ČJA 3
209 vepř (873)
1 M vepř (v’epř 833–835, vepřík 605, 608, 638, 654, vepřek 834)
prase (též 72, 74, 82, 83, též prose 84, 834, též prośok 834, prášťe 107, prášče 121) — prasa (-śa, -s’a, -ša)
brav 736
brávek
čuňe
čuňík (čuňek 645) — čurík (curik 332, čuřík 457, culík 438, čurák 301)
krmňík
krmík (kor- 831–833, 836, 84)
krmec
krmňák (krmák 745)
mašík (mašék 683, 706) — mušík
muška 712, 717 (miška 713)
mašek 643
pašík
pašek 148, 162, 629, 649–651
hašík 124, 238, 240
hašek 112 – hušek 146,158,159
vašek 125,135, 137
masopustňík — masopuštňík (masopušňík 335, 337, 406)
śfiňa 834 (š- 835, 836)
S zabiják 744, 752
N plevák 753, ostarek 682, babuć 84 expr.
2 Na mapě jsou zachyceny nář. názvy pro vepře, tj. domácí zvíře chované pro maso a sádlo. Vzhledem k značné významové nejednotnosti a vzájemné provázanosti jednotlivých nář. ekvivalentů bylo nutno doplnit nář. označení pojmenovávající vepře obecně i o nář. repertoár výrazů s významy speciálními; mapujeme tedy např. výrazy vepř, brávek, mašík jak ve významu ‚prase chované pro maso a sádlo‘, tak ve speciálním významu ‚vyřezaný kanec‘, neboť ani nář. mluvčí je přesně nerozlišují a na základě získaného nář. materiálu nebylo možno jednotlivé významy zapsaných výrazů od sebe odlišit a jednoznačně lokalizovat. Podobným způsobem neodlišujeme u výrazů čuně, čurík významy ‚vepř‘ a ‚menší vepř‘ a označení hašík, pašík, vašek a jejich varianty mapujeme i tehdy, mají-li vedle významu ‚vepř‘ „důvěrné“ expresivní zabarvení nebo užívá-li se jich při volání na vepře. Pomocí šraf zachycujeme i výrazy užívané k specifickému pojmenování prasete na výkrm. Vzhledem k zvolenému přístupu k nář. materiálu zobrazujeme na mapě i speciální název masopustník ‚prase zabíjené o masopustě‘. Z tohoto hlediska se předkládaná mapa poněkud odlišuje od většiny map soustředěných v ČJA. Ukazuje se však, že jednotlivé nář. názvy, ať již ve významu obecném, či speciálním, jsou zpravidla vázány na určité teritorium a mimo ně se objevují jen zřídka. Nář. materiál byl na celém zkoumaném území konfrontován s KLA a namnoze jí byl také doplněn.
Rozdíly v nář. pojmenování jsou především rázu lexikálního. Zachyceny však byly též diference slovotvorné (např. brav × brávek, čuně × čuník, krmník × krmec × krmňák, mašík × mašek) a hláskoslovné (např. prase × prasa, mašík × mušík, masopustník × masopuštník). Výrazy pašík, hašík a mašík považujeme vzhledem k jejich výskytu za samostatné lexémy (odvozené od příslušných onomatopoických citoslovcí); naopak vztah čuník × čurík hodnotíme jako hláskoslovný vzhledem k obměnám fundujícího citoslovce ču-na/čurna.
Hláskoslovná diference prase × prasa, vázaná na morfologický typ středního rodu (typ kuře), představuje jiný typ přehlásky, než jak je uvedeno v PRO E6; proto ji na mapě zobrazujeme.
3 Na celoúzemní výraz prase (ve vm. nář. kromě jz. a záp. úseku a ve většině slez. nář. v nepřehlasované podobě prasa) a téměř celoúzemní označení krmník s dalšími slovotvornými variantami se navrstvují jiné lexémy a vytvářejí tak značně pestrý obraz plošného rozložení nář. ekvivalentů.
Sám výraz krmník je rozšířen na většině území Čech, na Moravě pak zejm. na Litovelsku a Prostějovsku. Varianta krmík se vyskytuje v nář. čes.-mor., v záp., jz. a odděleně v sv. části střm. nář., na sz. Valašsku a dále zejména v sev. a vých. Slezsku. Zapsána byla též v okraj, úsecích jzč. a svč. nář. Stř. a vých. úsek střm. nář. se vyznačuje formou krmec, oblast mezi Uherským Brodem, Kyjovem a Břeclaví variantou krmňák.
Třetím nejrozšířenějším lexémem je označení čuník. Vyskytuje se nesoustavně v celých Čechách, soustředěněji při jejich sz. a sev. okraji a dále pak na záp. a sev. Moravě. Větší záp. část jzč. nář. je charakterizována hláskovou podobou čurík. Forma čuně je roztroušena především v svč. nář., porůznu i jinde v Čechách a na záp. Moravě.
Pro Slezsko a převážnou část vm. nář. je příznačné označení brávek.
V Čechách bylo porůznu zapsáno slovo pašík; z Litomyšlska a sev. Litovelska je doložena forma pašek. Valašsko a stř. úsek vm. nář. se vyděluje výrazem mašík; varianta mušík je mezi Litovlí a Holešovem, na Kyjovsku se nachází mikroareál podoby muška. Z Vysokomýtska jsou doložena označení hušek a hašík, z vých. okraje svč. nář. slovo vašek.
Z rozhraní jzč. a střč. nář. jsou zapsány ekvivalenty masopustník a masopuštník. Na Jablunkovsku byl zaznamenán v sled. významu název svině.
