me. Z mapování jsme rovněž vyloučili nahodilá spojení s vybízecím na. Byla zapsána velmi zřídka, nesoustavně
a ve spojení se slovy husa (husi), babula a pila, vždy jako pobídka ukončující přivolávání (např. husa na!).

Zejména ve Slezsku je volání na husy doprovázeno zvláštní, klesavě stoupavou intonací koncového -á, jehož fonetická realizace se takto člení do dvou stejných úseků vždy po sobě se opakujících. Tento jev je natolik specifický, že je doložen i ze slovníkové literatury (Kt pila-pilááá).

Materiál byl ověřen a doplněn údaji z KLA. Bylo tak možno vymezit přesný zeměpisný rozsah některých slov, jež se vyskytují sporadicky, a vyložit dialektismus važka (v KLA byla doložena též forma važky, vužky a ojediněle važinka). Na Lovosicku registruje KLA slovo hila, na Zábřežsku bili.

Při výzkumu byly zachyceny také výrazy, jichž se užívá při svolávání housat. Tato slova se vždy územně shodují s názvy registrovanými na této mapě (na rozdíl od stavu zjištěného v položce volání na slepice, srov. III228), často však areály s příslušným označením přesahují: Ekvivalent pila byl zachycen až na Prostějovsku a Kroměřížsku a dále dokonce i v Čechách, a to v Podkrkonoší a na Plzeňsku (zde v obměně pilaj). Výraz bani se vyskytuje na sev. Kolínsku, citoslovce baži na sz. Novoměstsku; z Rakovnicka pochází výzva bídy (nepochybně v návaznosti na výchozí bíba). Z Náchodska dokládá KLA ojedinělý výraz duky; náš výzkum jej však nezaznamenal.

3                 Většinovým výrazem je slovo husa a jeho varianty. Vyskytuje se na celém zkoumaném území s výjimkou jv. a sv. Moravy a celého Slezska.

Rozdíl husa × husi je poměrně ostře územně vymezen. Slovo husa přitom pokrývá rozsáhlejší území: bylo zaznamenáno téměř v celých Čechách (v hláskových obměnách húsa na Chodsku a hujsa na již. Plzeňsku, širším Klatovsku a záp. Strakonicku) a na celé Moravě s výjimkou jv. a sv. úseků. Obměnou husi se vyděluje vých. polovina jzč. nář. (zde často v dubletě s výchozím husa) a v návaznosti Benešovsko, sev. Ledečsko a dále Královéhradecko se sev. Vysokomýtskem; mikroareál vytváří též na Pelhřimovsku.

Další ekvivalenty se objevují na okrajích zkoumaného území, v Čechách většinou v dubletě se slovem husa (příp. husi), na Moravě především jako výrazy výhradní, nedubletní: V záp. polovině svč. nář. a na přilehlém území na sv. od Prahy se užívá výzvy bani, na již. Mladoboleslavsku byla zapsána varianta baňa. Areál výrazu bani sousedí na východě s malou oblastí výskytu slova mali. Pro již. polovinu vm. nář. s výběžkem až na Brněnsko je typický výraz babula. Slezská nářečí charakterizují dva lexémy – v jejich záp. polovině, ale též na přilehlém Vsetínsku, na Přerovsku a sev. Litovelsku byla zapsána výzva pila, na sev. Vsetínsku pak varianty pili a pile; podoba pile se dokládá také z Opavska. Vých. polovina slez. nář. se vyčleňuje dialektismem liva.

Ostatní výrazy byly zaznamenány jen jako ojedinělé, tvoří však vždy mikroareály: haja v okolí Jihlavy, baži mezi Novým Městem na Moravě a Třebíčí, važka a huška sz. a záp. od Třebíče. Ze záp. okrajů Čech je doložen regionalismus bíba, ze Slovácka výzva šibi.

4                 Kromě slov husa a mali jsou všechna označení citoslovečného onomatopoického původu. Koncové -i u všech vybízecích výrazů má ci-
toslovečnou povahu.

babula  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJ babuľa, babuľ, babi (Jg babule, Kt babula, u obou ‚husa‘ mor., SSJČ nář. ‚domácký název pro husu‘, SSJ babuľa ‚husa‘) — Subst. ve funkci vábicího citoslovce, od vábicí interjekce babi.

baňa  jen nář.; Kt bana — Od vábicí interjekce bani.

bani  jen nář; Jg (SSJČ ‚volání na housata‘)

baži  jen nář.; Kt, ALJ Nové Město na Mor., Žďár, SSJ žibura

bi, bíba  jen nář.; SSJ babi

buli  jen nář. — Vzhledem k územnímu výskytu možnost dvojího výkladu: zkrácením z babuli (to k babula, viz tam), v bodě 748 navíc též z interjekce vuli (téhož původu dialektismus v sousedních slez. nář. liva).

haja  SSJČ haj, hajha, ALJ haj Boskovicko (Jg haj, ALJ hajha Mor. Budějovice, Veselí na Mor., u obou ‚interjekce odháněcí‘)

husa  v sled. významu jen nář. (stč. hus, Jg, SSJČ, u všech ,husa‘) — Subst. ve funkci vábicího citoslovce.

húsa  jen nář. — Z hujsa, nelze vyloučit vliv slova púta, srov. mapu III228 volání na slepice.

hujsa  jen nář. — Viz husa. Vkladné j v návaznosti na původní palatalizovanost (tónovou zvýšenost) následující hlásky s.

husi, hujsi  jen nář. — Viz husa, hujsa.

huška  jen nář. — Zřejmě zkřížením slov husa, važka, viz tam.

li  jen nář.

liva  jen nář.; Bš livu slez. — Z vábicí interjekce (podle Mch livu, ta doložena ve vuli, viz tam).

mali  jen nář. — K adj. malý.

pila  v sled. významu jen nář.; Kt pilá-pilááá, též pil, ALJ Frýdecko, též pil slez., též hila Lovosicko — Od vábicí interjekce pili.

pile, pili  jen nář.; Kt pilé

šibi  jen nář.

važka  jen nář. — Od interjekce važi, případně baži.

vuli  jen nář. — Téhož původu jako liva, viz tam.

5    husa Ju 7, Ru 1–3 — husi Ju 1–5, Ru 3, 4 — wuli Po 1 — buri Ju 6

6    ASJ IV 101, AJŚ 574, OLA 306

Kl