223 drůbež (914)

1    M         drúbeř (-bjeř 748, 822) — drúbež (-bjež 651, 747, 824, drub’ež 834–836, drob’ež 833)

havjeď (gov’ydz’ 831, 832, 835) — havjeť (havjejť 329, 335) — havjed

lichva

žoužel (též 658)

drápel

bydlo (bi- 801)

hyd — zhyd 743–745, 755, 74

hyda 738, 747

hiďina 756, 757

pernactvo 701, 739

dobitek 206, 215, 323, 422

S          plezmero 701, statek 720

2                 Mapa postihuje nářeční pojmenování pro drůbež, tj. domácí ptactvo chované pro užitek (slepice, husy, kachny, krůty). Kromě rozdílů lexikálních byly zaznamenány i diference slovotvorné (hyda × hydina) a rodové (hyd m. × hyda f.). Na mapě jsou zachyceny též rozdíly hláskoslovné (drůbež × drůbeř, havěť × havěď × havěd, hyd × zhyd).

Pojmenování havěď/-ť může mít v různé míře expresivní odstín. Omezeně platí totéž i o názvu žoužel. Výraz dobytek má charakter označení neplně ekvivalentního, zástupného. V sledovaném významu není doložen ani v KLA, ani v citované literatuře.

Není bez zajímavosti, že se drůbež (i dobytek) často označuje původně hanlivými názvy podceňujícími její význam (havěť, hyd, lichva, žoužel). Dříve měla tato pojmenování sloužit proti uřknutí a k oklamání nepřejícných démonů.

3                 Na většině zkoumaného území je základním pojmenováním výraz drůbeř, jenž se často vyskytuje v dubletě s označením drůbež; obě podoby se hojně objevují vedle jiných tradičních názvů. Vlastní areál tvoří slovo drůbež ve Slezsku, a to na Frenštátsku, v ostravickém nář. úseku a v přechodných nář. čes.-pol. Nedubletně se výraz drůbež dokládá zvláště ze zč. nář., na Moravě ze Zábřežska a z pruhu táhnoucího se od Prostějova k Vyškovu, Kyjovu a k Břeclavi. Dále pokrývá oblast čes.-mor. nářečí, záp. okraj střm. nář. a Znojemsko. Označení drůbež je rozšířeno vlivem spisovného jazyka zvláště u mladé generace; bylo zaznamenáno i ve všech zkoumaných městech.

Lexikálně diferencovanější jsou okraje území. Na Chodsku bylo zachyceno označení lichva. Na jihu jzč. nář. je rozšířeno pojmenování havěď, vedle něho jsou však doloženy i podoby havěť a havěd. Pro širší Boskovicko je charakteristický výraz žoužel. V jeho sousedství tvoří mikroareál slovo drápel; vyskytuje se na území záp. a sz. od Prostějova. Pro stř. a sev. úsek vm. nář. je typický název hyd s variantami zhyd (Uherskobrodsko), hyda (nejsevernější okraj Valašska) a hydina (již. od Uherského Brodu). Pojmenování bydlo se vyskytuje v záp. skupině slez. nář.