drúbežárka 754 (drúbežarka 754)

slepičárna (slepičarna 701, 95, slepečárna 605)

slepičárňe

slípčárňa 683–685 (slipečárna 670)

slepičárňik 637, 638

slepičňík 301, 310, 331

slepičák

kuřín (též 680)

kurňík (kúrňik 642)

kurarňa 831 (kurčarňa 831, kurenčárna 757)

N          farma 819

2                 Mapa zachycuje nář. rozdíly v pojmenování drůbežárny, tj. zařízení pro velkochov drůbeže. To se u nás běžně objevuje až počátkem padesátých let v souvislosti s družstevním hromadným chovem slepic. Slovo drůbežárna ‚závod pro chov drůbeže‘ poprvé uvádí už Příruční slovník jazyka českého, ten zaznamenává rovněž hovorové výrazy slepičárna a slepičník, oba však jen ve významu ‚kurník‘, a charakterizuje je jako lidové.

Náš materiál vykazuje vedle rozdílů lexikálních i diference morfologické (např. drůbežárna × drůbežárně), slovotvorné (např. slepičárna × slepičárník × slepičník × slepičák, kurárna × kurník × kuřín) i hláskoslovné (drůbežárna × drubežárna × drůbeřárna). Kvantitativní rozdíl drůbežárna × drubežárna evidujeme, protože rozsah krácení výrazně přesahuje stav zachycený na mapě PRO A1ab. Shromážděný materiál je pozoruhodný tím, že dokládá adaptabilitu nově přejímaného slova drůbežárna v různých dialektech (např. drubežárna, drůbežárně) a zároveň ukazuje schopnost nářečí pojmenovávat novou skutečnost za využití náležitých prostředků (lexikálních i slovotvorných), jimiž jednotlivé nář. systémy disponují, např. výrazy slepičárna, slepičárně (od slepice), slípčárně (od nář. slípka), kurárně, kuřín (od nář. kura). Proto také důsledně lišíme podoby se starším sufixem -ně (-ňa).

Výraz kurník, který běžně označuje chlívek pro drůbež, může mít místy také sledovaný význam.

3                 Jako hlavní lexikální protiklad se jeví rozdíl mezi výrazy drůbežárna a slepičárna, vyskytujícími se téměř na celém území národního jazyka, a regionalismem kuřín, typickým pro nář. slezská.

Podoba drůbežárna je rozšířena téměř všude v Čechách s výjimkou širšího polabského pásu (včetně výběžků na Žatecko, Mladoboleslavsko a Ledečsko); tam se vyskytuje varianta drubežárna, typická dále pro záp. Moravu a širší Náchodsko. Obměna drubeřárna byla zaznamenána jen místy v Čechách, soustředěněji na Klatovsku a Plzeňsku (na rozdíl od slova drůbeř – srov. III-223 drůbež). Střm. nář. s výjimkou jejich jz. části a Zábřežska charakterizuje tvar drubežárně, vm. nář. s přilehlým Kroměřížskem a Holešovskem pak podoba drůbežárně.

Pojmenování slepičárna se objevuje většinou jako dubletní výraz téměř po celém území Česka, nejhojnější výskyt zaznamenává zejména v oblasti jzč. nář. a ve stř. a již. části Moravy. Tam, kde je běžný morfologický typ -árně, je běžná podoba slepičárně. Slovotvorné varianty tohoto lexému tvoří jen mikroareály, a to slípčárně (na Holešovsku), slepičárník (na Vyškovsku), slepičník (sporadicky v záp. Čechách) a slepičák (záp. od Nového Města na Moravě).

4                 Zaznamenané výrazy se tvoří většinou příponami typickými pro místní jména: -árna (-árně), -ník, -ín; vyjadřují zpravidla (uzavřený)
prostor, kde něco žije, kde se něco pěstuje.

drůbeřárna  jen nář. — Od nář. drůbeř.

drůbežárka  jen nář. — Od drůbež (sufixem -árka, charakteristickým pro tvoření místních jmen ve vm. nář.).

drubežárna  jen nář. — Viz drůbežárna, podoba se zkrácenou kořennou samohláskou.

drůbežárna  SSJČ (Jg drůbežník ‚kurník‘) — Viz drůbežárně, přechodem k tvrdému skloňovacímu typu.

drůbežárně  jen nář. — Viz drůbežárně a drubežárna.

drůbežárně  jen nář. — Od drůbež, uchováním staršího deklinačního typu.

kurárně  jen nář. — Od nář. kura ‚slepice‘, uchováním staršího deklinačního typu.

kurník  v sled. významu jen nář. (Jg ‚posada‘, SSJČ ‚chlívek pro drůbež‘) — Přenesením.

kuřín  jen nář. — Od kura.

slepičák  v sled. významu jen nář. — Univerbizací spojení chlívek (kurník) pro slepice, popř. slepičí chlívek.

slepičárna  v sled. významu jen nář. (SSJČ ob. ‚kurník‘) — Viz slepičárně, přechodem k tvrdému skloňovacímu typu.

slepičárně  jen nář. — Od slepice, uchováním staršího deklinačního typu.

slepičárník  jen nář. — Kontaminací výrazů slepičárna a slepičník.

slepičník  jen nář. — Od slepice.

slípčárně  jen nář. — Od nář. slípka ‚slepice‘, uchováním staršího deklinačního typu.

 

5    —

6    —

Fi