rufá 119

rufe 137

S          błuka 822, chrouňí 325

N          bručí, hučí, chramstá, chrápe, chrapí, chrostí, chrupá, chrupe, kvičí, ryčí, vrčí

2                 Výzkum byl zaměřen na zjištění nář. výrazů pro sloveso chrochtat v kontextu prase spokojeně chrochtá. Veškeré nář. ekvivalenty vycházejí z onomatopoických základů. Rozdíly typu chrochtá × krochtá × hrochtá × rochtá × rechtá pojímáme jako hláskové obměny základu r-ch-, přestože by bylo možno považovat je za základy samostatné a řešit je jako diference lexikální. Výrazné je uplatnění sufixů -t-, -k-/-č-. Od příslušných základů jsou pak odvozeny slovotvorné řady typu chrochtá × chrochá × chrochní, hurká × hurčí, morfologické povahy je rozdíl typu chrochtá × chrochce.

Na mapě se v zeměpisném pohledu promítá nářečně rozdílné řazení sloves k 5. slovesné třídě (jež je shodné se spisovným jazykem) a k 1. slovesné třídě (např. chrochtá × chrochce, rufá × rufe). Směrem na východ se zvyšuje zastoupení forem typu chrochce, zatímco na západě jsou tvary 5. třídy (chrochtá) podobami výhradními. K tomuto jevu viz IV-296–309. K rozdílu typu hrká × hrčí viz III-179 kráva bučí.

U řady sporadických nebo ojediněle se vyskytujících výrazů, zvláště tam, kde jde o hláskové obměny některých „základních“ pojmenování, lze sotva postihnout míru individuálního nebo expresivního tvoření.

Materiál byl srovnán s údaji v KLA, případně jimi doplněn. Uvedená anketa dokládá navíc lexém krulí (místy v hláskové obměně gruli) na moravsko-slovenském pomezí.

Nemapovány zůstaly výrazy ne plně ekvivalentní jako např. bručí, hučí, kvičí, ryčí, vrčí. Některé názvy mohou současně pojmenovávat i jiný projev než jen spokojené chrochtání, např. sloveso krulí může mít i význam ‚kvičí‘, ekvivalentem krúká se rovněž projevuje projev pudu k páření, srov. III-svině se bouká.

3                 Výrazy se základovým r-ch- (v územně diferencovaných obměnách roch-, ruch-, rach-, rech-) pokrývají takřka celé zkoumané území. Nejrozšířenější je označení chrochtá. Objevuje se hojně po celých Čechách, často v dubletě s ekvivalentem dalším. Souvislý areál tvoří v záp. polovině svč. nář., na Moravě je doloženo zejména z Novoměstska a z již. poloviny střm. nář. (s výjimkou oblasti mezi Jihlavou, Znojmem a Moravským Krumlovem). Z četných hláskových obměn pokrývá nejrozsáhlejší území podoba krochtá. Byla zapsána na vých. Táborsku a na přilehlé jz. Moravě, odděleně pak místy na již. Opavsku. Na širokém Ledečsku (s přesahem do svč. nář.) je běžná obměna rochtá; ta se objevuje i jinde, především však v Čechách na Plzeňsku a Kolínsku.

Morfologické varianty odrážející zařazení k 1. slovesné třídě se soustřeďují na vých. polovinu zkoumaného území. Forma chrochce pokrývá oblast vm. dial. a Holešovsko. Jablunkovsko a Těšínsko se vydělují obměnou chrechce. Formy krochce, rochce a hrochce byly zapsány místy ve vm. nář.

Formy bez přípony -t- se dokládají především z Čech. Varianta rochá pokrývá oblast nářeční skupiny jzč. a střč. s výjimkou jejich vých. úseků, objevuje se rovněž v sev. části čm. dial. a na Boskovicku. Obměny rachá se užívá na širokém Kolínsku a již. Mladoboleslavsku, podoby ruchá pak v nář. svč. (s výjimkou jejich sz. části), na sev. Boskovicku a již. Brněnsku, případně i jinde na přilehlých územích.

Výrazy odvozené od jiných základů byly zachyceny na vých. okraji zkoumaného území. V záp. skupině slez. nář. tvoří areál sloveso hurká, na Hranicku a Příborsku, ojediněle i jinde se užívá výrazu hrká. Na Vsetínsku a místy i v horním Pojizeří byl zapsán ekvivalent krúká, na jih od Vsetína pak forma kručí. Na sev. Vsetínsku a místy i v záp. Slezsku se objevují výrazy kňurčí a kňurá. Oblast na východ od řeky Ostravice pokrývá dialektismus krulí. Další označení byla zaznamenána méně často, např. regionalismus krofká na Kopanicích.

Ve všech městech byl zapsán ekvivalent chrochtá, jenž mnohdy zcela vytlačil výraz shodný s nářečním okolím.

4                 Všechna slovesa jsou odvozena ze zvukomalebných základů. Hojně jsou využívány sufixy -t- a -k-/-č-.

bluká  jen nář.

hrčí  v sled. významu jen nář.

hrká  v sled. významu jen nář.; Bš laš.

hrochá  jen nář.; Jg též chrochá

hrochce  jen nář.; Jg — Inf. hrochtat, zařazení k 1. slovesné třídě.

hrochtá  Jg též hrochotá, SSJČ říd. — Inf. hrochtat, zařazení k 5. slovesné třídě.

hurčí, hurká  jen nář.

chrechce  jen nář. — Kontaminací chrochtat a rechtat, inf. chrechtat, zařazení k 1. slovesné třídě.

chrochá  jen nář.; Jg

chrochce  jen nář.; stč., Jg — Inf. chrochtat, zařazení k 1. slovesné třídě.

chrochní  jen nář.

chrochtá  stč. chrochytati, Jg též chrochotá, SSJČ — Inf. chrochtat, zařazení k 5. slovesné třídě.

chrouní  SSJČ říd.

krofká, krochá, kňurá, kňurčí  jen nář.

krochce  jen nář.; Jg — Inf. krochtat, zařazení k 1. slovesné třídě.

krochní  jen nář.

krochtá  jen nář.; Jg, Kt též krochkati — Inf. krochtat, zařazení k 5. slovesné třídě.

kručí  SSJČ říd.

krúká, krulí  jen nář.; Bš krukat, krukolit (Kt kručavý ‚chrochtající‘)

rachá  SSJČ též rachtat říd. (Jg „podobný hlas vydávati, … Žáby rachají.“).

rechá  jen nář.

rechtá  jen nář.; Jg, Bš rechotat, pol. rechtać

rochá  Jg, Bš řóchá Haná, SSJČ

rochce  jen nář.; Jg, Bš řóce Haná — Inf. rochtat, zařazení k 1. slovesné třídě.

rochtá  Jg též rochotat, Bš rochotá, SSJČ — Inf. rochtat, zařazení k 1. slovesné třídě.

rufá, rufe  jen nář. — Vzhledem k jazykovému sousedství nelze vyloučit vliv něm. výrazu (rufen); inf. rufat, zařazení k 5./1. slovesné třídě.

ruchá  v sled. významu jen nář.; Jg

5    rochtá Ju 4 — rochá Ju 2, 3, 5, Ru 2, 3 — ruchá Po 1, Ju 4 — řuchá Ju 6 — rachá Ju 1, 2, Ru 1 — grúlí Ru 5 — kručí Ru 4 — chrápe Ju 7 — chrčí Ju 7, Ru 3

6    SSA 2.45

Kl