ČJA 3

22 chlívek pro vepře (745) —

1    M         chlévek — chlívek

chlévec — chlívec

chlév — chlív

krmík (krmňík 646, 746, 756, 757, krmlík 637, 659)

krmec

cárek 750, 751, 828

maštálka 306 (prasečí maštálka 449, 454, 455)

N          prasečák, prasenčák, prasečňík 510, prasárňe 646, 647, svinčák, vepřín, prasečí chlívek (prasenčí, prasecí, svinckej chlévec, chlívec, chl. pro/na prasata)

2                 Při zkoumání názvů chlívku pro vepře byly zjištěny lexikální diference vesměs vyplývající z místních rozdílů v existenci vlastní reálie. Mnohde totiž bylo prase místo ve zděném chlívku chováno ve zvláštních posadách samostatně stojících ve dvoře (krmník, krmec), jinde se v pojmenování odráží skutečnost, že dobytek býval ustájen společně v maštali (prasečí maštálka) nebo byla pro prase zřizována v chlévě pouze příhrada (cárek).

Kromě těchto základních rozdílů v plánu lexikálním byly zaznamenány i diference slovotvorné (např. chlívek
 × chlívec, krmec × krmík).

Z hláskových odlišností byly mapovány pouze podoby s pův. nezúženým -é- (chlév, chlévek, chlévec).

Z mapování byly vyloučeny názvy prasečák, svinčák a vepřín, neboť označují většinou budovy novější, sloužící velkým chovům.

3                 Základním pojmenováním je výraz chlívek. Vyskytuje se takřka na celém území, v sv. polovině Čech a na jz. Moravě jako označení jediné. V široké oblasti jz. Čech existuje rozsáhlý makroareál názvu chlívec, do něhož subst. chlívek proniká jen místy jako dubleta. Forma chlív, zřejmě starší, se objevuje na Domažlicku. Pro východ území jsou typické podoby s původním -é- (na Opavsku, Frenštátsku a Uherskobrodsku je to chlévek, na Valašsku chlévec a v nář. dolských chlév).

Na Moravě (častěji na jihu střm. nářečí a na Uherskobrodsku) bylo roztroušeně zachyceno označení krmík, místy pak (především v centr. typu střm. nářečí) odvozenina krmec.

Z méně frekventovaných slov byly při výzkumu zapsány výrazy maštálka (na Doudlebsku a na Stříbrsku) a cárek (na Vsetínsku a v ostravickém úseku).

4    cárek  jen nář.; SSJ cárok lid., pol. carek — Slovo karpatské pastýřské kultury, srov. rum. ţarc ‚ohrada pro ovce nebo jiná domácí zvířata‘.

chlév  stč., SSJČ, SSJ chliev, pol. chlew, luž. chlěw — Psl. *chlěvъ.

chlévec  stč. dem., SSJČ poněk. zast., SSJ chlievec — Pův. dem. od chlév, viz tam.

chlévek  Jg, SSJČ poněk. zast. a nář. — Od chlév, specifikační příponou, viz tam.

chlív  Jg, SSJČ ob. — Úžením é > í z chlév, viz tam.

chlívec  Jg, SSJČ poněk. zast. — Úžením é > í z chlévec, viz tam.

chlívek  Jg dem., SSJČ — Úžením é > í z chlévek, viz tam.

krmec  jen nář.; Jg mor. — Od krmit.

krmík  jen nář.; stč., Jg mor., SSJČ i SSJ krmník. — Z krmník zjednodušením souhláskové skupiny mň.

maštálka  v sled. významu jen nář. (stč., SSJČ expr. dem. ,konírna‘ i řidč. ‚stáj pro koně‘) — Od maštal.

5    chlévek Ru 5 — chlívek Ju 1–6, Ru 1, 2, 4, 5 — chliwek Po 1 — chlévec Ju 7 — chlívec Ru 3 — chlív Ju 6 — svinec Ju 1, 2, 4 — praseči chlíwek Po 1 — chlivek za prasata Ju 2

6    AJK 340, ASJ III 140, AJPP 70b, MAGP 67, SSA 2.69, AJŚ 416

Bá