3                 Pojmenování miškář bylo zaznamenáno ve vých. části zkoumaného území: ve vých. úseku svč. a střč. nář., na Moravě a ve Slezsku. Na Vysokomýtsku, Královéhradecku a sev. Ledečsku byla zapsána hlásková podoba miškař; ze Slovácka je doložena slovotvorná obměna miškéř. Ve dvou lokalitách na Královéhradecku se nachází výraz miškeník.

Označení řezáč bylo zachyceno v již. části jzč. nář., na Chodsku a na Klatovsku.

Pojmenování nunvář je charakteristické zejména pro oblast již. Mladoboleslavska, Kolínska a pro náchodský a podorlický úsek. Roztroušeně se vyskytuje – převážně v dubletách – i jinde, zejména na již. Královéhradecku a širokém Roudnicku. Slovo nudvář je doloženo ze sz. úseku střč. a svč. nář. a dále jako dubletní především z Benešovska a sv. Táborska. Výraz nulvář nevytváří ucelený areál, ale objevuje se porůznu hlavně ve střed. a sev. části střč. nář. oblasti. V Podkrkonoší se vyskytuje podoba nudlař. Výraz nudverka je dubletně rozšířen na vých. Mladoboleslavsku.

Pojmenování lumbář bylo zaznamenáno v oblasti mezi Plzní, Benešovem, Táborem a Klatovy. Podoba lunvář se nachází místy v širokém okolí Prahy. Pojmenování lundvář bylo zachyceno v manětínském úseku, na Rakovnicku a mezi Prahou a Benešovem. Označení ludvář se vyskytuje v úzkém pruhu mezi Mělníkem a Táborem a v širokém Podkrkonoší (zde častěji v podobě ludvař). Slovotvorná varianta lumbák je soustředěna na Klatovsku.

Označení krmenčík se nachází v oblasti mezi Mladou Boleslavi a Kolínem.

V Čechách se porůznu – soustředěněji však na záp. a sev. okraji – vyskytují pojmenování kleštič, zvěrokleštič.

Ostatní výrazy byly zaznamenány pouze ojediněle především v sev. polovině Čech.

4    elefant  v sled. významu jen nář. — Přenesením (elefant ‚zavírací nůž‘).

fidláček  jen nář. — K fidlat ‚řezat, pižlat‘.

filáček  jen nář. — Hlásková varianta výrazu fidláček, viz tam.

kleštič  jen nář.; stč., Jg též klestič, kleštec, SSJČ klestič, SSJ klieštič — Od kleštit (to od kleště).

krmenčík  jen nář. — Patrně zobecněním osobního jména zvěroklestiče, může být odvozeno též od krmník (vepř určený k vykrmení musel být vykleštěn, aby snadno přibíral na váze).

kudličkář  jen nář. (Kt ‚kdo kudly dělá nebo prodává, špatný nebo malý řemeslník‘) — Od kudlička (to dem. ke kudla ‚obyčejný zavírací kapesní nůž‘).

ludvář  jen nář. — Patrně kontaminací výrazů lundvář a nudvář.

lumbák  jen nář.; Kt u N. Kdyně — Od nář. lumbat ‚klestit‘.

lumbář  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Od nář. lumbat ‚klestit‘ (Mch je pokládá za hláskovou variantu k nunvář, Holub-Kopečný je odvozuje z lat. lumbus ‚ledví, nitro‘).

lundvář  jen nář. — Patrně kontaminací výrazů lumbář a nudvář, nelze

vyloučit adideaci k nář. lundat se ‚toulat se‘ (zvěroklestiči chodili od místa k místu).

lunvář  jen nář. — Viz lumbář.

miškař  jen nář. — Viz miškář.

miškář  jen nář.; Jg, SSJČ obl. mor. a zast., SSJ miškár — Od míšek ‚šourek‘ nebo od miška ‚vyřezaná svině‘, srov. nunvář.

miškeník  jen nář. — Od miškovat ‚klestit‘, to od míšek ‚šourek‘.

miškéř  jen nář. — Od miškovat ‚klestit‘, to od míšek ‚šourek‘.

nudlař, nudvář  jen nář. — Hláskové varianty výrazu nunvář, viz tam.

nudverka  jen nář. — K nudvář.

nulvář  jen nář. — Hlásková varianta výrazu nunvář, viz tam.

nunvář  Jg, SSJČ, hluž. nunwaŕ — Podle Mch od nunva ‚vykleštěná svině‘.

řezáč  Kt, SSJČ zast. též řezač (Jg, SSJ rezáč, rezač, pol. rzezacz — u všech ‚kdo řeže‘) — Od řezat.

saušnajdr  jen nář. — Přejato z něm. (Sauschneider).

švajnbešavr  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Schweinbeschauer doslova ‚prohlížeč prasat‘).

zvěrokleštič  jen nář.; SSJČ zvěroklestič — Složenina.

5    nunvář Ju 4 — miškář Ju 2, 4, 6, 7, Ru 4 — myškář Ju 7 — miškař Ju 1, 3 — miškéř Ru 5 — mačkář Ru 1 — šmikáč Po 1 — novák Ru 3 — kuršmíd Ru 5 — živinár Ju 1 — živinář Ju 3

6    AJŚ 446, AJPP 191, AJK 110, SSA 2.111

7                 Na dotazníkovou položku zvěroklestič navazuje položka vyklestit. Ta však není mapována vzhledem k menší nář. diferencovanosti a vzhledem k tomu, že izoglosa nunvář, řezáč × miškář odpovídá zhruba izoglose vyřezat × vymiškovat.

Tyto dva nář. ekvivalenty – vyřezat, vymiškovat – tvoří základní protiklad. Ve srovnání se substantivem řezáč zaujímá sloveso vyřezat celé Čechy (na jejich vých. okraji je dubletní s označením vymiškovat) a v dubletách se vyskytuje i na Moravě. Na jz. Těšínsku a ve zkoumaných lokalitách polského Slezska se objevuje v podobě vyřnout. Pojmenování vymiškovat je charakteristické pro Moravu a Slezsko.

V Podkrkonoší a v jv. Čechách je roztroušeně doloženo slovo vyklestit s hláskovou variantou vykleštit. V podorlickém úseku byl zachycen výraz vyšmiknout. Vých. od Plzně a záp. od Tábora bylo sporadicky zaznamenáno sloveso vylumbat (záp. od Tábora i varianta vylumbovat). Na širokém Táborsku a na Třeboňsku se vyskytují pojmenování vykulísat, vyklísnout.

Atlasy: AJPP 191, 177, SSA 2.110, OLA 247

Ir