ČJA 3

213 sele (883)

1    M         sele — sále — sela — sála (sala 743)

pocvinče (pocviňče 203, 210, 211)

pratko — pratko (pras’ietko 801) — prośentko (prośyncko 831, prośuntko 832)

čuňe (čuňík 452)

braveček 802, 807, 814, 821

kušlik 805, 806, 813

N          běhoun, cecák, cicák, cucák, čurík, odstarek, odstávče, plevák, selátko, čuňátko

2                 V nářečním označení selete, tj. mláděte prasete domácího, byly vedle rozdílů lexikálních zjištěny diference hláskoslovné. Na mapě jsou registrovány obměny výrazů seleprasátko, např. sele × sela × sála, prasátko × prasítko.

Změnu ę > ’á > í, patrnou ve slově prasítko, nezaznamenává mapa v celém jejím skutečném zeměpisném rozšíření; uvedený hláskový jev má větší územní rozsah. K detailnějšímu  územnímu rozšíření této změny srov. V-9 (hous)átko. Souhlásková skupina -ds- u výrazu podsvinče je vždy realizována jako -c-.

Pozornost si zaslouží forma prasátko (prasítko, prosentko), rozšířená takřka na celém zkoumaném území a významově shodná se spisovným jazykem. Je zdrobnělinou od základního výrazu prase, jež mělo v psl. (*porsę) význam ‚mládě vepřového dobytka‘. Nezdrobnělá forma žije v tomto svém původním významu ve slovenštině, lužičtině a polštině.

Pozoruhodné je dále pojmenování sele, rovněž shodné se spisovným jazykem. Není doloženo v žádném ze slovanských jazyků a v českých nář. je v jejich západní části hodnoceno jako označení nové. Vzhledem k zeměpisnému rozšíření se přikláníme k Machkovu názoru, že jde patrně o přejímku z něm. dialektů (stč. psaná podoba ssele vznikla podle Mch zřejmě lidovou etymologií podle sáti < psl. *sъsati).

Z mapování jsme vyloučili výrazy označující sele určitého stáří a expresiva selátkočuňátko.

Materiál byl doplněn údaji z KLA. Ty pomohly především postihnout vztah mezi výrazy podsvinčesele. Z okolí Turnova dokládá uvedená anketa navíc regionální obměnu prášče. Náš výzkum ji však již nezaznamenal.

3                 Z hlediska zeměpisného rozšíření lze za většinové považovat označení prasátko, jako nejvýraznější rozdíl se pak jeví diference výrazů podsvinče × sele. Celou situaci dotvářejí menší areály s jinými lexémy.

Pojmenování prasátko je běžné na většině území Čech s výjimkou menších oblastí (nebylo zapsáno zejména v zč. dial. a přilehlém pruhu území nář. jč.) a ve Slezsku, na Moravě se však vyskytuje spíše na jejích okrajích. Nedubletně bylo zaznamenáno ve střč. a svč. nář., na širokém Litovelsku, ve slez. nář., na Uherskobrodsku a Břeclavsku. Hláskové obměny se soustřeďují zejména na Slezsko: nář. česko-polská charakterizuje podoba prosentko, záp. okraj slez. nář. obměna prasítko. Ta byla doložena rovněž na jih od Nového Města na Moravě.

Výraz podsvinče pokrývá jzč. nář. a široký severojižní pruh území v dial. střč. (v linii Roudnice – Benešov), na východě přechází na jz. Moravu. Uvedené pojmenování tvoří dále malý areál na již. Novopacku a z jihu přesahuje do Posázaví.

Označení sele zaujímá dominantní postavení na Moravě (ve vých. části střm. nář. a přilehlých úsecích vm. nář. v hláskové obměně sále, na Valašsku v obměně sála, na Uherskobrodsku a sv. Vsetínsku v podobě sela). Název sele proniká jako označení nové, shodné se spisovným jazykem, dále na západ do oblasti českých nář. v užším smyslu, a to zejména přes záp. Moravu do jč. nář. a na Novoměstsko. Souvisle byl zapsán též v sz. Čechách a na svč. okrajích. V svč. nář. a vých. polovině nář. střč. (ojediněle pak na Strakonicku) se užívá názvu

čuně, na Uherskobrodsku tvoří mikroareál pojmenování cecák. Opavsko se vyděluje slovem braveček, jz.
Slezsko regionalismem kušlík.

4    braveček  jen nář. (stč. bravě ‚dobytče‘, Jg brav „menší jakékoli dobytče“, SSJČ brávek ‚vepřík‘ nář.) — Dem. k brav, specifikací.

čuně  v sled. významu jen nář.; Jg čuně, čůně, čunče, SSJČ čunče ob. — Z vábicích citoslovcí ču + na. Mch spojuje s čuba, HolubKopečný upozorňují na maď. csunya ‚škaredý‘.

kušlík  jen nář. (Bš kušľa „bravek v řeči dětské“) — Adaptací výrazu přejatého z něm.

podsvinče  Jg, SSJČ — Ze spojení pod sviní.

prasátko  stč. prasě, Jg dem., též prase, prášče, SSJČ, SSJ prasiatko. —Dem. od prase, viz prosentko.

prasítko  jen nář. — Hlásková obměna výrazu prasátko vzniklá změnou ę > ’a > í.


prosentko  jen nář.; pol. prosiątko, též prosię, hluž. proso, dluž. prose — Psl. *porsę ‚mládě vepřového dobytka‘. Podoba s rozloženou nosovou samohláskou a střídnicí trot (výsledek metateze likvid) navazující na polštinu.

sála  n. jen nář. — Hlásková obměna výrazu sele; sá- patrně analogií podle slovesa sát, koncové -a podle substantiv označujících názvy mláďat (tela, koťa), kde -a < psl. *-ę, viz sele.

sále  jen nář. — Hlásková obměna výrazu sele, viz sála a sele.

sela  jen nář. — Hlásková obměna výrazu sele, viz sála a sele.

sele  stč. sele, ssele, Jg, SSJČ — Podle Mch patrně z něm. nář. Säuele, Holub-Kopečný však pokládá za domácí, z psl. *sъ-sel-ę, to souvisí se slovesem sát.

5    selátko Ju 6 — pocvinče Ru 3 — prasátko Po 1, Ju 1–7 — čuňátko Ju 2, 3, Ru 4 — čuňe Ju 2, 3 — mišátko Ru 1 — miše Ru 1 — krňátko Ru 2 — guca Ju 6

6    AJK 17:3, SSA 2.15, ALE 286

Kl