ČJA 3

24 dřevěný trámek v podlaze stání (746)

1    M         podlaha

podláška — podlaška (též 424)

podlažina 124, 325 (podlažeň 125)

dláha (též dláška 157)

dlážeňice (též 145, dlážďeňice 153, též 145,159, dlážeň 130, též dlážďeň 125)

dlažba

stáň f.

stáňice (též 616, 658)

stropňice (též 157, 221)

trhaňice (též 463, trhaňička 257, též trhačka 236)

dřeňice (též 653)

draňice

moina

mošťeňina

mostňice 727, 745 (též 214, mosňice 753, 755–757, též 155)

mošťeňice (též 123)

hont (též 638, 664) — hunt

honťina (též 654) — hunťina

brlina (též 823)

dýl m. (del 817, dylec 701, 811, dýla f. 749)

dylina — delina (též 807, 817)

plocha (ploška 608, též 255, 628)

plaňka (planka 430, pláňka 518, plánka 520) — blaňka 161,162, 245, 501, 506

tes (též 123, 124a)

švel (též 401, 413, švelík 240)

kulák (též 601)

N          pražec 230, 303, trámek 511, trámec 811, trámňica 732, hranol 420, tesánek 506, prúteska 302. krovek 625, rígl 323, šlipr 646, poval 323, válek 323, váleček 447, kostka 230, klátek 754, bol 808, 820, bolek 819, fošna 673, 718, 730, deska 718, štrajpán 752, stoci 833; dlážďení, fošna, futro, kotálek, mošťení, podlaha, stáňí, špalík, špalíček, štont, trám

2                 V názvech jednoho trámku dřevěné podlahy chléva existuje řada nejrůznějších diferencí.

Podstatné odlišnosti jsou již ve způsobu konstrukce tohoto stání, které bývalo jiné ve stáji, v chlévě i v chlívku pro prasata. Zatímco na většině území se podlaha skládala z klád (otesaných i neotesaných), v rozsáhlé oblasti Čech se „dláždila“ menšími špalíky či dřevěnými kostkami, bývala zpevňována kameny, popřípadě se betonovala. Názvy neadekvátní zadání (špalík, špalíček, kostka, štontovka) se nemapovaly, stejně jako názvy neterminologické povahy označující trámky obecně (trámek, hranol, tesánek, poválek, válek) nebo nosné trámce speciální (pražec). Mezi touto skupinou a vlastními termíny kolísají ne plně terminologizované, avšak na mapě registrované výrazy jako švel, pláňkakulák. Nezachycena zůstala pojmenování celé plochy stání (podlaha, moštění, dláždění, stání, štont); subst. podlaha se mapovalo pouze v případech, kdy bylo v odpovědi uvedeno, že se jedná o podobu sg. (× celek podlahy), totéž platí i o subst. dlažba.

Všechna slova jsou mapována v podobě j. č. (včetně feminin zakončených na -ice).

Vedle četných diferencí lexikálních byly zapsány rozdíly slovotvorné (dláha × dlažba × dláženice, mostina × mostnice, podlaha × podlažina, dýl × delina, stáň × stánice apod.). Z hláskových odlišností se na mapě objevují obměny delina × dylina, hont × hunt, hontina × huntinapodlážka × podlažka.

Výskyt značného množství nejrůznějších názvů je způsoben charakterem pojmenovávaného předmětu – jde o reálii úzce spjatou se soukromým hospodařením, navíc v běžném hovoru málo frekventovanou. Je tedy pochopitelné, že se při tvorbě pojmenování uplatnila řada různých motivačních momentů. Četná označení sou

visejí se slovem dláha (podlaha, podlažka, podlažina, dlažba, dláženice). Základem dalších je někdejší úzus
klást břevna přes močály a vodní toky, přemosťovat je, a tak je činit schůdnými
(moštěnina, moštěnice, mostina
a mostnice). Přes význam „haťové dřevo“ se k této skupině druží i subst. brlina. Skutečnost, že se na podlahy stá-
ní užívalo obvykle břeven přitesaných či jinak upravených, se odráží v názvech jako
tes, dřenice, trhanice, pů-
vodně snad také
hont a hontina a pravděpodobně i plocha a plaňka. Neopracovaný pak zřejmě býval kulák.
Název stánice označuje část prostoru, kde dobytek stojí, tj. je ustájen.

3                 Při hodnocení územního rozložení jednotlivých ekvivalentů je obtížné označit jakýkoli z nich jako převládající. Pokud jde o způsob jejich tvoření, vyskytují se v Čechách častěji feminina s příp. -ice (moštěnice, stánice, dláženice, stropnice, trhanice), zatímco směrem k východu (na Hané a ve Slezsku) byla zaznamenána spíše substantiva odvozená sufixem -ina (hontina, dylina, delina, mostina, brlina).

Situace v záp. polovině Čech je poměrně přehledná. Jižněji se užívá názvu dlažba, na sz. (mezi Rakovníkem, Prahou a Rokycany) přejatého názvu švel. Na zbylé východní části Čech a po celém jejich severovýchodě se vyskytuje řada pojmenování členících toto území na množství menších areálů.

