3                 Téměř celou oblast zč. nář., záp. polovinu střč. nář., Příbramsko a území zhruba mezi Prachaticemi a Táborem charakterizuje pojmenování mrňouká se. Jeho hláskově blízká podoba mrňouchá se tvoří odděleně areál až na Prostějovsku.

Vých. polovinu střč. nář. a sousedící část záp. Moravy pokrývá označení mrouská se; hlásková varianta brouská se se vyskytuje jednak v jv. Čechách, jednak na Znojemsku. Podoba břouská se je běžná na Novoměstsku a Tišnovsku. V svč. nář. dominují výrazy mrouká se a mroucá se (v nejvýchodnější části této oblasti); varianta mraucá se se nachází soustředěněji na Novopacku, Vysokomýtsku a Podorlicku.

Dvě oblasti vytváří výraz šťourá se, a to mezi Benešovem a Táborem a dále mezi Klatovy a Strakonicemi; na jv. se k tomuto areálu přimyká malé území slova šteruje se.

Z dalších územně okrajových výrazů jsou v Čechách doložena pojmenování mňouká se (zejména Roudnicko a Plzeňsko), mňourá se (Podještědí), mrnká se (sev. Českobudějovicko, Lounsko), honejcí se (Chodsko), bříská se (Manětínsko), bzinká se (Stříbrsko, Domažlicko) a chruje se (Podkrkonoší). Na Prachaticku a Českobudějovicku bylo zapsáno spojení jde do Krumlova. Z oblasti záp. úseku svč. nář. pochází sporadicky zaznamenaný lexém vdává se.

Pro nejjižnější Čechy a část jz. Moravy je charakteristický výraz honí se; ten je obvyklý také v sev. části střm. nář., dále v sev. a středním úseku vm. dialektů s přilehlým Holešovskem a též v již. části slez. nář. Podoba honcuje se je typická zejména pro Kroměřížsko a území jv. od Brna, doložena je však i odjinud, častěji z Hlučínska a z Valašska; Opavsko charakterizuje varianta honcuje. Rovněž nezvratná podoba – mrančí – je příznačná pro sv. okraj střm. nář. Na Ostravsku tvoří areál výraz marcuje se, pro sv. Valašsko je běžné označení marčí se. V dolských nář. je nejčastější vyjádření remluje se. V centrální části střm. nář. se setkáváme s popisným označením chce kocoura, jen sporadicky a na okrajích byl zachycen patrně novější výraz kocouruje se.

Situace ve městech, pokud tam bylo sledované pojmenování zachyceno, se v podstatě shoduje se stavem v okolních dialektech. Jako novější označení je informátory – zejména v českých městech – hodnoceno slovo mrouská se.

4                 Naprostá většina výrazů je utvořena od sloves nereflexivních připojením formantu se.

brouská se  jen nář. (Kt brouskat „chodit za milou, také a hlavně o psech (na Humpolecku)“) — Hlásková obměna (záměna retnic) výrazu mrouská se, viz tam.

bříská se  jen nář. — K vřískat (záměna retnic).

břouská se  jen nář. — Hlásková obměna výrazu brouská se (viz tam) patrně vlivem slova vřískat, srov. bříská se.

bzinká se  jen nář. (Jg bziká ‚bzučí‘, Kt bzikat ,střečkovat, splašeně běžet (o krávě)‘, ALJ svč. ,běhá se (o krávě)‘) — Snad k bzikat ‚plašit se‘.

drmolí se  jen nář. (Jg drmolit ‚mačkat se, drobným krokem běžet‘) — Snad souvisí se srbocharvátským nář. dŕmjeti ‚temně mručet, hučet‘.

frndí se  jen nář. — K nář. frnda pejor. ‚koketa, parádivá žena‘, event. ‚vulva‘; k zvukomalebnému fr ‚rychle se pohybovat‘.

