ČJA 3
17 oploteň (653)
1 M (v)oplot m.
voplotek
voploť f.
voploteň
(v)oplotňa (voplotovňa 641)
(v)oplota (úplota 669, 670, 676)
voplotna (též 251, 406)
voploťí 201,206
voplotňí
záteň f. — zátiň — zátoň (zátuň 456)
zátina — záťina
zátiňe
humeňica
humeňičňik
holomeňica 702, 703
vohlubeň f.
holebňe f. 256–258 (holebmje 456)
(v)omlatňice 452, 459, 460 (oumlatňice 459)
řimsa
sus’ečňica (sumśečňica 832–834)
srub
plaňk 704, 705, 752, 756
parňice 454, 455
straňica 708, 743
kalandr 753 (kalander 755)
S vlhlada 816
N bedňeňí 501, hrazeňí 426, humeňičňi deska, humeňičňi dřevo 809, 810, 825, ohrada 828, pažeňí 240, přehrada 817, přehraďífka 740
2 Perny jsou odděleny od mlatu (aby do nich nepadalo zrní) asi 1,5 m vysokým pažením – oplotní. Tato přepážka má v našich nářečích řadu pojmenování, jež se liší především lexikálně, ale také slovotvorně (např. záteň × zátyna, humenice × humeničník, oplota × oploteň), mluvnickým rodem (např. oploť f. × oplot m. × oplotí n.) a hláskoslovně (např. zátyň × záteň × zátoň). Hláskové rozdíly záteň, zátoň, zátyň jsou u etymologicky neprůhledného slova dány přiřazením k jiným výrazům.
Podél vých. hranic Moravy se reálie nevyskytuje, a proto tam přirozeně také schází její označení. Na mapě registrujeme slovo plaňk. To může mít místy i další, poněkud odlišný význam: označuje také celou prkennou stěnu s velkými otvory pro podávání snopů, jež oddělovala perny od mlatu. Rovněž výraz srub může označovat speciální typ pažení. Zatímco oploteň bývala zhotovena většinou z fošen, srub se skládal ze silných přitesaných klád.
Zcela ojediněle se v našem materiálu vyskytly výrazy neterminologické povahy, které označují jakékoli hrazení; ty jsme samozřejmě nemapovali.
Podle Mch slova oploteň a záteň spolu etymologicky souvisí (viz zde odd. 4). Pro značně odlišné znění těchto základních – i četných odvozených – výrazů považujeme rozdíl mezi nimi za lexikální.
Náš materiál byl konfrontován s materiálem KLA. Nejasné slovo vlhlada, zapsané jen z bodu 816, je několikrát doloženo korespondenční anketou z Místecka (také v podobě vihlada).
3 Slova oploteň a záteň a jejich četné varianty zabírají většinu zkoumaného území. Ostatní výrazy mají povahu okrajových regionalismů.
Pro téměř celá střč. a vč. nářečí a přilehlé Novoměstsko je charakteristický výraz oploteň. Slovotvorná va
rianta oplotna pokrývá široké Vysokomýtsko, forma oplotek pak jv. okraj Čech a hlavně jz. úsek Moravy.
Varianta oplotně se rozprostírá na území
vých. Třebíčska, vých. Moravskokrumlovska, Brněnska a sev.
Břeclavska. Na toto území navazuje rozsáhlé teritorium slova oplota; dosahuje až k záp. hranici výrazu humeni-
ce, jež probíhá zhruba od Mor. Berouna směrem na Lipník nad Bečvou a
na Vsetín.
Úzký pruh obcí na záp. Rakovnicku a Lounsku se vyděluje variantami oplotí a oplotní. Malé územní rozšíření má ještě slovo oploť; vyskytuje se na celistvém území záp. od Boskovic a pak na Roudnicku. Název oplot byl zachycen ve třech od sebe značně oddělených mikroareálech, a to záp. od Roudnice nad Labem, dále na Náchodsku a sev. od Uherského Brodu.
Výraz záteň a jeho další obměny se nacházejí na území jzč. nářečí. Nejzápadněji – na širokém Plzeňsku – se vyskytuje slovo zátina (mezi Klatovy a Příbramí také v hláskové podobě zátyna), v širokém pásu na Chodsku, Klatovsku, Sušicku a dále k východu na Prachaticku, sev. Českobudějovicku a záp. Jindřichohradecku je běžné slovo záteň, jež má na Strakonicku, již. Příbramsku a záp. Táborsku také formu zátyň (ve vých. polovině tohoto areálu dubletně s variantou zátyně), na již. Českobudějovicku pak podobu zátoň.
