213 sele (883)

1    M         sele — sále — sela — sála (sala 743)

pocvinče (pocviňče 203, 210, 211)

prasátko — prasítko (pras’ietko 801) — prośentko (prośyncko 831, prośuntko 832)

čuňe (čuňík 452)

braveček 802, 807, 814, 821

kušlik 805, 806, 813

N          běhoun, cecák, cicák, cucák, čurík, odstarek, odstávče, plevák, selátko, čuňátko

2                 V nářečním označení selete, tj. mláděte prasete domácího, byly vedle rozdílů lexikálních zjištěny diference hláskoslovné. Na mapě jsou registrovány obměny výrazů sele a prasátko, např. sele × sela × sála, prasátko × prasítko.

Změnu ę > ’á > í, patrnou ve slově prasítko, nezaznamenává mapa v celém jejím skutečném zeměpisném rozšíření; uvedený hláskový jev má větší územní rozsah. K detailnějšímu  územnímu rozšíření této změny srov. V-9 (hous)átko. Souhlásková skupina -ds- u výrazu podsvinče je vždy realizována jako -c-.

Pozornost si zaslouží forma prasátko (prasítko, prosentko), rozšířená takřka na celém zkoumaném území a významově shodná se spisovným jazykem. Je zdrobnělinou od základního výrazu prase, jež mělo v psl. (*porsę) význam ‚mládě vepřového dobytka‘. Nezdrobnělá forma žije v tomto svém původním významu ve slovenštině, lužičtině a polštině.

Pozoruhodné je dále pojmenování sele, rovněž shodné se spisovným jazykem. Není doloženo v žádném ze slovanských jazyků a v českých nář. je v jejich západní části hodnoceno jako označení nové. Vzhledem k zeměpisnému rozšíření se přikláníme k Machkovu názoru, že jde patrně o přejímku z něm. dialektů (stč. psaná podoba ssele vznikla podle Mch zřejmě lidovou etymologií podle sáti < psl. *sъsati).

Z mapování jsme vyloučili výrazy označující sele určitého stáří a expresiva selátko a čuňátko.

Materiál byl doplněn údaji z KLA. Ty pomohly především postihnout vztah mezi výrazy podsvinče a sele. Z okolí Turnova dokládá uvedená anketa navíc regionální obměnu prášče. Náš výzkum ji však již nezaznamenal.

3                 Z hlediska zeměpisného rozšíření lze za většinové považovat označení prasátko, jako nejvýraznější rozdíl se pak jeví diference výrazů podsvinče × sele. Celou situaci dotvářejí menší areály s jinými lexémy.

Pojmenování prasátko je běžné na většině území Čech s výjimkou menších oblastí (nebylo zapsáno zejména v zč. dial. a přilehlém pruhu území nář. jč.) a ve Slezsku, na Moravě se však vyskytuje spíše na jejích okrajích. Nedubletně bylo zaznamenáno ve střč. a svč. nář., na širokém Litovelsku, ve slez. nář., na Uherskobrodsku a Břeclavsku. Hláskové obměny se soustřeďují zejména na Slezsko: nář. česko-polská charakterizuje podoba prosentko, záp. okraj slez. nář. obměna prasítko. Ta byla doložena rovněž na jih od Nového Města na Moravě.

Výraz podsvinče pokrývá jzč. nář. a široký severojižní pruh území v dial. střč. (v linii Roudnice – Benešov), na východě přechází na jz. Moravu. Uvedené pojmenování tvoří dále malý areál na již. Novopacku a z jihu přesahuje do Posázaví.

Označení sele zaujímá dominantní postavení na Moravě (ve vých. části střm. nář. a přilehlých úsecích vm. nář. v hláskové obměně sále, na Valašsku v obměně sála, na Uherskobrodsku a sv. Vsetínsku v podobě sela). Název sele proniká jako označení nové, shodné se spisovným jazykem, dále na západ do oblasti českých nář. v užším smyslu, a to zejména přes záp. Moravu do jč. nář. a na Novoměstsko. Souvisle byl zapsán též v sz. Čechách a na svč. okrajích. V svč. nář. a vých. polovině nář. střč. (ojediněle pak na Strakonicku) se užívá názvu