2                 Mapa zachycuje nář. ekvivalenty spojení (kuřátko) se klobe ‚dostává se z vejce, líhne se‘. Shromážděný materiál je diferencován lexikálně, morfologicky (např. klobe se × klová se), ale především hláskoslovně (např. klobe se × globe se × klofe se × klube se × kluve se × klupe se × glube se).

Etymologicky základní je slovo klube se ‚dostává se ze skořápky‘ (ukazují na to i teritoriálně převládající podoby); to se křížilo s hláskově i sémanticky blízkým klove (kuře skořápku proklovává) a klije ‚vyráží klíčky‘. Celkový obraz zkomplikoval ještě vývoj slovesa kl’ujo, klьvati: zobecněním indikativního -u- vzniklo kluve; podoby klve, glve jsou nejspíš archaismy z infinitivu *klьvati. Novočeský infinitiv klovati je analogií podle snovati.

Výrazy kluje se, klive se a glve se z hlediska synchronního (a s ohledem na technické možnosti jejich zobrazení na mapě) hodnotíme jako samostatné lexémy. Rovněž označení naklíhává se, dnes již vzdálené výchozímu klive se, považujeme za samostatný lexém.

Podoby klove se a klube se naopak považujeme za hláskové varianty jednoho lexému, protože dnes již nelze východiska jednotlivých podob dobře oddělit.

Patrně dvojí původ má forma klobe se; v Čechách jde asi o zkřížení výrazů klube se a klová se, kdežto v centrální části střm. nář. je tato podoba s největší pravděpodobností hláskovou variantou formy klube se (po provedení pravidelné změny u > o). Mapujeme proto všechny hláskové varianty; tedy i ty, které lze považovat za výsledek pravidelných hláskových obměn, jak je zachycuje mapa PRO D2abc, protože se nerealizují v obvyklém rozsahu.

Registrujeme rovněž morfologickou diferenci klobe se × klobá se. Upozorňujeme, že morfologické varianty 1. slovesné třídy (typ klube se) tu mají neobvykle velký rozsah; byly zachyceny takřka na celém území národního jazyka.

Výraz naklíhává se je vlastně odvozen od slovesa klívá se, které se patrně přiklonilo k nář. klíhat ‚klíčit (o bramborách)‘ na základě určité podobnosti (vejce, z něhož se začíná klovat kuře, se v první fázi podobá klíčící bramborové hlíze).

Šrafovaním zdůrazňujeme neobvykle rozsáhlé území rozšíření podob s g (glube se, globe se, glve se), které jsou příznačné zejména pro vm. nář. v důsledku neprovedené změny g > h ve skupině zg. (To je podle Běliče patrně příčinou, že se ve vých. oblastech hojněji než dále na západ objevuje g také v různých slovech onomatopoických a expresivních.)

Konfrontace našeho materiálu s materiálem KLA v podstatě potvrdila mapovaný stav.

3                 Největší část zkoumaného území pokrývá výraz klube se. Je běžný v svč. okrajovém pásu a v pruhu táhnoucím se od Rakovníka a Plzně až na Benešovsko a Ledečsko s přesahem na Moravu, a to až na Tišnovsko a také na Zábřežsko. Dále je tato podoba běžná zejména na záp. Moravě mezi Brnem a Třebíčí, v oblasti nář. dolských a rovněž na Lipnicku a ve Slezsku; tam hlavně na Příborsku a již. od Opavy. Varianta klobe se je charakteristická pro velký areál ve stř. Čechách s výběžkem až na Novopacko a Královéhradecko a pro Táborsko, na území střm. nář. byla zapsána mezi Znojmem, Třebíčí a Tišnovem a v centrální části těchto dialektů (s výjimkou oblasti mezi Boskovicemi a Prostějovem). Mezi Boskovicemi, Mikulovem a Kroměříží převažuje podoba globe se (objevuje se i na Zlínsku); varianta glube se byla zachycena mezi Kyjovem a Lipníkem. Opavsko a Hlučínsko vyděluje forma kluve se; k tomuto území se na sv. přimyká mikroareál podoby klupe se. Jen řídce, především v jz. Čechách, byly zapsány obměny klofe se a klove se.

