ČJA 3

205 koza bez rohů (866) —

1    M         komolá k. — kolomá k. — chomolá k. (homolá k. 647, 660)

chomola 720

kolomka 502, 506

sánská k. (sanská k. 684, 702, 730, saňská k. 722, 805, sáncká k., sancká k., zanencyge 808, sánka 404) —
sámská k. (sámcká k., samcká k., samská k. 656, 677, 681, 682, 719, 721, 746, sámka 721)

šutá k.

šuta 709, 729 (šúta 728)

šutka 683, 729

šuťena 710

čułá k. 739, 749 (šułá k. 707)

šulena 731

paličatá k.

kulbatá k.

kulba (též 202, chulba 455, kakulba 458)

číplá k. 229, 256 (čiplá k. 255)

bůvolka (buvolka 147)

S          štucka 148

N          koza bez rohů, bezrohá koza

2                 V nář. pojmenováních bezrohé kozy se projevily diference lexikální, rozdíly v typu pojmenování (např. šutá k. × šutka), dále diference slovotvorné (např. šuta × šutka × šutěna) i hláskové (např. komolá k. × kolomá k. × cholomá k.).

Na celém zkoumaném území lze použít neterminologických popisných pojmenování bezrohá k. a koza bez rohů. Příslušné nář. termíny existují především na Moravě; v Čechách a ve Slezsku často scházejí. Tuto skutečnost potvrdily i údaje z KLA, jimiž byl náš nář. materiál ověřen a doplněn. V KLA byly zaznamenány ještě výrazy další: hapa (204), bezrožka (320, 326, 327), hulačka (322), kulina (329), majza (414). V případech dvouslovných pojmenování typu komolá koza věnujeme pozornost pouze jejich adjektivní části.

Adjektiva s významem ‚bezrohý‘ jsou většinou součástí dvouslovného pojmenování, v němž specifikují substantivum koza. Jen ojediněle tvoří fundující základ jednoslovných (substantivních) pojmenování. K označení sledované vlastnosti slouží především výrazy komolý a šutý, jež mají zároveň ve spisovném jazyce i význam obecnější (‚kusý‘) a z něho vyplývající další významy specifické (viz oddíl 4, komolá k., šutá k.).

Nář. adjektiva šutý a čulý patří do výrazné skupiny slov, která jsou příznačná pro karpatskou salašnickou kolonizaci (nazývanou též valašskou kolonizací). Chov sánských koz, plemena pocházejícího z kraje podél řeky Saany ve Švýcarsku, byl zaveden v českých zemích již na konci 19. století; později se velmi rozšířil. Toto označení konkrétního plemene nabývalo v některých oblastech obecnějšího, námi sledovaného významu.

Varianty sáncká k., sámcká k. nebyly (zejména v KLA) soustavně sledovány, proto nejsou evidovány na mapě.

Ve spisovném jazyce neexistuje jednoslovné pojmenování.

3                 Základní protiklad představují dvouslovná pojmenování chomolá k. × šutá k. × popř. ještě sánská k. Většinové pojmenování chomolá k. tvoří na Moravě a na přilehlém vč. okraji rozsáhlý areál, který zahrnuje nář. českomoravská, střm. dialekty a jižní část vm. nář. Hlásková varianta kolomá k. se vyskytuje především v oblasti mezi městy Nové Město na Moravě, Svitavy a Tišnov. Na sev. okraji výše popsaného areálu bylo zachyceno i jednoslovné pojmenování kolomka. Výchozí podoba komolá k. je omezena na záp. Brněnsko, Zábřežsko, Přerovsko a na ojedinělé lokality na záp. polovině Moravy a ve vých. části Čech.

Sousloví šutá k. je typické pro střední část vm. nář. a pro Valašsko s přilehlým jv. Slezskem. Sporadicky se vyskytující jednoslovná pojmenování s týmž základem (šuta, šutka, šutěna, též navíc šulena) jsou soustředěna do střední části vm. dialektů. V širokém okolí Vsetína bylo zachyceno pojmenování čulá k. Sousloví sánská/sámská k. se uplatňuje nejčastěji ve Slezsku, sporadicky též v Čechách a na vých. polovině Moravy.