Poměrně značné území zabírá lexém humenice, popř. slovotvorná varianta humeničník. Zahrnuje sev. úsek vm. nářečí a větší část nářečí slezských. Frýdecko a Těšínsko se vydělují označením sousečnice.
Další četné nář. ekvivalenty se vyskytují jen na velmi malých územích. K nim patří slovo římsa (v širším okolí Prahy), ohlubeň (na území vých. od Tábora a již. od Jindřichova Hradce), omlatnice (jv. Českobudějovicko), holebně a párnice (obě již. od Českých Budějovic). Na Uherskobrodsku se ojediněle vyskytují slova kalandr a stranice. Ve vm. nářečích a na Frýdecku-Místecku se porůznu nacházejí slova srub a plaňk.
4 holebně jen nář. (SSJ holovňa ‚perna‘) — Snad k stč. holovnicě (to z holohumnicě přes holumnicě ‚humno, mlat‘). Přenesením. Nelze vyloučit ani přesmyk z ohlobně, srov. ohlubeň.
holomenice jen nář. — Stažením ze stč. holohumnicě a přenesením (Jg holohumnice, holomnice říd. ‚mlat‘).
humenice v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚perna‘, Jg ‚trám, pozednice‘).
humeničník jen nář. — K adj. humeniční (to k humno).
kalandr v sled. významu jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Geländer ‚zábradlí, brlení‘).
ohlubeň v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ ‚obrubeň studny‘) — K hlobiti (stč. vhlobiti ‚zatlouci‘).
omladnice jen nář. — Snad z předlož. spojení o + mlatnice (stč. mlatnicě ‚mlat‘).
oplot m. jen nář.; Jg (stč. ‚oplocení‘) — K oplésti (se střídovým -o-).
oplota SSJČ říd. (stč. ‚oplocení‘, SSJ oplotka zeměd. ‚plot‘) — Rodová varianta slova oplot, viz tam.
oplotek SSJČ říd. (stč. ‚opletení‘) — Formál. dem. k oplot, viz tam.
oplotek f. Jg, SSJČ — Od oplot (viz tam); pův. substantivizované de- verbální adj. se změnou rodu.
oplotí SSJČ říd. — Rodová varianta k oplot, viz tam.
oplotna jen nář.; Jg — Morfologická varianta slova oploteň, viz tam.
oplotně jen nář. — Viz oplotna.
oplotní jen nář. — Rodová varianta výrazu oploteň; vlivem sousedící varianty oplotí.
oploť f. jen nář.; SSJČ nář. — Rodová varianta k oplot m., viz tam.
parnice v sled. významu jen nář. — K nář. parna ,perna‘.
plaňk jen nář. (stč. ‚hrazení, plot‘, Jg planka i plaňka ,dřevo, jímž se zahrazuje pole‘, SSJČ nář. plaňka ,plaňkový plot‘, planka n. pl. ‚dřevěná ohrada starého chodského dvoru, se stříškou‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Planke ‚prkno, trámek‘).
římsa v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚vodorovný pás vystupující z plochy stavby‘) — Přenesením adaptovaného výrazu přejatého z něm. (střhn. simz, něm. Sims ‚římsa‘).
sousečnice jen nář. — K nář. sousek ,perna‘.
srub v sled. významu jen nář. (stč., Jg i SSJČ zastar. ‚dřevěné oplocení‘, SSJ zrub ‚stěna z otesaných břeven‘) — Specifikací.
stranice v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚boční stěna‘) — K strana.
vlhlada jen nář. — Nejasné.
záteň jen nář.; SSJČ nář. — Nejasné, podle Mch ze *zá-oteň ‚místo za oplotní‘; oteň asi zkrácením z oploteň. Přenesením pak na oploteň.
zátina jen nář. — Od záteň, viz tam.
zátoň jen nář. — Od záteň, viz tam.
zátyna jen nář.; Jg — Od záteň, viz tam, vlivem slovesa zatýnit ‚ohradit‘.
zátyň jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Viz záteň a zátyna.
zátyně jen nář.; Jg — Viz záteň i zátyna.
5 voploteň Ju 1–3, Ru 3 — woploteň Po 1, Ju 2 — voplotňe Ju 1
6 —
Bh
