rozkydávat

rosk’idovat

roskýdat

rozmitať 816, 817 — rozmjetac’ 827–829

roschybovat

rozhnájať 749, 750

2                 Byly zjišťovány nář. ekvivalenty spisovného výrazu rozhazovat v kontextu „rozhazovat hnůj po poli“. Nář. materiál představují nedokonavá, většinou předponová slovesa, jež byla utvořena od svých dokonavých protějšků; patří k několika typům: -ovat (rozhazovat, rozkydovat, rozchybovat), -ávat (rozkydávat), -at (rozkýdat, rozhnájat, rozmítat – provázeno dloužením kořenné samohlásky). Jak patrno z uváděných příkladů, jednotlivé nář. ekvivalenty se diferencují lexikálně, slovotvorně a hláskoslovně (např. rozhazovat × rozhaďovat).

Ve spisovném jazyce není pro sledovanou činnost speciální termín.

Sloveso kydat má ve spisovné češtině vedle významu ‚házet‘ i význam speciální ‚odklízet, vyhazovat hnůj z chléva‘, srov. mapu III-186 vyhazovat (hnůj z chléva).

3                 Základní protiklad tvoří sloveso rozhazovat, vyskytující se na většině území Čech a Moravy (na jz. Moravě též v podobě rozhaďovat), a slovesa se základem -kyd-, soustředěná na okrajích zkoumaného území. Forma rozkýdat byla zjištěna na svč. okraji s přesahem na Zábřežsko (často v dubletě se slovesem rozhazovat) a v rozsáhlé oblasti jzč. nář. a přilehlého pásu čes.-mor. dialektů. Varianta rozkydávat je typická pro zč. okraj a malý úsek moravsko-slovenského pomezí, další varianta rozkydovat pro Těšínsko a Jablunkovsko. Sloveso kydat se vyskytuje v záp. části Slezska.

Ostatní lexémy tvoří jen mikroareály na východě zkoumaného území: rozchybovat (Frýdecko a Těšínsko), rozmítat, rozmetat (Frýdecko, Frenštátsko), rozhnájat (východně od Vsetína).

4                 Slovesa se základem -kyd- a nář. ekvivalent rozhnájat znamenají přímo ‚rozhazovat hnůj po poli‘; slovesa rozhazovat, rozmítat mají vý-
znam obecnější (‚házet‘), a proto bývají doplňována bližším určením hnůj na poli.

kydat  v sled. významu jen nář.; hluž. kidać (stč., Jg, SSJČ, SSJ kydať expr., u všech obecně ‚metat, házet‘; Jg, SSJČ, SSJ kydať též ‚vyhazovat hnůj z chléva‘) — Z psl. *kydati. V češtině sloveso původně znamenalo ‚metat něco těžkého‘, časem byl k tomuto základnímu významu přidáván hanlivý odstín; tím se sloveso kydat odlišilo od sloves s podobným významem házet, vrhat. Specifikací.

rozhaďovat  jen nář. — Z rozhazovat. Podoba s koncovou souhláskou slovního základu vyrovnanou podle odpovídajících dokonavých sloves (rozhodit).

rozhazovat  Jg, SSJČ, SSJ rozhadzovať, u všech v nespecifikovaném významu — Od rozhodit.

rozhnájat  jen nář. — Od hnůj (hnojit) analogicky podle nedokonavých předponových sloves typu -házať, -sázať (s neprovedením přehlásky ’a > ě), častých ve vm. nářečích.

rozchybovat  jen nář.; Kt — Od nář. rozchybať, srov. laš. rozchybac’, chybac’ ‚házet hnůj‘ (A. Kellner, Východolašská nářečí II, Brno 1949, s. 182).

rozkýdat  jen nář.; Jg též rozkejdat (stč. i SSJČ jen dok. rozkydat, u obou ‚kydáním rozházet, roztrousit‘) — Od slovesa rozkydat.

rozkydávat  Jg, SSJČ, SSJ rozkydávat — Od rozkydat.

rozkydovat  jen nář.; hluž. rozkidovać — Od rozkydat.

rozmětat  jen nář.; (SSJČ rozmetat poněk. kniž. ‚rozhazovat‘, pol. rozmiatać ‚rozmetávať; stč. a Jg rozmetati, hluž. rozmjetać, u všech v nespecifikovaném významu ‚rozmetat‘) — Od rozmést.

rozmítat  (stč. rozmietati ‚roztrušovat, rozhazovat‘, Jg, SSJČ, u všech v nespecifikovaném významu) — Od rozmést.

5    rozhazovat Ju 1–4, 6, Ru 2, 4, 5 — rozhazovať Ju 7 — rozhazuvat Ju 5, Ru 3 — roskidat Po 1

6    ASJ IV 144, SSA 1.5.

Pl