Výraz kluje se se vyskytuje na Slovácku, sev. Valašsku a v čes.-pol. nář., jeho hlásková obměna kloje se je doložena hlavně z Prostějovska. Ve střed. části vm. nář. se uchovává označení glve se.

Na jz. Moravě a přilehlém úseku jv. Čech tvoří souvislou oblast slovo klive se, pro již. Čechy a odděleně i pro záp. okraj jzč. nář. je typická forma klivá se. Území mezi Klatovy a Prachaticemi je charakteristické slovem naklíhává se.

Forma klobá se zabírá Českobudějovicko a porůznu se vyskytuje ve stř. Čechách, podoba klubá se byla zaznamenána na širším Příbramsku, sporadicky i jinde.

4    globá se  jen nář. — Inf. globat se (viz globe se), zařazením k 5. slovesné třídě.

globe se  jen nář. — Z klobe se (viz tam) záměnou zadopatrových souhlásek.

glubá se  jen nář. — Inf. glubat se (viz glube se), zařazením k 5. slovesné třídě.

glube se  jen nář. — Z klube se (viz tam) záměnou zadopatrových souhlásek.

glve se  jen nář. (Bš glvať ‚zobákem sekat‘) — Ze stč. klvati (to z psl. *klьvati), záměnou zadopatrových souhlásek.

klivá se  jen nář. — Inf. klivat se (viz klive se), zařazením k 5. slovesné třídě.

klive se  jen nář. — Patrně kontaminací výrazů klije se (z *klieti ‚klíčit‘) a klove se.

klobá se  jen nář. — Inf. klobat se (viz klobe se), zařazením k 5. slovesné třídě.

klobe se  Jg, SSJČ — Patrně kontaminací klube se (viz tam) a klová se.

klofá se  jen nář.; (Jg klofám ,klovám (zobákem)‘) — Inf. klofat se (viz klofe se), zařazením k 5. slovesné třídě.

kloje se  jen nář. — Viz kluje se, podoba se střm. změnou u > o.

klofe se  jen nář. — Z klove se (viz tam) záměnou retných souhlásek.

klová se jen nář. — Inf. klovat se (viz klove se), zařazením k 5. slovesné třídě.

klove se  stč. klvati, SSJČ, SSJ kluvať sa, hluž. kluwać so — Z psl. *klьvati. Podoba klovat (s -o-) analogií podle snovati, zařazením k 1. slovesné třídě,

klube se  Jg, SSJČ ob. — Z psl. *kъlbati.

kluje se  jen nář.; Jg klouti se, klije se, klinu se, SSJ kluť sa, pol. kluć się — Z psl. *klujo, klьvati.

klupe se  jen nář. — Z klube se (viz tam), -p- podle klepat (při klubání je slyšitelný zvuk).

kluve se  jen nář. — Z klube se (viz tam), -v- podle klovat.

naklíhává se  jen nář. (Kt naklíhnuté vejce ‚vejce kuřátkem už proklovnuté‘) — Asi z klivá se (viz tam) příklonem k nář. klíhat ‚klíčit (o bramborách)‘, to z klíh (stč. klí) ‚bramborový klíček‘.

ťuká se  jen nář. — Z ťukat ‚klepat‘ pomocí formantu se.

vále se  jen nář. — Přenesením (kuřátko se „válí“ z vajíčka).

5    klube se Ju 2, 4 — klobe se Po 1, Ru 4 — globe se Ru 3 — klobá se Ju 3, Ru 1, 2 — naklobává se Ju 5 — kluje se Ju 6 — kluje sa Ju 7, Ru 5 — líhne se Ju 5, 6, Ru 2–4

6    SSA 2.107

Fi