193 (kobyla je) březí (818) —

1    M         březí

zhřebná (též 505, zgřybno 836) — zřebná

hřebná — řebná (řemná 130)

hřebí 112,144 (řebi 150)

N          řebná ‚těsně před ohřebením; taková, která mívala hříbata; po hříběti‘

2                 Mapa zachycuje nářeční ekvivalenty adjektivní části spisovného spojení kobyla je březí; ty se diferencují lexikálně, ale též slovotvorně (shřebná × hřebná × hřebí) a hláskoslovně (hřebná × řebná, shřebná × zřebná).

Výraz hřebná má v některých oblastech (zejména na Roudnicku) poněkud jiný význam, označuje stav kobyly krátce po ohřebení, někdy je tak nazývána každá chovná kobyla. V těchto případech nebylo příslušné slovo mapováno.

SSJČ uvádí jako spisovná slova březí, shřebná a hřebná, variantu hřebí charakterizuje jako řídkou.

Náš materiál byl konfrontován s údaji v KLA.

3                 Výrazný je územní protiklad mezi slovem březí, které pokrývá zhruba záp. polovinu Čech, a lexémem shřebná (včetně slovotvorných a hláskových obměn), jenž je rozšířen na zbývajícím území našeho národního jazyka.

Podoba shřebná (v realizaci zhřebná) je typická pro Moravu a Slezsko. Hlásková obměna zřebná se ponejvíce objevuje v nář. čes.-mor. a na Zábřežsku. Slovotvorná varianta hřebná se rozptýleně vyskytuje v Čechách (v areálu výrazu březí jen řídce a je spíše výrazem mladší nář. vrstvy), na Moravě je nejčastější při česko-moravské zemské hranici, soustředěnější je na Frýdecku. V sv. polovině Čech je běžná obměna řebná.