239 hřad (943)

1    M         hřad (chřad 458) — řad — hřád 305, 455 — řád (též 206, 207, 223, 455)

hřada (zhřada 738) — řada — gřynda

hřadlo (hřádlo 459, řadlo 303) — hředlo 240, 326

hřadla 628 — hředle f. 238

žerdž 809, žerdz’ 818, 823

žertka (též 814, žrtka 807)

bidlo (bidło 647) — bídlo 304, 308, 310

bidílko (be- 455, 620, 623) — vidílko (vidi-160) — bidéłko 728, 749, 811 (-elko 701, 728) — vidéłko 747, 753 (-ełko 728)

bidełco 754

bidílec 313

ráhno (též 257) — rahno

rahínko

hambálek 713, 733, 734

posada (též 120)

N          hulka 518, přička 614, sedadlo 452, štangla 818, tička 306, 454, 460, žebříček 230, 248, 450, žebřik 669, 670

2                 Zjišťovalo se zeměpisné rozšíření nář. ekvivalentů názvu hřadu, tj. bidla, na němž nocuje drůbež.

Vedle rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál rozdíly slovotvorné (např. bidlo × bidýlko × bidelco × bi- dýlec; hřad × hřadlo; žerď × žerdka), rodové (hřad m. × hřada f.), morfologické (hřadla × hřadle) a zejména hláskoslovné (např. hřad × řad × řád; řada × gřynda; hřadlo × hředlo; bidýlko × vidýlko × bidélko; ráhno × rahno). Hlásková varianta vidýlko byla v svč. nář. zaznamenána (na rozdíl od PRO A1d) téměř ve všech případech výskytu s nezkráceným vokálem.

Nemalé množství zjištěných nář. ekvivalentů jsou formální deminutiva.

V některých případech upozorňují explorátoři na věcné rozdíly mezi bidýlkem (bidlem) a hřadem: bidýlko je část (tyčka) hřadu (např. b. 114, 122, 128, 221, 223, 224, 229, 234, 412, 749) a hřad je podle nich pak celá konstrukce skládající se z několika bidýlek. V jiných případech je výslovně uvedeno, že bidlo = hřad (např. 431). Zpravidla jsou však označení bidýlko i hřad uvedena vedle sebe bez jakéhokoli významového rozlišení. KLA, s níž byl náš materiál konfrontován, tyto významové diference nepotvrzuje, proto na mapě uvádíme zjištěné nář. výrazy v dubletách (tripletách) bez významové specifikace.

V několika případech byly nář. ekvivalenty zapsány v plurálu, zpravidla ve spojení „slepice jsou/sedí na“: hřadech, bidlach (441), hřadech, hřadlech (303), řadech, bidýlkách (326) apod. Vzhledem k tomu, že v KLA byly plurálové formy zjištěny zcela výjimečně, nevěnujeme jim na mapě pozornost a registrujeme je jako příslušné formy singulárové; označují zřejmě více bidel v jednom celku.

ALJ dokládá výrazy hřad a hřada také jako součást frazeologických spojení s obecným významem ‚jít spát, být ospalý‘ apod., např. jít na hřadu, má oči na hřádě aj.

Některé ojediněle zapsané výrazy nepovažujeme za termíny (např. hůlka, příčka, tyčka), proto nebyly mapovány. Nemapován zůstal i výraz žebřík, žebříček, který označuje celou konstrukci z latěk.

3                 Základní lexikální dichotomii bidlo (bidýlko) a hřad (hřada) a další odvozeniny doplňují regionalismy žerdka, žerď (opavská skupina slez. nář.), ráhno, rahno (oblast jižně od Brna), rahýnko (jz. Morava), posada (pošumavské okrajové úseky a Doudlebsko) a hambálek (Kyjovsko).

Pojmenování bidlo se vyskytuje na větší části jzč. nář. s přesahem do přilehlých oblastí nář. střč., v nář. čes.-mor., dále ve značné části nář. střm., v již. polovině nář. vm. a porůznu i jinde. Na Domažlicku byla zachycena hlásková varianta bídlo. Slovotvorná forma bidýlko byla zapsána na Domažlicku, v střč. nář. s přesahy do nář. jzč., dále nesouvisle v nář. svč., čes.-mor. a střm. V oblasti výskytu výrazu bidlo je varianta bidýlko doložena jako nedubletní. Hlásková podoba vidýlko tvoří dva mikroareály: jeden v širší oblasti kolem Kolína, druhý na Litomyšlsku. Z vm. nář. jsou rozptýleně doloženy formy bidélko a vidélko.

Slovo řád zabírá rozsáhlý areál zahrnující svč. nář. s přilehlou sv. částí nář. střč. Hlásková varianta řad je doložena zejm. v sz. Čechách, v okolí Tábora a mezi Novým Městem na Moravě a Boskovicemi, podoba hřad, shodná se spisovným jazykem, se vyskytuje roztroušeně v Čechách a na Moravě.

Forma hřada, též shodná se spisovným jazykem, je charakteristická pro nář. vm. (mimo již. úsek), hlásková podoba řada pro již. úsek slez. nář., podoba gřynda pro přechodná nář. čes.-pol. Slovotvorná varianta hřadlo, hředlo je porůznu v jzč. nář. a mezi Rakovníkem a Prahou.

Ve městech nebyla položka zkoumána.