zvratným (např. honcuje). Řídce se užívá též opisných spojení typu (koza) jde ke kozlu / (k.) chce kozla / (k.) chce
jít ke kozlům nebo chce se prčit. Slovesná část těchto spojení se v podstatě shoduje s týmž typem pojmenování
říje u kobyl (srov. III-194 (kobyla) chce hřebce).

Vedle rozdílů lexikálních přináší nář. materiál také diference slovotvorné (např. prská se × prčí se, honí se × honcuje), řídce i hláskoslovné (honí se × hóní se). Poměr mezi lexémy prská se a prčí se a mezi slovesy honí se a honcuje hodnotíme jako rozdíl slovotvorný, protože od původu jde o slova vycházející ze společného základu. Na mapě nesledujeme morfologické diference typu ke kozlu × ke kozlovi; k nim srov. IV-53 sousedovi dat. sg. m.

Náš materiál byl konfrontován s údaji v KLA. Srovnání potvrdilo oprávněnost mapování sporadicky se vyskytujících výrazů stejně jako výrazů přenesených z pojmenování projevů říje u jiných zvířecích druhů, např. chruje se, bouká se (zpravidla u sviní), běhá se (zpravidla u krav).

3                 Hlavním protikladem je rozdíl mezi slovy prská se a prčí se na straně jedné a ostatními názvy na straně druhé; ty mají většinou ráz okrajových regionalismů.

Výraz prská se je běžný téměř po celých Čechách a na Moravě zasahuje až na Boskovicko a Brněnsko. Zhruba východní polovinu střm. nář. a jižní část nář. vm. charakterizuje označení prčí se.

Pojmenování honí se pokrývá tři od sebe oddělené oblasti. Jednak se vyskytuje v již. Čechách a na přilehlé části jz. Moravy, jednak v mikroareálu na Zábřežsku, jednak ve velké oblasti ve středním a severním úseku vm. nář. se sousedním Holešovskem a ve východní polovině nář. slezských. Hlásková varianta hóní se je typická pro Uherskobrodsko a Zlínsko, na severu dosahuje až ke Vsetínu. Záp. Slezsko se vyděluje ekvivalentem honcuje.

Malé areály v Čechách vytvářejí výrazy bříská se (záp. okraj), breká se (vých. okraj) a bouká se (Náchodsko).

Spojení chce se prčit bylo zapsáno především v oblasti mezi Brnem a Kyjovem a na širším Kroměřížsku. Další spojení byla zaznamenána víceméně ojediněle, a to na Klatovsku (chce k puklu), na Doudlebsku (jde ke kozlu) a v čm. nářečích (chce jít ke kozlům).

4                 Většina výrazů je utvořena od sloves nereflexivních formantem se.

běhá se  v sled. významu jen nář.; SSJ behať sa (Jg, SSJČ, pol. biegać się, hluž. běhać so, u všech ‚projevovat pud k páření u zvířecích samic vůbec‘) — Od běhat (psl. *běgti ‚běžet, běhat‘).

bokuje  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (bocken ‚prskat se, běhat se‘).

bouká se  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg, SSJČ ‚projevovat pohlavní pud u svině‘).

breká se  jen nář. — Patrně z onomatopoického výrazu bekati ‚mečet‘ se zesilovacím r.

bříská se  v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ břískat ‚vřeštět, křičet‘) — Od vřískat, rozšířením významu.

burcuje se  v sled. významu jen nář. (stč. burcovati ‚lomozit‘) — Rozšíření významu ‚lomozit‘ patrně motivováno hlučným chováním koz v době říje.

honcuje se  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg ‚honit se‘, SSJČ ‚pářit se (o zajících, králících)‘).

honí se  Jg, SSJČ, SSJ honiť sa, pol. gonić się — Od honit (psl. *goniti).

hóní se  jen nář. — Viz honí se, zdloužené ó pravidelnou vm. změnou před ň.

horuje se  jen nář. (Jg hornit se, SSJ horovať sa — u obou ‚projevovat pud k páření u kobyl‘) — Přenesením.

chce jít ke kozlům, chce ke kozlům, chce k puklu  jako spojení v sled. významu jen nář.

chce se prčit  jen nář.

chruje se  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg, SSJČ mysl. ‚projevovat pohlavní pud u sviní‘).

jde ke kozlu  jako spojení v sled. významu jen nář.

prčí se  jen nář.; Kt (Jg prčet „prkem smrděti“, SSJČ prča ‚koza‘ nář., často pejor.) — Psl. *pьrkati (má paralelu s litevským buźkìtis ‚pářit se (o kozách a ovcích)‘).

prská se  Jg, SSJČ — Sk-ové intenzivum od *pьrkati, viz prčí se.

5    prská se Po 1, Ju 3, 4, Ru 2 — pršlí se Ru 3 — prlí se Ru 3 — bjehá se Ru 4 — hoňí se Ju 7

6    AJŚ 580, AJPP 162, SSA 2.39

Fi