ČJA 3
196 výmět koně (829)
1 M kobylinec (-lynec 701) — kobeliňec
kobilenec
kobylanec
kobilec 131, 218, 314, 452
kobylák (kobelák 513, kobilák 622, 623, 64)
kobilina (kobilinka 246, 418, 427, 428)
kobilka 140
kobilčina 408, 424, 425 (kobilčinka 253, 42)
kobilinco 831,833, 84
koňinec
koňák 253, 325, 450
koblih (kobližek 222)
kobliha
kobliška (kobiliška 226)
buchťička 256, 426, 435, 437
bulka
knedlík
peciválek (peciválka 139,151)
homolka — homulka
konckí hovno (koňckí h. 417, 447, 40, kobilčí h. 438, 439, konckí lejno 315, 457, koňskí 1. 316,
416, 422, ko-
bilí 1. 410, koňskí bopki 451, 459)
S burátko 132, kliďí n. 460, kotkoda 301, trpalki 156
2 Nářeční pojmenování pro výmět koně se diferencují především lexikálně, v menší míře též slovotvorně (např. kobylinec × kobylenec × kobylanec × kobylec × kobylák) a hláskoslovně (např. kobylinec × kobelinec, homolka × homulka).
Naprostou většinu nář. pojmenování lze z hlediska jejich původu rozdělit do dvou skupin: Jednu tvoří pojmenování vzniklá derivací od substantiva kobyla a kůň (např. kobylec, kobylák, kobylinec, kobylina, koninec), druhou pak pojmenování vzniklá přenesením na základě tvarové podobnosti sledované reálie, zejména s různými druhy pečiva (kobližka, knedlík, bulka, buchtička, peciválek; homolka). Lze se domnívat, že zprostředkujícím článkem pro užívání názvů z oblasti pečiva je hláskově podobný název kobliha, původně zřejmě žertovná obměna slova kobylina. Obě skupiny pojmenování jsou poměrně výrazně odděleny i zeměpisně.
U výrazů vzniklých přenesením informátoři porůznu specifikovali daná označení adjektivními přívlastky, např. koňský/koncký, kobylčí/kobylí kobliha (homolka, …). Většinou však byla pojmenování zapsána bez specifikujících přívlastků, jichž se v běžné komunikaci navíc zpravidla neužívá, a proto jsme je z mapování vyloučili. Přívlastek mapujeme pouze ve spojení koncké hovno.
Výrazy byly nezřídka zapisovány v množném čísle; v zájmu jednotného řešení mapy jsme je převedli do čísla jednotného; k tomu jsme namnoze využili zápisů z KLA.
3 Proti relativně jednoduché situaci na Moravě a v přilehlé části Čech, kde se vyskytují výrazy odvozené od substantiv kobyla a kůň, vystupuje poměrně pestrá situace na zbývajícím území Čech, kde jsou soustředěny především výrazy vzniklé na základě přenesení.
Z nář. ekvivalentů se základem kobyl- dosahuje největšího rozšíření výraz kobylinec; vyskytuje se v již. Čechách (Prachaticko, Českobudějovicko, Doudlebsko) a odděleně na většině Moravy s přilehlými vých. oblastmi Čech podél čes.-mor. zemské hranice. Slovotvorná varianta kobylenec byla zapsána jednak na záp. Moravě, jednak podél hranice mezi nář. střm. a vm., forma kobylanec se nachází sev. od Vysokého Mýta, mezi Novým Městem na Mor. a Boskovicemi a dále na Holešovsku, již. od Příbora a na Hlučínsku. V záp. skupině slez. nář. byla zapsána hlásková varianta kobelinec. Již. Královéhradecko a Vysokomýtsko charakterizuje podoba kobylák, pojmenování kobylec se vyskytuje roztroušeně v Čechách. Na již. Ledečsku, Táborsku s výběžky na Strakonicko a přes Třeboňsko do doudlebského úseku byl zachycen nář. ekvivalent kobylina; ten byl zapsán též na Plzeňsku. Výraz kobylčina byl zaznamenán na Táborsku, varianta kobylinco na Těšínsku.
Jablunkovsko a Vsetínsko s výběžkem táhnoucím se podél česko-slovenské státní hranice až ke kopaničářským nářečím dokládají výraz koninec.
