20 jesle (750)

1    M         jesle f. plt. — jasle (-ś- 830–834, -š- 835, 836)

jasla n. plt.

žebřík (ře-)

žebřina (ře-)

žebří n.

žebř m. (řebř m.)

strzub

N          zářebří 753, drabina 833

2                 V nář. pojmenování jeslí, tj. žebřiny umístěné v chlévě nad žlabem, za niž se zakládá dobytku píce, existují výrazné zeměpisné rozdíly. Nejčastěji se užívá slov žebřík, jesle a také strzub. K subst. žebřík se pojí ještě další odvozeniny, a to žebř, žebřina a vzácný archaismus žebří n.

Ze samostatného  kartografování byly vyloučeny podoby s počátečním ře- (řebřík, řebřina, řebř), objevující se častěji v nářečích jihočeských.

3                 Na většině území převládají názvy tvořené od základu žebř-, jen dvě okrajové oblasti (záp. Čechy a Slezsko s přilehlou částí sev. Valašska) mají pojmenování jinozákladová.

Centrální makroareál tvoří subst. žebřík; v sev. části svč. nářečí, na Litomyšlsku a Vyškovsku se užívá odvozeniny žebřina, ve vm. nářečích (bez Valašska) a na vých. okraji střm. nář. pak maskulina žebř. Ve středu Moravy byla roztroušeně zachycena také archaická podoba žebří.

Pro nář. zč. a západní část nář. středočeských je typický výraz jesle, zaznamenaný i na západ od Nového Města na Moravě. Ve vých. polovině slezských nářečí byla zapsána hlásková varianta jasle a na sev. Valašsku a na Frenštátsku rodová obměna jasla.

V záp. polovině Slezska se vyskytuje dialektismus strzub.

Hranice všech vymezených areálů jsou ostré, přesahy se téměř neobjevují. Pouze v oblasti pojmenování žebř byla zachycena poněkud častěji podoba žebřík.

V městské mluvě se tato otázka nezkoumala.