klípje 118, 331, 337, 412

paprč 719, 737 (paprk 731)

2                 Zjišťovalo se nářeční označení rohovitého útvaru na povrchu prstu sudokopytníků. Byly zaznamenány četné diference lexikální, ze slovotvorných lze uvést např. rať × ratice × ratík, z morfologických rať × raťa, z hláskoslovných spár × špár × čpár, pazneht × pahnost.

Výrazy pazneht a pazour vycházejí patrně ze společného základu (Mch). V našem komentáři však řešíme tento vztah vzhledem k současné podobě na úrovni lexikální. Za lexikální rozdíl považujeme dnes rovněž vztah názvů rať a pařát, třebaže i ony vycházejí ze stejného kořene. Za pozoruhodný pokládáme zejména častý výskyt předpony pa- (pazneht, pazour, pařát).

Materiál byl ověřen údaji z KLA a případně jimi doplněn.

3                 Z hlediska územního rozšíření je většinový výraz pazneht, jenž byl zapsán takřka v celých Čechách (s výjimkou sz. části svč. nář.); ve východní polovině zkoumaného území jeho výskyt směrem k východu klesá (nebyl zachycen ani na jz. Moravě, ani ve vm. a slez. nář.). Ze Vsetínska byla doložena podoba pahnost. Vých. polovinu jzč. nář. (s výběžkem na Benešovsko a Ledečsko) a přilehlou záp. Moravu charakterizuje označení špár, mezi Jindřichovým Hradcem a Jihlavou byla zapsána podoba čpár. S variantami tohoto lexému se dále setkáváme odděleně jednak v sz. části svč. nář. (v jižní části areálu byla zapsána podoba spár, v sev. části obměna čpár a na úzkém pruhu území mezi nimi pak forma špárek), jednak ve Slezsku na jz. Opavsku: zde ve variantě špára. Výrazy čpár, špár (spár) se vyskytují odděleně na okrajích jaz. území; lze proto usuzovat, že jsou starobylé. Rozsáhlé území pokrývá též pojmenování pazour – užívá se ho v sv. části střm. nář. a na Slovácku. Vyskytuje se dále na severním okraji vm. nář., ojediněle i jinde. Východní a severní úsek slez. nář. se vyděluje označením rať. Tento výraz se objevuje i na Holešovsku společně s formou ratě. Široké Vsetínsko pokrývá varianta ratice; zasahuje odtud úzkým pruhem území podél státní hranice až na Kopanice.

Další lexémy pokrývají menší území: Na zč. okraji je běžný ekvivalent kopyto, jehož se užívá v dubletě s výrazem pazneht. Za okrajové regionalismy lze považovat slova klípě (jz. Příbramsko) a paprč (Břeclavsko). Na Zábřežsku a v přilehlých svč. nář. byl rozptýleně zachycen výraz pařát.

4    čpár  jen nář. — Nejasné. Podle Mch k čapa ‚noha‘, redukce v první slabice je asi následkem rozšíření na konci slova. Mch uvažuje o výchozím *čapo-parogъ ‚(pa)roh na noze‘. Podle Holuba-Kopečného snad z původního *čь-parъ, to k párat s expresivním prefixem.

klípě  jen nář. — Přenesením (nář. ‚klepeto‘).

kopyto  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚rohovitý obal konce prstů některých savců‘) — Od kopat ojedinělým sufixem -yto.

pahnost  jen nář.; Jg též paznoht (Bš ‚nehet‘ Haná) — Přesmykem z paznoht, viz pazneht.

paprč  jen nář.; Jg paprček (SSJČ též paprčka, paprča nář. ‚pracka, tlapa‘) — Přenesením (paprč ‚noha‘).

pařát  v sled. významu jen nář. (Jg ‚pazour‘, SSJČ ‚prsty na noze ptáků (hlavně dravců) opatřené drápy‘, zhruběle ‚lidská ruka‘) — Z pa-rať, expresivní předpona pa- a expresivní změkčení r > ř, viz rať.

pazneht  v sled. významu jen nář.; stč. paznohet, pazneh(e)t, Jg též paznohet, SSJČ, hluž. panocht (Bš paznoht ‚nehet‘ Haná) —

Nejasné. Mch předpokládá psl. *pa-snogъtь (to k nogъtь ‚nehet‘), s zde pohyblivé. Holub-Kopečný a jiní vycházejí z psl. *paz-nogъtьt s předponou paz- s významem pejorativním.

pazour  v sled. významu jen nář.; Jg (stč. pazúr ‚pazour, dráp, pařát‘, SSJČ poněkud zast. a ob. ‚zvířecí prsty s drápy (zvláště šelem), pařát dravců‘, zhruběle ‚ruka, prst‘) — Nejasné. Podle Mch zhrubělý výraz místo pazneht, Holub-Kopečný připouštějí souvislost s paže, pažiti.

rať  f. jen nář.; Kt „kopyto rozpoltěné u krav“, Bš val., laš. — Psl. *ratь ‚tvrdý nárůstek na noze‘.

ratě  jen nář. — Viz rať, přechodem k typu růže.

ratice  jen nář.; Jg, Bš val., laš., SSJ ratica, pol. raćica — K rať, viz tam.

ratík  jen nář. — K rať, viz tam.

spár, špár  Jg, SSJČ ob. říd. — Viz čpár.

špára  jen nář. (SSJČ špara nář. hanl. ‚noha‘, též spára ‚článek prstu‘) — Viz čpár.

špárek  jen nář. — Viz čpár.

5    paznecht Ru 1, 4 — pazour Ru 1 — špárek Ru 3 — raťica Ju 7 — pařát Po 1, Ju 4 — pařák Ju 4 — kopito Ju 5, 6, Ru 2–4 — pápek Ju 1–4

6    ASJ IV 110, AJŚ 494, AJPP 187, SSA 2.57, OLA 208, ALE 318

Kl