ČJA 3
181 (kráva) trká (805)
1 M trká — tŕká 731, 733, 734
trče – tŕče
drká (dŕká 713)
drče (dŕče 713)
drcá
strká
dusí (-i 126, 128,130)
štochá (šťochá 306, 431) — štuchá — štouchá 134, 306, 449, 459
kuchá
bodá
bode (bodze 833)
kole
hipe 606, 607
S ždáře 703, žga 819, pufá 448
2 Nář. ekvivalenty slovesa trká (o krávě), tj. ‚vráží do někoho nebo něčeho úderem rohů‘, se diferencují lexikálně, morfologicky a hláskoslovně (např. štochá × štuchá × štouchá; trká × tŕká). Morfologické diference jsou dány rozdílným nář. řazením sloves k 5. slovesné třídě (charakteristické zejména pro západní část zkoumaného území) nebo k 1. slovesné třídě (zejména na východě): např. trká × trče, drká × drče. K uvedenému jevu viz IV-296–309.
Diferenci strká × trká × drká × drcá řešíme na úrovni lexikální, přestože etymologicky spolu dané výrazy zřejmě souvisejí. Podobu štochá na Znojemsku chápeme vzhledem k výskytu téže podoby v záp. Čechách, vzhledem k blízkosti něm. osídlení (srov. něm. stochen) a vzhledem k zeměpisnému rozšíření výrazu štuchá jako samostatnou hláskovou variantu (nikoli jako výsledek pravidelné hláskové změny u > o). SSJČ uvádí v námi sledovaném významu jen sloveso trká.
Nářeční materiál byl konfrontován s údaji v KLA.
3 V podstatě pro celé zkoumané území je charakteristická bohatá lexikální diferenciace.
Největšího rozšíření dosahuje lexém trká a jeho varianty. Vyskytuje se na značné části Čech (kromě okrajů) a Moravy (s výjimkou malého jz. úseku a sev. Valašska); morfologická forma trče vytváří areál mezi Vysokým Mýtem, Novým Městem na Moravě, Boskovicemi a Třebíčí, zapsána byla i na Zábřežsku a ojediněle i jinde na Moravě, hlásková varianta tŕče zabírá úsek vm. nář. od Vsetína po Břeclav (kromě záp. okrajů).
Druhým nejrozšířenějším lexémem je výraz štochá: je charakteristický pro záp. část jzč. nář. až po linii
Příbram–Strakonice–Prachatice a odděleně vytváří
mikroareál na Znojemsku. V úzkém pruhu od Prachatic
po Znojmo byla zapsána hlásková varianta štuchá.
Poměrně velkou oblast zaujímá výraz bode. Je typický pro Slezsko a přilehlý úsek sev. Valašska; ojediněle je doložen také z oblasti záp. od Prachatic. Při záp. okraji areálu výrazu bode byla řídce zachycena morfologická varianta bodá.
Ostatní výrazy vytvářejí menší areály: pro doudlebský úsek je charakteristický ekvivalent strká, sev. od Slavonic se nachází mikroareál výrazu kuchá, v sv. Čechách (na širším Náchodsku) byl zapsán výraz dusí. V nesouvislém pásu táhnoucím se zhruba od již. Jindřichohradecka po Lipník nad Bečvou byly většinou dubletně zaznamenány výrazy drcá a drká; druhý z nich je doložen také ze sv. Čech (mezi Trutnovem, Novou Pakou a Hradcem Králové). Dva oddělené mikroareály vytváří při hranici se Slovenskem výraz kole: jeden na Jablunkovsku, druhý v nář. kopaničářských. Z vých. Třebíčska je doložen ekvivalent hipe.
Situace ve městech se shoduje s nář. okolím, do českých a mor. měst navíc do areálů s jiným označením proniká výraz trká, do měst ve Slezsku zase morfologická varianta bodá.