Je to název tes (v širším Podkrkonoší), dublety moštěnina/moštěnice (na záp. a jv. Mladoboleslavsku), odděleně rovněž dvojice mostina/moštěnice (v Podorlicku a na Vysokomýtsku), dále dláha (na Náchodsku a na Kladsku), dláženice (na Královéhradecku), stánice (na přechodu mezi střč. a svč. nářeční skupinou) a slovotvorná varianta stáň (mezi Mladou Boleslavi a Kolínem). Na tato označení navazuje jižně pojmenování stropnice (v horním Posázaví a na Novoměstsku), s ním sousedí výrazy plaňka (na Pelhřimovsku) a trhanice (na Jihlavsku). Na Telečsku byl zachycen název kulák, v jv. Čechách pak označení podlážka (vých. od Tábora) a jeho hlásková obměna podlažka (na Jindřichohradecku a vých. Doudlebsku). Ojediněle se objevuje pojmenování podlaha (častěji v nářečích jč. a jzč.) a podlažina (rozptýleně při okrajích čes. nářečí).

Na Moravě jsou centrální areály tvořeny výrazy hont (v široké oblasti jv. Moravy), a hontina (v sv. části nářečí střm.), mapovány byly rovněž jejich hláskové varianty huntina (na Zábřežsku) a hunt (na Slavkovsku). Směrem na západ se užívá názvů dřenice (na Svitavsku a Boskovicku), dranice (v okolí Jevíčka) a plocha (na rozsáhlém území s centrem na Třebíčsku). Pojmenování plaňka bylo zapsáno na jihu (na Židlochovicku s Jemnickem), hlásková obměna blaňka pak na Poličsku. Při jv. okraji (na Uherskobrodsku) se vyskytuje označení mostnice; mostina, odvozenina od stejného základu, existuje na Valašsku a na území mezi Odrou a Ostravicí. Východně na ni navazuje obdobně tvořené subst. brlina (na Frenštátsku a na jihu ostravického úseku). Název dylina je příznačný pro středoopavský nář. typ, jeho hlásková obměna delina zejména pro Těšínsko s Jablunkovskem. Na převážné části Slezska bylo zachyceno rovněž maskulinum dýl. V rozsáhlé oblasti Čech (v jč. nář., v sousedních částech nář. zč., v centru nář. středočeských) a ojediněle i jinde zkoumané pojmenování zachyceno nebylo, protože podlahy chlévů a stájí se tu budovaly jiným způsobem.

4    blanka  Jg Polička (SSJČ ‚přitesaný trámec‘) — Hlásková obměna výrazu plaňka, viz tam.

brlina  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚tyčka v brlení‘) — Nejasné.

delina  jen nář. — Přejato z něm. (Dele).

dláha  Jg, SSJČ — Z psl. *dolga.

dlažba  v sled. významu jen nář. (Jg ‚spodní fošny v hamru‘, SSJ říd. ‚podlaha‘) — Od dlažiti.

dláženice  jen nář. — Od dlážiti.

dranice  v sled. významu jen nář. (Jg ‚deska draná štípaná‘) — Od drát ‚štípat‘.

dřenice  jen nář. — Od dřít ‚odírat kůru‘.

dýl  m. v sled. významu jen nář.; Jg slc. — Přejato z něm. (Diele ‚podlahové prkno‘).

dylina  jen nář. — Od dýl, viz tam.

hont  v sled. významu jen nář. (stč. i Jg ‚tlusté prkno‘, pol. gont ‚šindel‘) — Přes význam ‚šindel‘ (honty byly mnohdy opatřovány drážkami, aby do sebe zapadaly) přejato z románských jazyků, spíše však z něm. dial. Ganter ‚podklad z trámů nebo kmenů‘, které bylo zkráceno v gant.

hontina  jen nář. (Jg ,mostní trám‘ mor.) — Od hont, viz tam.

hunt  v sled. významu jen nář. (Jg též hundt ‚špalek, z něhož šindele dělají‘) — Hlásková obměna výrazu hont, viz tam.

huntina  jen nář. — Hlásková obměna slova hontina, viz tam.

kulák  jen nář. — Od kulatý.

mostina  SSJČ, SSJ (Jg ‚mostní prkno‘) — K most.

mostnice  SSJČ říd., SSJ mostnica (Jg ‚mostní trám‘) — K most.


moštěnice, moštěnina  jen nář.; SSJ mostenica nář. (Jg obojí „chrastí po blatách položené, aby se jeti mohlo“) — Od subst. mostění.

plaňka  v sled. významu jen nář.; Jg Polička (SSJČ též plaňko říd. ,přitesaný trámec‘) — Z něm. Planke.

plocha  v sled. významu jen nář. (Jg ‚trám otesaný na jedné straně‘) — K plochý.

podlaha  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚nevelký trámec‘) — Od (po)dlažit ‚pokrýt dlahami‘, přenesením názvu celku na část.

podlažina  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚trám vozovky kladený na mostiny‘). Od podlaha, viz tam.

podlažka  jen nář.; Jg dem. — Hlásková varianta slova podlážka, viz tam.

podlážka  v sled. významu jen nář. (Jg dem. od podlaha ‚široké prkno‘, SSJČ nář. ‚přepažení krovu‘) — Od podlaha, viz tam.

stáň  f. jen nář. — Od stání ‚podlaha v chlévě‘.

stánice  jen nář.; SSJČ nář. — Od stání ,podlaha v chlévě‘.

stropnice  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, SSJ stropnica — u všech ,stropní nosník‘) — Přenesením; slovo strop původně označovalo patrně „kryt“ vůbec.

švel  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Schwelle ‚práh, pražec, podloží podlahy‘).

tes  Jg, SSJČ m., též tesa zast. a nář., obojí ‚trám‘, tesy pomn., zast. a nář. ,stání v chlévě z přitesaných dřev‘ — Od tesat.

trhanice  jen nář. (Jg ‚rozštípnutá kulatina užívaná obvykle na ploty‘) — K nář. trhat ‚ořezávat, štípat‘.

5    podláška Ru 1 — mosťina Ju 2 — mosťinka Ju 4

6    ASJ IV 142