ČJA 3

241 hejno hus (956)

1    M         hejno

houf

stádo

krdel m. — kŕdel (též 736)

láj m. 422, 434

kupa 833–836, 84

banda 823, 832

S          guča 733

2                 Mapa zachycuje zeměpisné rozšíření nář. výrazu pro hejno, tj. větší shluk jedinců, zvl. hus. Genitiv plurálu hus však mapován nebyl, protože mu je věnována samostatná mapa v části věnované morfologii, viz IV-145 mezí gen. pl. f.

Nářeční materiál se diferencuje především lexikálně. Z hláskoslovných rozdílů registrujeme na mapě pouze rozdíl krdel × kŕdel. Z výrazů zachycených naším výzkumem slouží ve spisovném jazyce k označení sledovaného shluku výrazy hejno, houf a jako řidší též výraz stádo. Do mapování jsme zahrnuli i víceznačná označení kupa, bandaguča. Slovo banda uvádí v námi sledovaném významu také A. Kellner z přechodných česko-polských nářečí. Ze Strakonicka je ve zbytcích doložen archaismus láj m.; ten zpravidla označuje větší počet hus – až 50 kusů.

3                 Základní trichotomii výrazů hejno, houfstádo doplňují regionalismy krdel (sv. Valašsko s přesahem na Frenštátsko a do úseku ostravického) s hláskovou variantou kŕdel (při mor.-slov. hranici s centrem na Vsetínsku), kupa (již. část přechodných nář. česko-polských), banda (Těšínsko), láj (vých. Strakonicko) a sporadický výraz guča.

Pojmenování hejno je kromě slez. a vm. nář. rozšířeno s větší či menší frekvencí téměř po celém území českého národního jazyka; jako nedubletní bylo zapsáno ve vých. polovině střč. nář. a v přilehlých oblastech již. úseku jzč. nář., ve stř. části svč. nář. s výběžkem až na Novopacko, dále v nář. čes.-mor. a na záp. a jz. Moravě.

Označení houf je doloženo s výjimkou Domažlicka ze záp. poloviny Čech a odděleně z vých. úseku svč. nář.

Výraz stádo se vyskytuje v souvislém areálu zabírajícím velkou část střm. nář., již. a sz. úsek vm. nář. a větší část slez. nář. Odděleně byl zachycen také na Domažlicku, dále v úseku podkrkonošském a v horním Pojizeří.

Výrazy zjištěné ve městech se shodují s nářečním okolím. Do všech měst však navíc, a to zejména do mluvy mladé generace, pronikl výraz hejno, který je zpravidla jako nedubletní běžný v sč. a sm. pohraničí.


4    banda  v sled. významu jen nář. (SSJČ hanl. ‚skupina lidí, zprav. škodících společnosti‘, pol. ‚hromada, skupina‘) — Slovo pův. germánské, k nám však s významem ‚skupina‘ přejato z ital. Specifikací.

guča  jen nář.; SSJČ nář. ‚houf, hromada‘, Bš „dobytky se pastýřovi zhrnuly samy do guče = do hromady“ (Kt ‚chumel‘ na Slov., u Nivnice, SSJ ‚něco shluknutého, smotaného do koule‘, Kl ‚chumel, hromada‘) — Expr. obměna psl. *kuča, podle Mch ‚chomáč vlasů‘; srov. též II-6 chumáč ovoce. Specifikací.

hejno  Jg též hajno zast., SSJČ, SSJ hajno kniž., zast. — Nejasné, podle Mch snad od hájit.

houf  stč. též hauf, húf ‚houf, shluk, stádo‘, Jg též húf zast., SSJČ, SSJ húf (pol. huf zast., hufiec ‚oddíl vojska, počet, zástup‘) — Ze střhn. hūfe (dnes Haufen).

krdel m. jen nář.; Jg též krděl — obě mor. a slc., SSJČ též krdél, krděl — vše


nář. a slc. — Z psl. *kъbrd-elь; souvisí s *kerda, čerda (podle Mch slc. črieda je pastýřovo stádo krav, ovcí nebo prasat, kdežto krdeľ je spíše nahodilé nebo nepravidelné hejno, např. hus apod.).

kŕdel  jen nář.; Kt jv. Mor., též kŕdelec, kŕdělec, kŕdlík slov., SSJ kŕdel m. — Srov. krdel m.; podoba s dlouhým slabičným r.

kupa  v sled. významu jen nář. (Jg ‚kopa, hromada‘, SSJČ ob. ‚skupina předmětů, velké množství něčeho vůbec‘, pol. ‚stádo zvířat‘) — Specifikací.

láj  m. v sled. významu jen nář.; stč. lájě f. ‚smečka psů; tlupa, zástup‘, Jg f., též laje, láje f. „kupa psů“; pol. laja ‚smečka psů‘ — Patrně k psl. *lajati ‚štěkat‘. Specifikací; forma maskulina patrně vlivem slova houf.

stádo  SSJČ říd., pol. stado, hluž. stadło (Jg ‚zástup dobytka‘, SSJ ‚skupina zvířat‘). Z psl. *stado.


5    hejno Po 1, Ju 1–5, Ru 2, 4 — houf Ju 2, Ru 2, 3 — stádo Po 1, Ju 6, Ru 1, 2, 5 — hrdel Ju 7 — čopor Ju 2, 5

6    AJK 17:1 (stádo, hejno)

Ši