Pojmenování vzniklá přenesením se soustřeďují v Čechách. Severní Čechy se vyznačují výrazem homolka (v širším Podkrkonoší, odděleně též na jz. Strakonicku) a hláskovou variantou homulka (náchodský úsek s Kladskem). Jižně od tohoto areálu je rozšířen výraz peciválek. Širší lounský úsek charakterizuje výraz bulka, sz. polovinu střč. dialektů, západní okraj Čech a již. polovinu zč. nář. pojmenování kobližka. Na sev. Ledečsku je rozšířen výraz kobliha; ten byl porůznu zapsán též v areálu formy kobližka i jinde v Čechách. Pojmenování koblih bylo zachyceno na vých. Doudlebsku, jv. Vysokomýtsku a již. Ledečsku. Z členitého areálu ve stř. Čechách zabírajícího Kolínsko, Benešovsko, Rakovnicko, Plzeňsko s výběžky až na Strakonicko je doložen výraz knedlík, na sever od Českých Budějovic bylo zapsáno označení buchtička.
Dvojslovné pojmenování koncké hovno pochází zejména z již. Čech, z Chodska a sev. Plzeňska, a to v naprosté většině v dubletě s jinými pojmenováními.
Situace ve městech je shodná s nářečním okolím, česká pohraniční města dokládají pouze výraz kobliha (ojed. kobližka).
4 U nář. ekvivalentů derivovaných od substantiv kobyla a kůň je zpravidla možná alternativní motivace adjektivem kobylí a koní.
buchtička v sled. významu jen nář. — Přenesením dem. k buchta.
bulka v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg dem. k bula, boule ‚kulatá houska‘, SSJČ ‚levné pečivo podobné žemli‘).
burátko jen nář. — K adj. burý, psl. *burъ ‚hnědý, šedý‘, srov. pol. nář. burak ‚kůň šedé barvy‘.
homolka v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚tvaroh nebo sýr uhnětený do tvaru malé homole nebo bochníčku‘, ‚tvarůžek‘).
homulka jen nář. — Hlásková obměna výrazu homolka, viz tam.
klidí n. jen nář. — Ke slovesu klidit ‚čistit‘, stč. též ‚vykonávat potřebu‘.
knedlík v sled. významu jen nář. — Přenesením.
kobelinec jen nář. — Hlásková obměna výrazu kobylinec, viz tam.
koblih jen nář.; Kt — Přenesením.
kobliha v sled. významu jen nář. — Přenesením, pův. zřejmě žertovná obměna slova kobylina.
kobližka SSJČ ob. kobližky pl., Kl kobyliška — Dem. ke kobliha, viz tam.
kobylák jen nář. — Ke kobyla.
kobylanec jen nář.; Kt na Mor., SSJČ nář. — Ke kobyla.
kobylčina jen nář. — Ke kobyla.
kobylec jen nář. — Ke kobyla.
kobylenec jen nář.; Kt na Mor., SSJČ nář. — Ke kobyla.
kobylina SSJČ říd. — Ke kobyla.
kobylinco jen nář. — Viz kobylinec, příklonem k střednímu rodu vlivem výrazu hovno.
kobylinec Jg, SSJČ, Bš, SSJ — Ke kobyla.
kobylka v sled. významu jen nář. — Ke kobyla.
koňák v sled. významu jen nář. — Ke kůň.
koninec Jg, SSJČ, Bš — Ke kůň.
koncké hovno jen nář. — Popisné pojmenování tvořené nář. adj. kon- cký a substantivem hovno.
kotkoda jen nář. — Nejasné, patrně v návaznosti na něm.
peciválek v sled. významu jen nář.; Kt u Hradce Králové — Přenesením (Jg peciválka „prázdná buchtička, která se při
chlebu peče“, SSJČ též peciválka nář. ‚druh pečiva podobného vdolkům‘, Bš ‚bramborový koláček‘ Žďársko).
trpalky pl. v sled. významu jen nář. — Přenesením (Kt trpalka obyč. v mn. č., SSJČ pomn. nář., Bš záp. Morava, u všech ‚škubánky‘).
5 kobilinec Ru 5 — kobilenec Ju 6 — kobilanec Ju 4 — koňinec Ju 7 — knedlik Ju 1, 2, 3, — knedlík Ju 5, Ru 2, 4 — konski hono Po 1 — koňskí hovno Ru 1 — buchta Po 1 — koňskí bopki Ru 1
6 —
Ši