ČJA 3
180 (kráva) přežvykuje (804) —
1 M žuje 725, 831–833
přežívá — přežouvá (též 834)
žvýká — žvýchá — žváchá
žvejče 117–119 — žvéše 625, 626, 633–635
přežvykuje — přežvychuje (přežvéchává 681) — přežvachuje (též 737)
rum’ego
2 Nář. ekvivalenty slovesa přežvykuje (o krávě), tj. znovu žvýká potravu předtím nashromážděnou v bachoru, se diferencují především slovotvorně (žuje × přežívá × žvýká × přežvykuje), morfologicky (žvýká × žvýče) a hláskoslovně (např. žvýká × žvýchá × žváchá; přežívá × přežouvá). Lexikální rozdíl je u této položky jen okrajový.
3 Základní rozdíl se projevuje v rovině slovotvorné; dichotomii slovesných podob žvýká a přežvykuje s hláskovými variantami doplňují formy přežívá (v okrajových úsecích Čech) a přežouvá (ve Slezsku, na Valašsku a v nář. kopaničářských).
Prostá forma žvýká se vyskytuje s výjimkou sv., záp. a jz. okraje v celých Čechách a na malém jz. úseku Moravy; v sev. části čm. nář., na záp. a již. Moravě na ni navazuje hlásková podoba žvýchá a na Břeclavsku a Kyjovsku varianta žváchá. Na Náchodsku a Kladsku byla zaznamenána forma žvýče a v oblasti sev. a záp. od Brna podoba žvýše.
Předponové sloveso přežvykuje se vyskytuje v převážné části svč. nář. s přesahem na Zábřežsko a jako dubletní bylo nesouvisle zapsáno téměř v celých Čechách; v pruhu táhnoucím se od Hlinska přes stř. a vých. Moravu až ke Kyjovu a Lipníku na ně navazuje hlásková varianta přežvychuje a ve středním úseku vm. nář. další hlásková podoba přežvachuje.
Neodvozená forma žuje byla zachycena ojediněle zvl. na Těšínsku.
Jablunkovsko se odlišuje lexémem rumegá.
Ve městech nebyla položka zkoumána.
4
S výjimkou slovesa rumegá souvisí všechny zaznamenané tvary se stč. slovesem žuju, žváti (i s nářečním
tvarem žúť), psl.
*žu-jǫ,
žьv-ati. Hláskovými obměnami přítomného nebo
infinitivního kmene (žu- nebo
žva-, žvý-)
i přípon a jejich vzájemnou kombinací vznikají čet-
né hláskoslovné varianty; k nim řadíme i podoby s -ch- (-chati, -chovati) a pozdější s -k- (-kati, -kovati), jež nesly původně expresivní význam.
přežívá jen nář.; stč. přěžívati, Kt přežívati, SSJČ přežívat nář. — Viz přežouvá, podoba s provedenou přehláskou ú > í.
přežouvá jen nář.; stč. přěžúvati, Kt přežúvá na Ostravsku, SSJČ přežúvat nář., Bš přežúvat, SSJ prežúvať, pol. prżeżuwać — K nář. infinitivu žúti.
přežvachuje jen nář.; Kt přežvachovati Mor., též přežváchati na Slov.
přežvychuje jen nář.
přežvykuje Kt přežvýkati, SSJ prežviakovať
rumegá jen nář.; Kt rumigati val., Bš rumigať (o ovcích), též kumigať (o krávě), Kt (Bš) rumigat (o krávě) (SSJ rumigať nář., rumádzgať, rumázgať, rumácať, vše expr. ‚hlasitě jíst, hryzat, křupat‘) — Slovo pastýřské kultury karpatské (z rumunštiny).
žuje jen nář.; stč. k inf. žváti i žúti, Jg k inf. žuti, též žije k inf. žíti slc., též žve k inf. žváti, vše ‚žvýkat‘, Kt žuje k inf. žuti, žúti, vše na Ostravsku a Slov., též žije k inf. žíti, též žuje k inf. žouti na
Slov., též žúchati (hlavně o starých lidech), též žuvati na Ostravsku a Slov., vše ‚žvýkat‘, SSJČ žve, k inf. žváti zast., SSJ žuje k inf. žuť i žuvať ‚žvýkat‘, pol. żuć ‚žvýkat‘, hluž. žuwać, žwać – Psl. *žujǫ, žьvati.
žváchá jen nář.; Jg žváchá slc. ‚žvýká‘, Bš žváchat ‚žvýkat, hlavně o lidech starých, bezzubých‘, též žvančit ‚žvýkat‘ „krava mi šatku požvančila“ laš., SSJ žviachať nář. ‚žvýkat‘, Kl žvachať, žviechať, obojí ‚žvýkat‘
žvýče jen nář. — Inf. žvýkat, zařazením k 1. slovesné třídě.
žvýchá jen nář.; Kt žvýchati ‚žvýkat‘ Mor., Bš žvýchat, žvéchat, žvíchat ‚žvýkat‘ — Inf. žvýchat, zařazením k 5. slovesné třídě.
žvýká Jg též žvejká, SSJČ zeměd. žvýkat, též ob. žvejkat, SSJ žviakať ‚žvýkat‘, Kl žvakovať, žviakať, žviekať, vše ‚žvýkat‘ — Psl. *žьvati, samohláska y nejasného původu.
žvýše jen nář. — Inf. žvýchat, zařazením k 1. slovesné třídě.
5 přežívá Ju 1, 2 — přeživá Ju 2 — přežúvá Ju 7 — žvejká Ju 2, 3, Ru 1–3 — žvéchá Ju 6 — přežwikuje Po 1 — přežvikuje Ju 1–5, Ru 1, 2, 4 — přežvichuje Ju 6 — přežvachuje Ju 6 — rumika Ru 1
6 MAGP 428, AJPP 184, AJK 109, OLA 196, ALE 317
Ši