném jazyce slouží k označení sledované reálie slovo šiška; výrazy slejškašlejška hodnotí SSJČ jako obecné. Vedle rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál též rozdíly slovotvorné (např. šulánky × šulíky) a hláskoslovné (např. slížky × slejzky × šlejžky).

Komponenty, z nichž se šišky vyráběly (šrot, brambory, černá mouka, otruby, voda), se měnily nejen od oblasti k oblasti, ale patrně často i v jedné domácnosti podle toho, které suroviny byly právě k dispozici. Z poznámek informátorů vyplývá, že jednotný nebyl ani způsob zpracování těchto surovin: někde se vařily, jinde se smíchané komponenty pouze sušily, popř. pekly na peci či v troubě.

Na Břeclavsku a již. Kyjovsku, kde se husy krmily především kukuřicí, nářeční pojmenování pro danou reálii chybějí.

Repertoár nář. výrazů se až na výjimky shoduje s nář. pojmenováními jídla z vařených brambor, nejčastěji zpracovávaných v podobě malých šišek; liší se však jejich zeměpisné rozšíření.

Sporadické výrazy byly ověřeny v KLA.

3                 Základní lexikální dichotomii představovanou většinovým výrazem šišky a bohatě hláskoslovně obměňovaným pojmenováním slížky doplňují lexémy koláčky (Vsetínsko a záp. Prostějovsko), halušky (přechodná nář. čes.-pol.) se slovotvornou variantou halečky (Opavsko) a šulánky (zejm. Boskovicko) se slovotvornými obměnami šulíky (Jemnicko) a šudlíky (Znojemsko).

Výraz šišky byl zapsán téměř v celých Čechách (kromě jzč. okraje) a zhruba na záp. a stř. Moravě, odděleně ještě na Příborsku a Frýdecku.

Z hláskoslovných diferencí výrazu slížky, rozšířeného v záp. skupině slez. nář., registrujeme na mapě podoby slejžky (vých. Čechy, horní Pojizeří, Chodsko), šlížky (vm. nář. bez již. úseku a Vsetínska), šlejžky (Domažlicko, Klatovsko, již. Strakonicko; odděleně pak sev. a vých. úsek střm. nář. a úsek podorlický – zde v dubletě s výrazem slejžky) a šlejzky (Plzeňsko).

Ve městech nebyla položka zkoumána.

4                 Doklady jsou v příslušných slovnících uváděny v singuláru. Vzhledem k tomu, že dané výrazy většinou pojmenovávají také různá jíd-
la z těsta, zpravidla krajově specifikovaná (nejčastěji ‚pokrm z vařených brambor‘), nebylo možno v některých případech tyto významy přes-
ně rozlišit.

halečky  jen nář. (Jg hálka, dem. hálečka ‚malá koule‘, Bš hałečka, halek ‚šiška, knedlík‘ Slezsko) — Formál. dem.; přenesením na základě podobnosti, viz halušky.

halušky  v sled. významu jen nář. (SSJČ haluška, zprav. halušky plt. ‚krajový název různých jídel z těsta, např. flíčků, nudlí, šišek, knedlíků, noků, placek, tašek aj.‘, Bš halužka ‚šiška, knedlík‘ Slezsko; SSJ ‚druh vařeného moučného jídla‘) — Formál. dem.; přenesením na základě podobnosti.

kačírky  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

koláčky  v sled. významu jen nář. (stč., Jg, SSJČ koláč, dem. koláček, u všech ‚nízké okrouhlé pečivo‘, Kt též ‚halušky, noky‘ val., ‚knedlíky‘, Bš koláček ‚vdolek‘ Podluží, ‚halušky, noky‘ val.) — Formál. dem.; přenesením na základě podobnosti.

nudle  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, hluž., u všech ‚těstovina užívaná jako zavářka do polévky‘) — Specifikací, příp. přenesením.

půčky  jen nář.; Jg púček (pol. pączek ‚kobliha‘) — Podle Mch snad souvisí s pucek ‚různé zavalité, okrouhlé věci‘, to vše snad k buclatý.

slejžky  SSJČ ob. slejška, říd. slejšky pl. m. (Jg slejžky, slejšky ‚krátké tlusté nudle‘, SSJČ slejška ‚jídlo z těsta v podobě malé šišky‘) — Viz slížky; podoba s -ej- výsledkem ne zcela pravidelné diftongizace í/ýej po souhlásce l.

slížky  jen nář.; Jg (Jg též slíž, slížek, pl. slíže, slížky ‚krátké tlusté nudle‘, SSJČ slíž zprav. pl. nář. ‚jídlo z moučného a hlavně bramborového těsta v podobě tlustých nudlí nebo šišek‘, Kl slíže ‚tenké šišky, šlejšky‘). — Podle Mch málo jasné; podle Holuba-Kopečného souvisí sližky ‚šišky z bramborového těsta, pův. pro husy‘ se sliz.


šišky  Jg, SSJČ šiška, Bš (stč. šiška ‚knedlík‘, Jg šiška ‚cokoli podobného šiškám‘, SSJČ šiška ‚jídlo z těsta, nejč. v podobě malé šišky‘, SSJ ‚moučník z jemného kynutého těsta vykrajovaného v podobě koleček a smaženého na oleji‘) — Specifikací, příp. přenesením.

šlejzky  jen nář.; Kt šlejska (Jg šlejsky patrně jen „krátké tlusté nudle“) — Nepravidelná hlásková obměna výrazu šlejžky; viz tam.

šlejžky  Jg (též šlejsky, obojí „krátké tlusté nudle“), SSJČ šlejška f., řidč. šlejšky m. pl., ob. — Viz šlížky a slejžky.

šlížky  jen nář.; Bš slížek vých. Mor. — Ze slížky asimilací (s-ž > š-ž) na dálku.

šudlíky  jen nář. — Hlásková varianta výrazu šulíky; -d- patrně adideací k nář. šudlat ‚žmoulit‘.

šulánky  jen nář.; Jg šulce, šulky, Kt šúl, šúlec, šoulec, šúlek, šoulek, šulka, šúleček, šouleček, SSJČ šulánek, zprav. pl., nář. (Kt šulanec „šlížek“ Mor., šulánky m. pl. ‚bramborové jídlo‘ ve vých. Čechách, též „slýšky“, Bš šulánky ‚slíže‘ Brněnsko, SSJ šúl’anec, obyč. v pl. ‚kousek těsta šoulením zformovaný do zašpičatělého válečku‘, Kl šúľ(k)ance pl. m. ‚šlejšky, šišky‘) — Podle Mch souvisí s mor. a slc. šúlať ‚dělat válečky z něčeho měkkého‘.

šulíky  jen nář. — Viz šulánky.

šupály  jen nář.; Kt šupaly — Adaptací výrazu přejatého z něm. Viz šuprdle.

šuprdle  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Schopperl(n), vkladné -d- běžné v seskupení souhlásek -rl-, např. bábrdle, brdlení).

5    šiški Ju 1, 4 — šlejški Po 1, Ju 2

6    —

Ši