198 podsední kůň (849) —

1    M         pocedňí — pocebňí — pocemňí — pocevňi 149, 157, 158, 212 — pocovňí

poceďák 205, 206, 213, 215 — pocebák (pocemák 106) — pocevák 149, 212

pocák

pocedňík — pocebňik — pocemňík

sedlový (sedlavej 322–324) — šodlovy (śo- 831–834)

(v)opratňí

2                 Na mapě jsou představeny nář. výrazy pro koně na levé straně dvojspřeží ve směru jízdy (opak náruční, viz III-199). Jako pojmenování naprosto převažují zpodstatnělá příd. jména (podsední, sedlový, opratní), jen z okrajů Čech pocházejí doklady také na vyjádření podstatnými jmény (diferencovanými slovotvorně i hláskoslovně, např. podsebák, podseďák × podsebník, podsedník).

Pojmenování podsední představuje substantivizované adjektivum, nelze však zcela vyloučit, že někdy jde o situační elipsu spojení podsední kůň.

Obě hlavní výchozí adj. pojmenování (podsední a sedlový) jsou značně hláskoslovně vzdálena, mají však týž základ, přesto rozdíl mezi nimi považujeme vzhledem k jejich etymologické neprůhlednosti (ztrátou povědomí etymologické příslušnosti k slovesu sedět) za lexikální.

Navíc byla při výzkumu zapsána v adverbiální funkci zvláštní spojení, jako např. v/na poce, v/na poci, na pocedle, na pocedlo ‚na levé straně, na levou stranu‘. Uvedená spojení jsou doložena jen z Čech, a to zvl. ze střč. nářečí a z již. Příbramska a z Táborska.

3                 Kromě protikladu vyjádření substantivizovaným adjektivem, popř. spojením adjektiva se subst. kůň (celé zkoumané území) a možností vyjádření též podstatným jménem (svč., sč. a zč. okraje) výrazně vystupuje lex. rozdíl podsední (a jeho četné obměny hláskoslovné) a sedlový. Druhé z uvedených adjektiv zabírá jednak Chodsko a Klatovsko, jednak větší část střm. nářečí a nářečí vm. a slezská (v česko-polském pruhu v podobě šodlový). Na většině území Čech (mimo jzč. okraj) a v širokém pruhu záp. Moravy s malými přesahy až k Litovli převládá adj. podsední. To má v svč. nářečích podobu podsební, v úzkém vých. pruhu (Podorlicko a Náchodsko) variantu posemní a na záp. okraji Mladoboleslavska a na Hlinecku také podobu podsevní. Ve značně pozměněné formě podsovní se vyskytuje ještě na Moravě na Litovelsku, Holešovsku a Lipnicku.

Dva mikroareály vytváří adj. opratní, a to v oblasti vých. od Nového Města na Moravě a na jz. okraji Opavska.

Vyjádření podstatnými jmény je možné jen na okrajích Čech. Pojmenování podsebák zabírá rozsáhlé území Podkrkonoší, Pojizeří a oblast již. od Nové Paky. Hláskoslovná forma podseďák je doložena jen z úseku sev.