ČJA 3
185 řezačka (758)
1 M řezačka
řezanka (-unka 830)
sečkovice (též 830, -vjyca 701)
sečkarňa (též 816)
śekačka 818
N mašina, mašina na (sekaninu/sečku/řezanku/krmení/sekání), točicí/řezací/sekaninová/sečková mašina; zydmašyna 801
2 Byla zjišťována nář. pojmenování stroje na řezání píce, zvláště slámy (spis. řezačka na píci, obl. sečkovice). Zpočátku byly tyto stroje ruční, později bývaly na elektrický pohon. Názvy mašina, mašina na řezanku, řezací mašina apod. (viz oddíl N) nebyly mapovány, protože nejde o ustálený termín, ale o pojmenování popisné, navíc zpravidla sloužící k označení elektrické motorové řezačky novějšího typu. Tato pojmenování se vyskytovala vždy v dubletě s terminologickým pojmenováním řezačky typu staršího.
Vedle výrazného rozdílu lexikálního se v získaném nář. materiálu objevily též diference slovotvorné (např. sečkovice × sečkárně × sekačka).
3 Nejvýznamnější protiklad představují dva základní nář. ekvivalenty řezačka a sečkovice. Pojmenování ře- začka je typické pro Čechy a záp. Moravu. Sporadicky a dubletně se objevuje dále na východ, zejména v širším okolí Prostějova a ve Slezsku. Slovotvorná varianta řezanka byla zachycena na Hlučínsku. Na většině Moravy a na velké přilehlé části Slezska převládá výraz sečkovice, na vých. okraji Slezska pak slovotvorná varianta sečkárně.
řezačka Kt, SSJČ zeměd., SSJ ručná rezačka, rezačka slamy, dluž. rězak — Od řezat, příp. univerbizací dvouslovného pojmenování typu řezací mašina.
řezanka v sled. významu jen nář.; Kt — Od řezat.
sečkárně jen nář.; pol. sieczkarnia, sieczkarka (Jg, SSJ sečkáreň —
‚místnost, kde se řeže sečka‘) — V návaznosti na polské jazykové území.
sečkovice SSJČ obl., SSJ sečkovica — Od sečka obl. ‚řezanka‘.
sekačka v sled. významu jen nář.; SSJ zeměd. (SSJČ ‚stroj na sekání‘) — Od sekat.
5 řezačka Po 1, Ju 1–4, Ru 1, 3, 4 — řezanka Ju 5 — sečkovica Ju 6, 7
6 —
Pl