honcuje  v sled. významu jen nář. (SSJČ mysl. ‚pářit se (o zajících, králících)‘) — K honit, viz honí se.

honcuje se  v sled. významu jen nář.; Jg, ALJ též Litomyšlsko, Boskovicko — Rozšířením významu (SSJČ ‚pářit se (o zajících, králících)‘).

honejcí se  jen nář. — K honit.

honí se  Jg, SSJČ, SSJ honit sa, pol. gonić się — Od honit (psl. *goniti).

chce kocoura  v sled. významu jen nář.

chruje se  v sled. významu jen nář. — Rozšířením významu (SSJČ chrouti ‚pářit se (o kancích a jezevcích)‘).

jde do Krumlova  v sled. významu jen nář.; ALJ kočky dou do Krumlova svč. — Na základě podobnosti zvuku vydávaného kočkou s místním jménem obsahujícím hlásky r a u.

kocouruje se  jen nář. — Od kocour.

marcuje se  jen nář. (Jg marcový ‚březnový‘) — Od nář. marec ‚březen‘, srov. marčí se.

marčí se  jen nář. (Kt marčák ‚ječmen v březnu setý‘, Bš marčák val. ‚zajíc v březnu zrozený‘) — Viz marcuje se, event. k nář. marčet ‚kňourat‘.

mňouká se  jen nář.; Kt — Od mňoukat.

mňourá se  jen nář. — Od mňourat ‚kňourat‘.

mrančí  jen nář. — Od zvukomalebného základu.

mraucá se  jen nář.; ALJ svč. — K zvukomalebnému výrazu mrau („již stč. jako interjekce posměšná při hněvu“, tak Mch) napodobujícímu kočičí zvuk.

mrní se  jen nář. — Od mrnět ,kňourat, vrnět‘.

mrnká se  jen nář. — K mrnět, viz mrní se.

mrňouchá se  jen nář. — Hlásková obměna (záměnou zadopatrových hlásek) k mrňouká se (viz tam).

mrňouká se  jen nář.; Jg — K mrňoukat ,mňoukat‘.

mroucá se  SSJČ ob. — Od zvukomalebného výrazu mrou, srov. mraucá se.

mrouká se  jen nář.; ALJ svč. — Od mroukat ‚mručet, broukat‘.

mrouská se  jen nář.; ALJ záp. Morava (Kt mrouskat ‚kňourat‘) — Snad sk-ové intenzivum k mrouká se, viz tam.

prská se  v sled. významu jen nář.; ALJ prskať se svč. (Jg i SSJČ ‚běhat se (o koze)‘) — Od prskat.

remluje se  v sled. významu jen nář. (SSJČ říd., též ramlovat se, obě ob. mysl. slang ‚pářit se (o zajících, králících)‘ — Adaptací výrazu přejatého z něm. (rammeln ‚pářit se‘).

řondí se  jen nář. — Rozšířením významu (nář. řundit ‚boukat se (o svini)‘).

škroucá se  jen nář. (Jg škrouhat, škrouchat, škroukat, škroupat, škroutat ‚broukat, škvrčet‘, SSJČ říd. škrouchat, škroukat ‚vydávat kručivý zvuk‘) — K škroukat.

šteruje se  jen nář. (Jg ‚pářit se (o beranech)‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (stieren ‚běhat se (o krávě)‘).

šťourá se  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg i SSJČ ‚něčím se v něčem hrabat‘), snad i vlivem sousedního výrazu šterovat se.

vdává se  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

volá Urbana  spojení v sled. významu jen nář. — Adideací, srov. jde do Krumlova.

5    mrouská se Ju 2, 3, 5, Ru 1, 5 — mrouká se Ju 1 — mraucá se Ju 4 — mrňouká se Ru 2, 3 — honcuje se Ju 6 — marčí se Ju 7 — štrajchuje se Ju 5 — prešuje se Po 1

6    AJŚ 583, AJPP 205

Fi