ČJA 3

198 podsední kůň (849) —

1    M         pocedňí — pocebňí — pocemňí — pocevňi 149, 157, 158, 212 — pocovňí

poceďák 205, 206, 213, 215 — pocebák (pocemák 106) — pocevák 149, 212

pocák

pocedňík — pocebňik — pocemňík

sedlový (sedlavej 322–324) — šodlovy (śo- 831–834)

(v)opratňí

2                 Na mapě jsou představeny nář. výrazy pro koně na levé straně dvojspřeží ve směru jízdy (opak náruční, viz III-199). Jako pojmenování naprosto převažují zpodstatnělá příd. jména (podsední, sedlový, opratní), jen z okrajů Čech pocházejí doklady také na vyjádření podstatnými jmény (diferencovanými slovotvorně i hláskoslovně, např. podsebák, podseďák × podsebník, podsedník).

Pojmenování podsední představuje substantivizované adjektivum, nelze však zcela vyloučit, že někdy jde o situační elipsu spojení podsední kůň.

Obě hlavní výchozí adj. pojmenování (podsední a sedlový) jsou značně hláskoslovně vzdálena, mají však týž základ, přesto rozdíl mezi nimi považujeme vzhledem k jejich etymologické neprůhlednosti (ztrátou povědomí etymologické příslušnosti k slovesu sedět) za lexikální.

Navíc byla při výzkumu zapsána v adverbiální funkci zvláštní spojení, jako např. v/na poce, v/na poci, na pocedle, na pocedlo ‚na levé straně, na levou stranu‘. Uvedená spojení jsou doložena jen z Čech, a to zvl. ze střč. nářečí a z již. Příbramska a z Táborska.

3                 Kromě protikladu vyjádření substantivizovaným adjektivem, popř. spojením adjektiva se subst. kůň (celé zkoumané území) a možností vyjádření též podstatným jménem (svč., sč. a zč. okraje) výrazně vystupuje lex. rozdíl podsední (a jeho četné obměny hláskoslovné) a sedlový. Druhé z uvedených adjektiv zabírá jednak Chodsko a Klatovsko, jednak větší část střm. nářečí a nářečí vm. a slezská (v česko-polském pruhu v podobě šodlový). Na většině území Čech (mimo jzč. okraj) a v širokém pruhu záp. Moravy s malými přesahy až k Litovli převládá adj. podsední. To má v svč. nářečích podobu podsební, v úzkém vých. pruhu (Podorlicko a Náchodsko) variantu posemní a na záp. okraji Mladoboleslavska a na Hlinecku také podobu podsevní. Ve značně pozměněné formě podsovní se vyskytuje ještě na Moravě na Litovelsku, Holešovsku a Lipnicku.

Dva mikroareály vytváří adj. opratní, a to v oblasti vých. od Nového Města na Moravě a na jz. okraji Opavska.

Vyjádření podstatnými jmény je možné jen na okrajích Čech. Pojmenování podsebák zabírá rozsáhlé území Podkrkonoší, Pojizeří a oblast již. od Nové Paky. Hláskoslovná forma podseďák je doložena jen z úseku sev.

od Rakovníka a ojediněle z již. Mladoboleslavska. Malé areály vytvářejí varianty podsevák (na záp. okraji
Mladoboleslavska) a pocák (na jv. Roudnicka). Jiným sufixem je tvořeno subst. podsedník (záp. okraj
Rakovnicka a Plzeňska, porůznu také vých. okraj svč. nářečí) a podsebník, posemník (nejvých. okraj svč.
nářečí).

4                 Téměř všechna substantivni pojmenování vznikla buď přímo odvozením z příslušných adjektiv, nebo univerbizací ze spojení těchto ad-
jektiv a subst. kůň.

opratní  jen nář.; Kt i opratový (Jg ‚vedený na oprati‘) — Od oprať.

pocák  jen nář. — K podsední, zjednodušením skupiny -ds- > -c- vzniklo nář. pocední, zkrácením poc ‚sedlová strana‘, odtud pocák (srov. 2).

podsebák  jen nář.; Kt

podsební  jen nář.; Jg, SSJČ nář., SSJ podsebný, hluž. podsebnypodsobny — Mylně z podsední, viz tam, adideací k předl. spojení pod sebou.

podsebník  jen nář.; hluž. podsobnik — Viz podsební.

podsední  Jg i podsedlní, podsedlný, podsedelný, SSJČ adj. — Z *podsedlní, to z předl. spojení pod sedlem (jsoucí); šlo o koně v páru spřežení, na němž seděl pohůnek.

podsedník  v sled. významu jen nář.; Jg i podsedlník


podseďák  jen nář.

podsemní  jen nář. — Asimilací z podsební, srov. podsemník.

podsemník  jen nář. — Asimilací (bn > mn) z podsebník.

podsévák  jen nář.

podsevní  jen nář. — Z podsební (viz tam) záměnou retnic.

podsovní  jen nář.; Jg mor. i podsobní, hluž. podsobny — Mylně z podsední, viz tam.

sedlový  SSJČ říd., SSJ (Jg ‚kůň se sedlem‘) — Od sedlo.

šodlový  jen nář.; pol. zastar. siodłowy — Ze sedlový (palatalizací souhl. s a dispalatalizací samohl. e před tvrdou zubnicí) v návaznosti na pol.

5    pocedňí Ju 3 — pocebňik Po 1 — sedłový Ju 7 — sedlí Ru 5 — levej Ju 1–5 — levák Ju 1–4, Ru 2

6    AJŚ 59

Bh