ČJA 3
165 popruh u trakaře (739a) —
1 M popruh (vopruh 418, pruh 604, popro 106)
pant
kšanda (šanda) — šandra (čandra 682)
širka (šíra 701, 820) — šerka
šla
šlička 740, 817, 827, 829
šlovina 741, 751
šleh
šrák
trak (tráček 757)
voprato
(v)oprátka 736, 834
tvrzeňi 666, 672
šajpon (šajpant 448)
S štrojzl 106, nášik 137, štranek 719
2 Zkoumala se nářeční pojmenování pro popruh u trakaře, tj. pevný textilní pás používaný při přepravě těžšího nákladu; popruh se převlékal přes ramena (kolem krku). Popruhy se zpravidla tkaly z bavlněné, lněné a konopné příze, často bývaly sešívány z jednotlivých úzkých pruhů.
Ve spisovném jazyce neexistuje pro uvedenou reálii specifické pojmenování, SSJČ výrazově neliší mezi popruhem u trakaře a popruhem u nůše. Nář. materiál však pro obě reálie dokládá pojmenování zčásti rozdílná, s různým geografickým rozšířením, srov. III-166 popruh u nůše.
Vedle rozdílů lexikálních byly zaznamenány též rozdíly slovotvorné (např. oprato × oprátka; šle f. × šlovina) a hláskoslovné (např. kšanda × šandra). Na mapě neregistrujeme hláskoslovnou diferenci kšanda × šanda; přesnou izoglosu vymezující hranici mezi oběma variantami zaznamenává mapa I-83 šle.
Nář. ekvivalenty byly většinou zapsány v sg., tak jsou také uváděny na mapě. Na ojedinělé formy zaznamenané v pl. jsme nebrali zřetel. Zpravidla v plurálovém tvaru však byl zachycen výraz kšandy v oblasti centrální Hané včetně Přerovska, v menší míře pak v již. polovině vm. nář. S ohledem na jednotné řešení mapy uvádíme daný výraz rovněž v sg.
Vzhledem k tomu, že v Čechách byl výzkum proveden pouze na tzv. řídké síti bodů a KLA tuto položku neobsahuje, jsou v Čechách izoglosy vedeny jen přibližně, nezachycují přesné rozšíření příslušného nář. ekvivalentu.
3 Nejrozsáhlejší území pokrývají pojmenování kšanda a popruh. Celkový obraz dokreslují na okrajích zkoumaného území regionalismy oprato (domažlický úsek), šajpon (doudlebský úsek), pant (větší areál na jz. Moravě se středem na Moravskokrumlovsku), šírka (záp. podskupina slez. nář. a Jablunkovsko), šerka (vých. podskupina slez. nář.), šle s variantou šlička (sev. Valašsko s již. částí slez. nář.) a šlovina (již. Vsetínsko).
Menší areály vytvářejí pojmenování šleh (širší Plzeňsko), trak (oblast mezi Strakonicemi a Prachaticemi, sev. od Tábora a na Jemnicku) a šrák (jv. Uherskobrodsko).
Výraz kšanda je rozšířen v pásu zabírajícím sev. polovinu Čech, sev., stř. a jv. Moravu. Odděleně je doložen z širokého Jindřichohradecka. Na již. Holešovsku byla zachycena varianta šandra.
Označení popruh se vyskytuje na větší části jzč. nář. a přesahuje do přilehlých částí nář. střč. a na záp. Moravu po Třebíč. Jako výraz shodný se spisovným jazykem byl porůznu zapsán i v oblastech s jinými nář. ekvivalenty.
4 Většina pojmenování pro sledovanou reálii mívá v nářečí obecnější význam ‚popruh‘, případně ‚provaz k jakémukoliv užití‘.
kšanda Jg „náramenní popruh“, SSJČ ob. kšanda, nář. šanda v nespecifikovaném významu ‚popruh‘, hluž. šanda ‚popruh přes rameno‘ — Forma kšanda z něm. Geschande, forma šanda z něm. nář. Schande.
nášik jen nář. (Kt „řetěz nebo řemen od chomoutu k oji připjatý, aby koně mohli vůz našinovati a zadržovati“, tak i ALJ Dobruška, Zábřežsko) — Patrně z nášijek, to z předložkového spojení na šíji. Nelze vyloučit souvislost s něm.
oprátka v sled. významu jen nář.; SSJČ dem. k oprať nář. v nespecifikovaném významu ‚popruh‘ — Formální dem. k oprať.
oprato jen nář.; SSJČ nář. v nespecifikovaném významu ‚popruh‘ — K oprať (viz oprátka).
pant v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ nář. v nespecifikovaném významu ‚popruh‘ — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Band).
popruh Jg, SSJČ, SSJ — Od *prǫg- k *pręgnǫti (srov. -přáhnout) ve významu ‚pnout‘.
šajpon jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (z nář. Scheibband ‚popruh vozíku‘).
šandra jen nář.; Bš čandra Novojičínsko — Adaptací výrazu přejatého z něm., (něm. nář. Schande, snad adideací k nář. handra ‚hadr‘.
šerka v sled. významu jen nář. (stč., Jg též šeř, SSJČ též šarka nář. – u všech ‚pevná hrubá látka po domácku tkaná ze lnu a vlny‘)
— Zřejmě od nář. výrazu šery ‚koňský postroj‘, ten z něm. (Schere); srov. III-152 koňský postroj.
šírka jen nář.; Kt dem. k šira ‚šle‘ u Opavy — Viz šerka.
šle f. v sled. významu jen nář.; pol. szla (stč. f. pl., Jg, SSJČ, u všech ‚postraňky‘; Jg též ‚šle‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (střhn. sil).
šleh v sled. významu jen nář.; stč. ‚popruh‘, ALJ Chodsko (Jg šlehy m. pl., SSJČ nář. šlehy, šleh říd., u obou ‚postraňky‘; Jg šlehy m. pl., Kt šleha a SSJČ nář. šlehy, šleh zprav. pomn. ‚šle‘) — K šle, -h přitvořeno podle popruh, nelze vyloučit adideaci k šlehat.
šlička, šlovina jen nář. — Od šle, viz tam.
šrák SSJČ zast. ob. (Jg šráky mor., Bš, oba ‚šle‘) — Přejato z něm., změtením s trák (stč. traky ‚popruhy‘).
štranek jen nář. (Jg štrang slc. ‚provaz‘, SSJČ též štraněk ‚provaz, postraněk‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Strang).
štrojzl jen nář. (ALJ ‚šle‘ Liberecko) — Adaptací výrazu přejatého z něm.
trak stč. traky pl., Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ, u všech v nespecifikovaném významu ‚popruh‘ — Podle Mch starobylé, domácí slovo, ale málo jasné, spíše jde o přejetí z něm. (Tragband ‚popruh‘).
tvrzení v sled. významu jen nář.; Kt, Bš (Kt (Bš) ‚úzká a dlouhá páska z motouzů‘) — Od tvrdit ‚zpevňovat‘.
5 popruh Ru 2 — pant Ju 6 — šanda Po 1, Ju 2, 3 — šlehi Ru 2 — oprať f. Ru 4 — páska Ru 3 — kynga Ru 3
6 —
Ši