199 náruční kůň (850) —

1    M         brázdňí — bráždňí

náručňí (náročňí 308, norynčňi 831–836, naručny 802, 808, 818, ručny 818)

náručňík

náručák

náruček

2                 Sledovala se nář. pojmenování pro koně na pravé straně ve směru jízdy spřežení (opak podsední, viz III‑198). V nář. výrazivu se našly kromě rozdílů lexikálních též výrazné diference v typu pojmenování (subst. náručák × substantivizované adj. náruční) a rozdíly slovotvorné (náručník × náručák × náruček). Méně závažný je mapovaný rozdíl hláskoslovný (brázdní × bráždní).

Pojmenování náruční představuje substantivizované adjektivum, nelze však zcela vyloučit, že někdy jde o situační elipsu spojení náruční kůň.

U dané položky byla explorátory poměrně často připisována adverb. spojení na náruč, v náruč, do náruče ‚na pravé straně, na pravou stranu‘ (soustředěněji z Příbramska, již. Benešovska, Kolínska a ze sev. okraje Čech). Náš výzkum nebyl přímo zaměřen na uvedené adverb. významy, materiál není v tom směru úplný, a proto jej nelze představit na mapě. Je však pozoruhodné, že tato adverb. spojení nebyla vůbec zachycena na Moravě, ve Slezsku a na jz. okraji Čech.

3                 Jazykovězeměpisná situace je vcelku jednoduchá. Kromě okrajů Čech se na celém zkoumaném území vyskytuje adjektivní substantivum náruční. Na záp. Plzeňsku a Rakovnicku se rýsuje oblast slova brázdní, v již. Čechách pak obměna bráždní.

Substantivní typ pojmenování je charakteristický pro sev. a sv. Čechy. Ze záp. Rakovnicka a sev. a sv. okraje Čech je doložen výraz náručník, ze širšího Novoměstska výraz náruček. Slovotvorná varianta náručák pochází zvl. ze sev. a záp. Mladoboleslavska, porůznu se však vyskytuje po celé oblasti svč. nářečí. Tato podoba je nepoměrně řidší než obdobná forma podseďák, srov. III-198 podsední kůň. Jinak se typy pojmenování v podstatě kryjí.