cucávče

cucaví tele

cicák 702, 730, 740, 815, 828

cicaví tele

cyckové tela

cecák

cecáč 501

cecáče 159, 161

cecejle 154, 155

ceckáč 741,754

ceckavec 751

cecaví tele 105, 148

ceckové tela 708, 732, 742, 745 (ceckavé tela 753)

tela u cecka 746, 756 (t. ot cecka 731, t. při cecku 707)

cumlák 119, 149

cumláč 119

cumlaví tele 121, 138, 149

mléčňák 705 (mličňák 665)

mléčné tela 749, 750 (tela na mléce 752)

muclik

tele/tela pot krávou/kravou

potkravče (potkráfče 323)

tele/tela u krávy (t. u kravi 518, t. vot kráve 650, t. pri kravje 801, 802, 807, 812–814)

saví tele (sajeci t. 462)

S          plekanča 828

N          tele, telátko

2                 Mapa zobrazuje zeměpisné rozšíření nář. výrazů pro neodstavené tele, tj. tele dosud sající mateřské mléko. Nář. materiál se diferencuje lexikálně, slovotvorně (např. cecák × cecáč × ceckáč × ceckavec) a rodově (např. cecáč × cecáče n.).

Nejvýraznější jsou však rozdíly v typu pojmenování: 1. dvojslovná pojmenování, skládající se ze substantiva tele a ze specifikujícího adjektiva, motivovaného zpravidla způsobem přijímání potravy, např. cecavé, cucavé, cicavé, savé; 2. popisná slovní spojení předložková typu tele pod krávou/kravou, tele u cecka; 3. jednoslovná označení vzniklá zřejmě univerbizací některého z výše zmíněných pojmenovacích typů, např. cucák, cucáče; podkravče. Má tak nářečí pro označení sledované reálie více výrazů, jež se nezřídka vyskytují v dubletách, popř. tripletách vedle sebe. U dvojslovných výrazů a zejména u slovních spojení předložkových lze jen stěží rozhodnout, do jaké míry jde o skutečná sousloví mající povahu termínů a kdy jde jen o příležitostné užití specifikujícího adjektiva či předložkového výrazu.

Diference cucák, cucavé tele × cecák, cecavé tele × cicák, cicavé tele řešíme na mapě z ryze technických důvodů na úrovni lexika, i když od původu jde o hláskové obměny téhož onomatopoického základu.

Jednoslovná pojmenování jako např. cucák, cecák, cicák a další odvozeniny neoznačují podle údajů zapsaných v ALJ pouze neodstavené tele, nýbrž se jich méně často užívá též pro pojmenování mláďat jiných dobytčat, která dosud sají mléko, např. pro hříbata, selata apod.

Výraz podkravče může označovat i odrostlejší tele než označení cucák (např. v b. 423), pojmenování savé tele bylo v dubletách s jinými výrazy hodnoceno mnohdy jako novější.

Na mapě neregistrujeme podoby s krátkou a dlouhou samohláskou v základu u substantiva kráva ve spojení typu tele pod krávou. Stejně tak nezaznamenáváme u slova tele jeho různé hláskové varianty; o nich viz V-185b.

V některých lokalitách nebylo zvl. pojmenování pro neodstavené tele zapsáno; nespecifikované označení tele, popř. telátko jsme z mapování vyloučili.

3                 Mapa přináší bohatou územní diferenciaci zjištěných nář. ekvivalentů.

Největší rozsah má předložkové slovní spojení tele pod krávou; zprav. nedubletně se vyskytuje na jz., jv., vých. a sv. okraji Čech a v návaznosti dále na záp. a stř. Moravě, porůznu též ve Slezsku a na Valašsku. V dubletě s jinými výrazy je doloženo nesoustavně též z již. úseku jzč. nář. a z nář. střč. Univerbizovaná forma pod

kravče byla zapsána ve třech areálech v Čechách: na Královéhradecku, na Manětínsku a především na rozsáh-
lém území ve stř. části jzč. nář.

Větší část střč. nář. (bez vých. okraje) s drobnými přesahy do sousedních nář. oblastí zabírá dvojslovné pojmenování cucavé tele. Forma cucák je doložena rozptýleně z celých Čech, soustředěněji byla zapsána (většinou v dubletě s jinými výrazy) ze zč. a jč. okraje. Podoba cucáče je soustředěna zejména kolem stř. toku řeky Vltavy a na širokém Strakonicku, podoba cucávče na Benešovsku a Příbramsku.

V širším Podkrkonoší a na sev. Mladoboleslavsku vytváří areál dvojslovné pojmenování cicavé tele, na sev. Opavsku a Hlučínsku slovní spojení cickové tele. Ve vm. a slez. nář. bylo řídce zapsáno označení cicák.