Pojmenování kulba a kulbatá k. byla zaznamenána v již. Čechách. Jen mikroareály tvoří nář. ekvivalenty bůvolka (Litomyšlsko a již. Vysokomýtsko) a paličatá k. (podkrkonošský úsek).

4    bůvolka  jen nář. (Jg buvolka ‚kráva bez rohů, hlavatá‘). — K buvol, pojmenování podle podobnosti.

číplá k.  jen nář.; Jg — Psl. *čiplъ ‚mající něco uťatého, mající nějakou vadu‘.

čulá k.  jen nář. (Kt čul’ena ‚koza s malými ušními boltci‘) — Základem specifikujícího adjektiva je podle Mch rumunské slovo ciul ‚tvor s odřezanými ušními boltci‘.

chomola  jen nář.; Kt (pol. gomóła lovecky ‚jelen po shození paroží‘) — Z nář. adjektiva chomolý, viz chomolá k. a komolá k.

chomolá k.  jen nář. (Kt ‚bezocasá koza‘) — Hlásková varianta výrazu komolá (viz komolá k.) se záměnou k-ch.

kolomá k.  jen nář. — Nář. adjektivum utvořeno přesmykem z komolá, o něm viz komolá k.

kolomka  jen nář. — Univerbizací dvouslovného pojmenování kolomá koza, viz výše.

komolá k.  jen nář.; Bš val. též komolá kráva, koza ‚s jedním rohem‘ (Jg komolý beran, vůl atd. ‚bezrohý‘, komolý, homolý ‚kusý‘, SSJČ mysl. komolá zvěř ‚bez parohů‘ — Specifikující adjektivum komolý (psl. *komolъ) znamená obecně ‚kusý‘, tj. neúplný, v případě zvířat nář. ‚nemající některou část těla, nejčastěji ocas‘ (tak SSJČ), ale též ‚bezrohý‘.

kulba  jen nář. — Z kulbatá, viz kulbatá k.

kulbatá k.  jen nář. (Jg kulbatý ‚kusý‘) — Psl. *kulь ‚kulhavý, bezrohý, s nějakou vadou‘.

paličatá k.  jako sousloví jen nář. (Jg ‚mající palici, bezrohý‘, SSJČ zast. ‚mající velkou palici‘, též ‚hlavatý‘) — Od palice expr. ‚hlava‘.

sámská k.  jen nář. — Viz sánská k.

sánská k.  v sled. významu jen nář. (SSJČ zeměd. ‚plemeno bílé bezrohé krátkosrsté kozy‘) — Rozšířením významu; adjektivum podle kraje u řeky Saany ve Švýcarsku.

štucka  jen nář. — Přejato z něm.

šulena  jen nář. — Z adjektiva šulý, patrně hláskové varianty adjektiva čulý.

šuta  v sled. významu jen nář.; Jg slc., SSJ (pol. siuta lovecky ‚bezrohá samice‘) — Z nář. adjektiva šutý, viz šutá k.

šutá k.  jen nář.; Jg, SSJ — Základem specifikujícího adjektiva je podle Mch rumunské ciut sut ‚kusý, bezrohý‘.

šutěna  jen nář. (Kt ‚ovce bez rohů‘), Bš val. — Od šutý ‚bezrohý, komolý, kusý‘, viz šutá k.

šutka  v sled. významu jen nář. (Kt ‚ovce bez rohů‘) — Univerbizací sousloví šutá koza, popř. od adjektiva šutý, viz šutěna.

5    ďivá, sánská koza Ju 5 — šuta Ru 5 — šutá k. Ru 1 — čutá k. Ru 3 — koza bez rohú Ju 6 — koza bez rohúch Ru 2 — koza bez roh Po 1

6    AJPP 157 b (ovce, beran)

Pl