2                 Byly zjišťovány nář. ekvivalenty spisovného výrazu kydat ‚vyhazovat hnůj z chléva‘. Získaný nář. materiál se diferencuje lexikálně, slovotvorně (např. kydat × vykýdat) a morfologicky (např. házet × házat).

K větší diferenciaci nář. výrazů přispívá skutečnost, že je tato činnost prováděna různým způsobem: vyhazovat, házet, kydat, chybat, vyčepovat ‚vyhazovat hnůj z chléva vidlemi‘, tahat, ‚vyhrabávat hnůj z chléva zpravidla kopáčem‘, vozit ‚odvážet hnůj z chléva na kolečkách‘. Pojmenování označující novější a méně častý způsob provádění této činnosti (táhat, vozit) jsou mapována malými značkami.

Podoby s koncovou souhláskou slovního základu vyrovnanou podle odpovídajících dokonavých sloves (hádět, vyhaďovat) byly zachyceny jen ojediněle, a proto nejsou mapovány. Výrazněji se tato nář. změna projevila u sloves rozhazovat (rozhaďovat) apod., viz III-189 rozhazovat hnůj po poli.

3                 Sloveso kydat se vyskytuje v rozsáhlém areálu, který zahrnuje Čechy (kromě jejich střední části, Vysokomýtska a Jihlavska) a na ně navazující sz. a jz. Moravu; odděleně se objevuje též v úzkém pruhu při hranici se Slovenskem. Varianta vykýdat byla zachycena porůznu v Čechách, především však v jzč. nářečích (často v dubletě se slovesem kydat).

Pojmenování házet a vyhazovat tvoří často dublety; jsou charakteristická pro střední část Čech, většinu Moravy a Slezska. Nepřehlasovaná podoba házat je častá ve vm. a slezských nářečích.

Nář. ekvivalent tahat (ojediněle též vytahovat) byl zaznamenán především v pruhu mezi Roudnicí nad Labem a Ledčí nad Sázavou, dále v okolí Litomyšle a odděleně ještě v mikroareálu na Břeclavsku. Porůznu v Čechách nacházíme též sloveso vozit, eventuálně jeho variantu vyvážet. Vých. okraj zkoumaného území pokrývají malé areály výrazů vyčepovat (Těšínsko, vých. Hlučínsko) a chybat (Frýdecko).

4                 Většina nář. ekvivalentů má význam obecnější, a proto bývá doplňována mimo kontext bližším určením hnůj z chléva.

házat  jen nář. (SSJ hádzať ‚vrhat‘) — Nář. obměna slovesa házet (viz tam) s neprovedenou přehláskou ’a > ě.

házet  stč. házěti, Jg, SSJČ, u všech v nespecifikovaném významu ‚vrhat‘ — Od hodit.

chybat  jen nář.; Bš chybať ‚házet‘, vychybuje hnuj Frýdecko — Z psl. *chybati s původním významem ‚pohybovat, házet‘.

kydat  stč., Jg, SSJČ, SSJ expr. kydať, u všech obecně ‚metat, házet‘, Jg kydat hnůj, SSJČ, SSJ kydať, hluž. kidać, u všech též ‚kydat hnůj‘ — Z psl. *kydati ‚házet, vrhat‘.

tahat  Jg, SSJČ, SSJ ťahať, pol. ciągać, hluž. ćahać, u všech v nespecifikovaném významu ‚vléci‘ — Z psl. *tęgati.

vozit  stč., Jg, SSJČ, SSJ voziť, pol. wozić, hluž. wozyć, u všech v nespecifikovaném významu — Od vézt.

vyčepovat  v sled. významu jen nář. — Od vyčepat, to od nář. čepat ‚házet‘, patrně v návaznosti na polské území.

vyhazovat  Jg, SSJČ, SSJ vyhadzovať, u všech ‚házením odstranit‘ — Od vyhodit.

vykýdat  jen nář.; stč. vykydati ‚vyházet, vyčistit‘, Jg vykydat hnůj, SSJČ, SSJ vykydať, u obou ‚vyházet, zpravidla hnůj‘; u všech slovesa dok. vidu — Od vykydat, s dloužením samohlásky v základu k vyjádření nedokonavého děje.

vytahovat  Jg, SSJČ, SSJ vyťahovať, pol. wyciągać, u všech v nespecifikovaném významu — Od vytáhnout.

vyvážet  Jg, SSJČ, u obou v nespecifikovaném významu, SSJČ též vyvážet hnůj z chléva, SSJ vyvážať — Od vyvézt.

5    házet Ju 1, 2, Ru 2, 4 — házat Ru 5 — vihazovat Ju 2, 3, Ru 1, 3 — vyhazovať Ju 7 — vihazuvat Ju 5, 6 — kidat Po 1, Ru 2

6    ASJ IV 143 (kydat)

Pl