177 struk (802)

1    M         cecek — cicek — cucek

cecík

cák

struk (cruk 306)

štrich (strich 159) — střich — střik

2                 Sledovaly se nář. ekvivalenty spis. výrazu struk, tj. protaženého orgánu s vývodem mléčných žláz u samic savců chovaných jako hospodářská zvířata. Vedle rozdílů lexikálních byly zaznamenány též diference slovotvorné (cecek × cecík × cák) a hláskové (cecek × cicek × cucek, štrych × střich × střik).

Zaznamenaná pojmenování vytvářejí dvě výrazné skupiny. První skupinu představují zvukomalebná slova domácího původu s různě hláskově se obměňujícím základem (cec-/cic-/cuc-), jež nepovažujeme za samostatné lexémy, druhou tvoří výrazy štrych, střich, střik, struk, adaptované z něm. Strich.

Ve městech výzkum prováděn nebyl.

3                 Základní protiklad představují jednak pojmenování se základem cec-/cic-/cuc- (na většině území Čech a na záp. Moravě), jednak hláskové obměny přejatého slova štrych (ve vých. Čechách a na ostatním území Moravy).

Nejrozšířenějším výrazem v Čechách je cecek. V zč. okrajovém úseku se vyděluje podoba cucek a na Strakonicku a Prachaticku slovotvorná varianta cecík. Forma cák tvoří dva areály: větší na Novoměstsku, Boskovicku a záp. Brněnsku, menší na jz. Moravě. Ostravický úsek slez. nář. a přechodná nář. čes.-pol. se vydělují slovem cicek.

Výraz struk, přejatý ze spisovného jazyka, nevytváří homogenní oblast, je roztroušeně (převážně v dubletě) zaznamenán na celém území Čech.

Pojmenování štrych je doloženo z vých. části svč. nář., tvoří též areál ve středním pásu vm. nář. s přesahem na Židlochovicko. Podoba střich je rozšířena v sev. a vých. části střm. nář., na záp. Valašsku a v záp. polovině slez. nář., slovo střik zabírá větší území na střední Moravě.