Výraz vepř byl zachycen vždy jako dubletní ve stř. úseku čm. nář. a v nář. střm.
Situace ve městech je shodná s nář. okolím, nejrozšířenějším označením je výraz prase.
4 brav v sled. významu jen nář.; Jg zejm. na Slov., též ‚vykleštěný kanec‘ slc., Bš ‚vykleštěný kanec‘, SSJ ‚krmný vepř‘, ‚vykleštěný kanec‘ (stč. i SSJČ ‚menší hospod. dobytek – vepři, ovce, kozy‘) — Z psl. *borvъ.
brávek jen nář.; Jg bravec ‚vykleštěný kanec‘ slc., SSJČ nář. ‚vepřík‘, Bš ‚vykleštěný kanec‘, SSJ ‚krmník‘, ‚vykleštěný kanec‘, též bravec ‚odrostlé prase (vykleštěný kanec)‘. — Formál. dem. od brav, viz tam.
čuně SSJČ ob. ‚krmník‘ (Jg též čůně, čunče, vše ‚podsvinče, sele‘) — Z vábících citoslovcí ču + na.
čuník Kt čunčík ‚prase‘, SSJČ ob. ‚krmník‘ — Viz čuně.
čurík jen nář.; Kt čurník ‚čuník‘, čurýk ‚prase‘ (Jg čurně ‚sele‘) — Z vábicího citoslovce čurna.
hašek jen nář.; Kt u Třebonína — Od hláskové podoby citoslovce huš-haš (Kt „Na svině volají: Haš, haš“).
hašík jen nář.; Kt (též haška ‚svině‘) — Viz hašek a hušek.
hušek jen nář.; Kt hušík — Od citoslovce huš, jímž se zahánějí prasata.
krmec jen nář.; Kt ‚veliké vykrmené prase‘, Bš ‚krmné prase‘ — Od adj. krmný.
krmík jen nář.; Kt i Bš — oba ‚krmný vepř‘ — Od adj. krmný, zjednodušením souhl. skupiny -mň-.
krmňák jen nář. — Od adj. krmný.
krmník Jg ‚krmný vepř‘, SSJČ ‚vepř chovaný pro maso a sádlo‘, SSJ kŕmnik ‚krmené prase‘ — Od adj. krmný.
masopustník jen nář., Kt „prase na krmníku, jež se o masopustě zabíjí“, SSJČ nář. ‚masopustní krmník‘ — Od adj. masopustní.
masopuštník jen nář. — Hlásková obměna slova masopustník; viz tam.
mašek jen nář. — Viz mušík.
mašík jen nář.; Kt, SSJČ nář., SSJ mašo i maško, obě lid. hypokoristika ‚krmník, vykleštěný kanec, prase‘, Kl mašúr ‚menší prase‘ — Viz mušík.
mušík jen nář.; Bš slez. ‚prase‘ — Z vábicích citoslovcí muše-na, muška ap.
muška jen nář. — Viz mušík.
pašek jen nář.; Jg ‚prase‘, Kt ‚prase‘ u Jindř. Hradce, SSJČ ‚vepř, prase‘ nář. — Viz pašík.
pašík Jg, Kt u Bechyně, též pušík u Jilmového, obě ‚prase‘, „zvláště když se na něho volá“, SSJČ ob. expr. — Z vábicího citoslovce pašú pašú nebo paš paš.
prasa jen nář.; Kt na Mor., též prasacko ‚trochu odrostlé prase‘ Mor. a Slez., SSJ ‚sele, malé prase‘ — Archaická forma s nepřehlasovaným ä z ę; viz prase.
prase stč. prasě, prasce, prasec m. — všechna též ‚sele‘, Jg ‚sele‘ „též poněkud větší“, též práště ‚prasátko‘ v Krkonoších, SSJČ, Bš praščence ‚prasátko‘, Kt(Bš) prašča ‚špatné prasátko‘, též praščisko ‚prase‘, pol. prosię (hluž. proso ‚sele‘) — Z psl. *porsę, pův. ‚sele‘, též ‚mladý vepř‘.
svině stč. ‚svině, prase‘, Jg též sviňa zast. ‚samice vepřového dobytka‘, též „bez rozdílu pohlaví“, Kt „zast. sviňa ‚prase, vepř‘ dosud ve Slezsku a na Mor.“, SSJČ ‚samice prasat‘, zast. ob. ‚vepřový dobytek vůbec‘ (zprav. pl.), SSJ sviňa ‚samice kance domácího‘, hovor. ‚vepř‘, pol. świnia ‚vepř‘, hluž. swinjo ‚vepř‘ — Z psl. *svinьja, to od adj. *svinъ ‚vepřový‘.
vašek v sled. významu jen nář.; Kt Doudlebsko — Patrně příklonem k osobnímu jménu Vašek na pozadí rýmových slov hašek, pašek, mašek.
vepř stč. též vepřek ‚vepřík, prasátko‘, Jg, SSJČ zeměd. ‚vykleštěný kanec‘, SSJ vepor nář., pol. wieprz ‚vykleštěný kanec‘ (hluž. wjapř ‚vykastrované prase‘) — Z psl. *veprь, pův. ‚divoký kanec‘.
zabiják v sled. významu jen nář. — Od zabíjet.
5 vepř Ju 1 — prase Po 1, Ju 1–6, Ru 2–5 — prasa Ju 7 — krmňik Ru 1 — krmňák Ru 5
6 ASJ IV 122, MAGP 360, AJŚ 465, PLPJ 19, 291, AJK 172, SSA 2.12, OLA 249, ALE 284
Ši