ČJA 3
184 řezanka (756)
1 M řezanka (-ánka 120, 334, rezanka 304) — řezaňka (též 326, 505)
sečka
sekaňina — sekajina — sekajna
sekaňi (-aňy 818)
2 Byla zjišťována nář. pojmenování pro řezanku, tj. drobně řezanou píci, zvláště slámu. Získaný nář. materiál se diferencuje lexikálně, slovotvorně (např. sečka × sekanina × sekání) a hláskoslovně (např. sekanina × sekajina × sekajna).
V případě dublet řezanka/sekajna, sečka/sekajna považovali nář. mluvčí výrazy řezanka a sečka za mladší.
3 Základní protiklad představují pojmenování se základem řez-, rozšířená na západní polovině zkoumaného území, a pojmenování se základem sek-/seč-, soustředěná na polovině východní. Nář. ekvivalent řezanka se vyskytuje v oblasti českých nář. v užším smyslu a v nářečích českomoravských. Jeho hlásková varianta řezaňka tvoří areál na jz. Moravě.
Pro většinu Moravy a Slezska je typický výraz sečka, pro čes.-pol. pomezí a Jablunkovsko slovotvorná varianta sekání. Pojmenování sekajna tvoří areál v sv. Čechách a na přilehlé sz. a záp. Moravě; v širokém okolí Boskovic a ojediněle ve Slezsku byly zachyceny varianty sekajina, sekanina.
4 řezanka Jg, SSJČ, SSJ zeměd. rezanka — Od řezat.
řezaňka jen nář. — Hlásková varianta výrazu řezanka, viz tam.
sečka Jg mor. a slc., SSJČ obl., SSJ, pol. sieczka — Od nář. séci, séct ‚síci‘.
sekajina jen nář. — Ze sekanina, disimilací ň-n > j-n.
sekajna jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Ze sekajina, redukcí -i- mezi souhláskami.
sekání v sled. významu jen nář.; dluž. sekane (Kt ‚píce, hlavně řepa
nadrobno nasekaná‘) — Od sekat, z dějového významu se vyvinul význam výsledku činnosti.
sekanina Jg, SSJČ obl. mor. — Od sekaný.
5 řezanka Ju 1–5, Ru 1–4 — sekajna Po 1, Ju 2, 4 — sečka Ju 5–7, Ru 5
6 AJŚ 129 (řezanka), SSA 1.56
Pl