Ze svč. nář. je ojediněle doloženo sousloví cecavé tele, z malého úseku mezi Vsetínem a Uherským Brodem sousloví ceckové tele. Jižně od Uherského Brodu vytváří mikroareál předložkové spojení tele u cecka. Ve stř. a již. části vm. nář. a roztroušeně též na záp. Moravě se vyskytuje výraz cecák, jižně od Vsetína byly zaznamenány ekvivalenty ceckáč a ceckavec, východně od Kolína forma cecejle a jižně od Vysokého Mýta varianta cecáče.

Východně od Vsetína se vyskytuje dvojslovné pojmenování mléčné tele. Z Moravy je rovněž sporadicky doloženo jednoslovné označení mléčňák.

Severně od Mladé Boleslavi se nachází mikroareál sousloví cumlavé tele, podoba cumlák byla ojediněle zapsána v svč. nář.

V oblasti mezi Kolínem, Ledčí nad Sázavou a Novým Městem na Moravě se vyskytuje sousloví savé tele.

Opisné pojmenování tele u krávy bylo zachyceno zejména v jz. polovině slez. nář. a na Valašsku, řídce i jinde.

Již. úsek středoopavských nář. se vyděluje mikroareálem výrazu muclík.

4    Většina jednoslovných pojmenování jsou deverbativa, některá vznikla univerbizací z příslušných dvojslovných označení.

cecáč  jen nář. — Viz cecák.

cecáče  jen nář.; Bš cecéče ‚mládě, jež cecá‘ — Od cecáč, cecák (viz tam) příklonem k střednímu rodu obvyklému u názvů mláďat (nebo od cecák formantem -e).

cecák  jen nář. (Jg ‚savec‘ i ‚kojenec‘, Kl ceciak ‚savec‘) — Od zast. a nář. cecat ‚cucat, sát (zprav. mateřské mléko)‘, to podle Mch zvukomalebné slovo domácí.

cecavé tele  (SSJČ cecavé hříbě, Kl cecavec ‚savec‘) — Dvojslovné pojmenování; adj. cecavý zast. a nář. ‚cucavý‘.

cecejle  jen nář. — K deminutivnímu (mazlivému) základu cec-lat.

ceckáč  jen nář. (Bš ceckoň „dítě ceckající“) — Od nář. ceckat, to dem. k cecat ‚sát‘.

ceckavec  jen nář. — Od námi nedoloženého nář. adj. ceckavý, to od ceckat, viz ceckáč.

ceckové tele  jen nář. — Dvojslovné pojmenování; adj. ceckový od cecek ob. ‚struk‘, srov. III-177 struk.

cicák  jen nář.; SSJ ciciak ‚cicající mládě (obyč. o praseti)‘ (Jg ‚savec‘ i ‚kojenec‘, též cicál ‚kojenec‘, hluž. cycak ‚savec‘) — Od cicat zast. a nář. ‚cucat, sát (zprav. mateřské mléko)‘.

cicavé tele  jen nář. — Dvojslovné pojmenování; nář. adj. cicavý ‚cucavý‘.

cickové tele  jen nář. — Dvojslovné pojmenování; nář. adj. cickový od nář. cicek ‚struk‘.

cucáč  jen nář. — Viz cucák.

cucáče  jen nář. — Od cucáč, cucák příklonem k střednímu rodu obvyklému u názvů mláďat.

cucák  SSJČ ob. ‚kdo cucá mateřské mléko (kojenec lidský i zvířecí)‘ (Jg ‚savec‘ i ‚kojenec‘) — Od cucat ‚sát‘, to podle Mch zvukomalebné slovo domácí.

cucávče  PSJČ — Od adjektiva cucavý formantem -če, sloužícím k odvozování jmen mláďat.

cucavé tele  Jg, SSJČ — Dvojslovné pojmenování; adj. cucavý ‚sající mateřské mléko‘.

cumláč  jen nář. — Viz cumlák.

cumlák  jen nář. (Kt cumloň „odrostlejší dítě, které chce ještě být kojeno“, Kl cumľoš, cmuľo – ‚kdo cumlá‘) — Od cumlat ‚cucat‘, to k zvukomalebnému *cu- (ču-) ‚sát‘.

cumlavé tele  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování.

mléčné tele  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování.

mléčňák  v sled. významu jen nář. — Od adj. mléčný.

muclík  jen nář. (Bš „tele v dětské řeči slezské“) — K nář. muclat, muclit ‚sát‘.

plekanče  jen nář. — K nář. slovesu plekat ‚kojit, napájet mlékem‘; karpatské slovo pastýřské, z rumunštiny.

podkravče  jen nář; Kt — Z předložkového spojení (tele) pod krávou.

savé tele  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování.

tele pod krávou  jako sousloví jen nář.

tele u cecka  jen nář.

tele u krávy  jako sousloví jen nář.

5    cecák Ju 1 — cecáče Po 1 — cecawče Ju 2 — cucawče Ju 1, 2 — cucafče Ju 2 — cucaví tele Ju 1, 3, 5, Ru 4 — cucavé tele Ru 2 — tele pot krávou Ju 2

6    —

Ši