178 nádoba na dojení mléka (761) —

1    M         ďíška (ďi- 301, 305, 307, podíška 447)

dojačka

doječka (též 447)

dojička 103, 237, 431

dojka 137

doják (dojáček 657)

hrotek (dojny h. 807, 808, 830, hrotyk 818)

plecháč

plechák 457

plechovec

beskrejtka 454, 455 (ves- 450)

bábofka 456, 457

geleta 749, 750

škop’ec 833–836

S          ciment 508, ajmeryk 818

N          plecák na dojeňi 106, (hliňení) hrnec 452, 461, plechofka 457, latuška (hliňená) 640

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování pro nádobu na dojení mléka (spisovně dížka, dojačka, doják). Dříve se tyto nádoby zhotovovaly ze dřeva, později se vyráběly z pocínovaného plechu. Výjimečně se někde k témuž účelu užívalo i nádob hliněných, v době výzkumu se však jednalo už převážně o nádoby plechové. Na většině zkoumaného území se uvedené typy dížek nerozlišují speciálními termíny. Jediné pojmenování (příp. dvojice pojmenování) slouží k označení jakékoliv dížky (bez ohledu na materiál, z něhož je vyroben, nebo na tvar – např. kulaté, oválné, s uchy, bezuché). Pouze u nejstarších informátorů byly ojediněle zachyceny dvojice výrazů s tímto významovým rozlišením: bezkrýtka (hliněná nádoba) × plecháč (plechová nádoba); dížka (dřevěná) × dojačka (plechová); plecháč (plechová) × hrotek (dřevěná). Výraz geleta označuje pouze dížku na ovčí mléko.

Věrohodnost všech mapovaných výrazů byla prověřena srovnáním s KLA. Neterminologická, většinou popisná pojmenování, jež nebyla doložena v KLA, zůstala nemapována.

Získaný nář. materiál se diferencuje zejména lexikálně a slovotvorně (např. dojačka × doječka × dojička × dojka × doják).

Ve městech nebyl výzkum prováděn.

3                 Základní protiklad představují lexémy dížka × dojačka × hrotek. Pojmenování dojačka je typické pro svč. nář. a přilehlý okraj nář. střč., jeho slovotvorná varianta doječka tvoří menší areál na sz. Moravě. Výraz dížka je soustředěn především do oblasti dialektů střč. a jzč. Většina Moravy a Slezska se výrazně odlišuje pojmenováním hrotek. V sev. Čechách, odděleně v Čechách jihovýchodních a v přilehlém pásu čes.-mor. se vedle uvedených základních výrazů vyskytuje poměrně často název plecháč; ten se sporadicky objevuje i jinde, zejména ve slezských nář.

Ostatní nář. ekvivalenty tvoří buď mikroareály (plechovec – Novopacko, bezkrýtka, bábovka – Doudlebsko, geleta – Valašsko, škopec – Jablunkovsko), nebo se na zkoumaném území vyskytují rozptýleně.

4                 U některých citovaných slovníků nelze vždy jednoznačně rozhodnout, zda výrazy v nich uvedené označují sledovaný předmět.