SSJČ hodnotí jako spisovné podoby výdumek a výdunek (ta je klasifikována jako řídká). Jako nářeční uvádí formy vejdumek, vejdunek i vejduněk a též výraz výfuk. Jako zastaralé a obecné je v témže slovníku registrováno pojmenování pouch s variantou pouchle.

3                 Na mapě výrazně vystupuje diference mezi oblastmi s náležitými pojmenováními sledované reálie (Čechy a část Moravy) a mezi územími, kde tyto názvy chybějí (sv. polovina a část záp. Moravy a celé Slezsko).

Největší oblast zabírá výraz výdumek, je běžný v sv. polovině Čech a na přilehlém Novoměstsku, jeho rozšíření na západě ohraničuje zhruba linie měst Praha – Jindřichův Hradec. Hlásková varianta výdunek tvoří souvislý areál na Tišnovsku, Boskovicku a Velkomeziříčsku, vyskytuje se často jako dubleta i porůznu v svč. nář. a též na Kolínsku, forma výduněk byla doložena spíše sporadicky, soustředěněji jen z Novoměstska. Záp. od Boskovic se objevilo označení výdutek. Na Chrudimsku vytváří menší oblast slovo výlupek, na jejím okraji byla pak zapsána podoba výlumek.

Značnou část záp. poloviny Čech pokrývá lexém pouch. Je typický pro území záp. od Prahy, Příbramsko, Benešovsko, Táborsko a Strakonicko, odděleně se objevuje též na jz. okraji Moravy. Slovotvornou variantu pouchle máme doloženu zejména ze Strakonicka a Prachaticka. Na území zč. nář. je nejběžnější podoba pouko, pro Rakovnicko je příznačná forma poucho.

Na některých okrajích zkoumaného území bylo zaznamenáno pojmenování výfuk; v Čechách se vyskytuje na Rakovnicku a Žatecku, na Chodsku a Domažlicku a v úzkém pošumavském pásu; větší areál vytváří v již. Čechách a odděleně také na Moravě, a to ve vých. části střm. a v již. úseku vm. nář. Slovotvorné varianty jsou charakteristické pro již. Čechy; záp. od Českých Budějovic je běžná forma fukanec, na Jindřichohradecku výfutek, sporadicky se vyskytla varianta výfuček.

Výzkum této položky nebyl ve městech prováděn.

4    fukanec  jen nář. — K foukat.

klukna  jen nář. — Nejasné (srov. III-231 kvočna).

koko  jen nář.; Kt ‚vejce (v dětské mluvě)‘, ALJ Chodsko, Prachaticko — Přenesením onomatopoického výrazu napodobujícího hlasy slepice.

pouch  Jg též púch, SSJČ zast. ob. — Mch dává do souvislosti *pouh ‚tupý konec vejce‘ (je v něm vzduchová bublina, je tedy prázdný) a něm. Bauch ‚břicho‘. Holub-Kopečný předpokládá souvislost buď s onomatopoickým -puch- (napuchnout), nebo se stč. púchlý ‚prázdný‘.

pouchle  Kt, SSJČ zast. ob. — Slovotvorná obměna výrazu poucho, viz tam.

poucho  n. jen nář.; ALJ jč. — Rodová obměna výrazu pouch, viz tam. Stř. rod vlivem výrazu vejce.

pouko  jen nář.; ALJ Chodsko (SSJČ pouk zast. a nář. ‚širší, tupý konec vejce‘) — Nejasné, Mch pokládá -k- za sekundární, vychází z pouh, viz pouch.

výdumek  Jg též vejdumek, výdumka, Kt též výdymek, SSJČ též vej-

dumek nář., Bš záp. Morava — K dmouti. Nelze však ani vyloučit, že jde o hláskovou variantu k výdunek (viz oddíl 2).

výdunek  Jg, SSJČ výdunek říd., vejdunek nář. — K stč. dunúti ‚váti‘. Nelze ani vyloučit, že jde o hláskovou variantu k výdumek (viz oddíl 2).

výduněk  jen nář.; Kt, SSJČ vejduněk nář. — Viz výdunek, podoba na -něk patrně analogií podle jiných slov.

výdutek  v sled. významu jen nář. (SSJČ říd. a poněk. zast. ‚rozšířená část něčeho‘) — Viz výdunek, přikloněním k slovu dutý (výdunek je slovo etymologicky neprůhledné).

výfuček  jen nář.; Kt ‚prázdné vejce‘ sloven. — K vyfouknout.

výfuk  v sled. významu jen nář.; Kt též vyfouk, SSJČ nář. — Od vyfouknout.

výfutek  jen nář. — Patrně kontaminací výrazů výfuk a výdutek, viz tam.

výlumek  jen nář. — Kontaminací výrazů výdumek a výlupek, viz tam.

výlupek  v sled. významu jen nář. — Viz výdutek, adideací k slupka.

5    vejdumek Ju 1–4 — pouch Ju 3, Ru 2, 3 — vifóklí v. Ju 6 — prázdní v. Ju 5, Ru 4

6    —

Fi