4 Většina zapsaných sloves vznikla specifikací obecnějšího významu ‚píchat‘ nebo ‚vrážet‘.
bodá v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, SSJ, u všech ‚zasahuje ostrým a špičatým předmětem, píchá‘, stč. bodenie ‚bodání, píchání‘) — Náležitá forma k novějšímu infinitivu bodat, stč. bodu, bósti.
bode jen nář.; Jg, Kt slez., Bš bodze laš., pol. bóść, hluž. bosć — Zachování náležité formy k stč. infinitivu bósti.
drcá v sled. významu jen nář.; Kt drcati, Bš dŕcat slov., val. (Jg, SSJČ ob., Bš drcnút slov., val., SSJ drcnúť expr., u všech ‚vrážet/vrazit, strkat/strčit‘) — Varianta od drkati.
drče jen nář. (Bš ‚něčím strká, např. stolem‘ horň.) — Inf. drkat, zařazením k 1. slovesné třídě.
drká v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ expr., SSJ drgať – u všech ‚vráží, strká‘) — Zřejmě z psl. *dŕkati ‚postrkovat, vrážet do někoho‘ zařazením k 5. slovesné třídě.
dusí v sled. významu jen nář.; Kt dusit se ‚trkat se rohy‘ — Mch spojuje s dusat ‚dupat‘, což je s-ové intenzivum k dupat; může však být z psl. *dusiti/dušiti ‚tisknout, dusit‘.
hipe jen nář. – Nář. hipat ‚strkat‘ zařazením k 1. slovní třídě.
kole v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář., Bš koľe horň., SSJ — Zachování náležité formy slovesa kláti ‚píchat, bodat‘.
kuchá v sled. významu jen nář.; Bš kuchat se ‚trkat se (o dobytku)‘ záp. Mor. — Forma slovesa k(o)uchat ‚trkat‘, to je etymologicky totožné s kuchat ‚otvírat zabitá zvířata‘.
pufá jen nář. — Přejato a adaptováno z něm. (puffen ‚strkat, žduchat‘).
strká v sled. významu jen nář.; (stč. hluž. storkać ‚strkat‘, Jg ‚píchá‘, SSJČ, SSJ ‚vráží‘) — Z psl. *stъrkati.
štochá jen nář. (SSJČ též šťochat ‚strkat, vrážet‘, obě nář.) — Přejato a adaptováno z něm. (stochen).
štouchá v sled. významu jen nář. (Kt šťouchati, šťoukati ‚strkat, píchat‘, SSJČ říd., též šťouchat ‚strkat, vrážet‘) — Patrně hlásková varianta k štochá (viz tam) vlivem slovesa šťouchat.
štuchá v sled. významu jen nář. (Kt též šťuchat ‚strkat, píchat‘, SSJČ též šťuchat, žduchat nář., žďuchat nář., vše ‚strkat, vrážet‘), SSJ též šťuchať nář., obě hovor. expr. ‚vrážet, píchat‘) — Viz štochá.
trče jen nář.; Kt — Inf. trkat, zařazením k 1. slovesné třídě.
tŕče jen nář.; Bš val., slov. — Viz trče; podoba s dlouhým slabikotvorným r.
trká stč. trkati, Jg též 1. os. préz. trgam slc., Kt trgati na Slov., SSJČ, SSJ expr. říd., pol. trykać — Podle Mch neznělá varianta k drkat, Holub-Kopečný je chápou jako psl. variantu k strkat (viz tam). Inf. trkat, zařazením k 5. slovesné třídě.
tŕká jen nář. — Viz trká; hlásková podoba s dlouhým slabikotvorným r podmíněná zeměpisným sousedstvím formy tŕče.
ždáře jen nář. (Kt ždárati, žďourati ‚šťárat, píchat‘, SSJČ žďárat nář. ‚šťourat‘, Bš ždárat, ždúrat, ždúřit – ‚šťourat‘) — Forma nář. slovesa ždurať ‚šťouchat, drcat‘ slez., nejasné, pravděpodobně expresivum.
žgá jen nář. (Kt ‚píchá‘ na Mor. a ve Slezsku, Bš žgárať, tvářit, obě ‚bodat, šťárat‘) — Souvisí s nář. žigat ‚píchat, bodat‘.
5 trká Po 1, Ju 1–6, Ru 1, 4 — tŕká Ru 5 — tŕče Ju 7, Ru 5 — štochá Ju 7, Ru 2, 3
6 ASJ IV 114 (inf. klať), SSA 2.113 (inf.), OLA 206 (inf.), ALE 625
Ši
