ČJA 3

165 popruh u trakaře (739a) —

1    M         popruh (vopruh 418, pruh 604, popro 106)

pant

kšanda (šanda) — šandra (čandra 682)

širka (šíra 701, 820) — šerka

šla

šlička 740, 817, 827, 829

šlovina 741, 751

šleh

šrák

trak (tráček 757)

voprato

(v)oprátka 736, 834

tvrzeňi 666, 672

šajpon (šajpant 448)

S          štrojzl 106, nášik 137, štranek 719

2                 Zkoumala se nářeční pojmenování pro popruh u trakaře, tj. pevný textilní pás používaný při přepravě těžšího nákladu; popruh se převlékal přes ramena (kolem krku). Popruhy se zpravidla tkaly z bavlněné, lněné a konopné příze, často bývaly sešívány z jednotlivých úzkých pruhů.

Ve spisovném jazyce neexistuje pro uvedenou reálii specifické pojmenování, SSJČ výrazově neliší mezi popruhem u trakaře a popruhem u nůše. Nář. materiál však pro obě reálie dokládá pojmenování zčásti rozdílná, s různým geografickým rozšířením, srov. III-166 popruh u nůše.

Vedle rozdílů lexikálních byly zaznamenány též rozdíly slovotvorné (např. oprato × oprátka; šle f. × šlovina) a hláskoslovné (např. kšanda × šandra). Na mapě neregistrujeme hláskoslovnou diferenci kšanda × šanda; přesnou izoglosu vymezující hranici mezi oběma variantami zaznamenává mapa I-83 šle.

Nář. ekvivalenty byly většinou zapsány v sg., tak jsou také uváděny na mapě. Na ojedinělé formy zaznamenané v pl. jsme nebrali zřetel. Zpravidla v plurálovém tvaru však byl zachycen výraz kšandy v oblasti centrální Hané včetně Přerovska, v menší míře pak v již. polovině vm. nář. S ohledem na jednotné řešení mapy uvádíme daný výraz rovněž v sg.

Vzhledem k tomu, že v Čechách byl výzkum proveden pouze na tzv. řídké síti bodů a KLA tuto položku neobsahuje, jsou v Čechách izoglosy vedeny jen přibližně, nezachycují přesné rozšíření příslušného nář. ekvivalentu.

3                 Nejrozsáhlejší území pokrývají pojmenování kšandapopruh. Celkový obraz dokreslují na okrajích zkoumaného území regionalismy oprato (domažlický úsek), šajpon (doudlebský úsek), pant (větší areál na jz. Moravě se středem na Moravskokrumlovsku), šírka (záp. podskupina slez. nář. a Jablunkovsko), šerka (vých. podskupina slez. nář.), šle s variantou šlička (sev. Valašsko s již. částí slez. nář.) a šlovina (již. Vsetínsko).

Menší areály vytvářejí pojmenování šleh (širší Plzeňsko), trak (oblast mezi Strakonicemi a Prachaticemi, sev. od Tábora a na Jemnicku) a šrák (jv. Uherskobrodsko).

Výraz kšanda je rozšířen v pásu zabírajícím sev. polovinu Čech, sev., stř. a jv. Moravu. Odděleně je doložen z širokého Jindřichohradecka. Na již. Holešovsku byla zachycena varianta šandra.

Označení popruh se vyskytuje na větší části jzč. nář. a přesahuje do přilehlých částí nář. střč. a na záp. Moravu po Třebíč. Jako výraz shodný se spisovným jazykem byl porůznu zapsán i v oblastech s jinými nář. ekvivalenty.

4                 Většina pojmenování pro sledovanou reálii mívá v nářečí obecnější význam ‚popruh‘, případně ‚provaz k jakémukoliv užití‘.

kšanda  Jg „náramenní popruh“, SSJČ ob. kšanda, nář. šanda v nespecifikovaném významu ‚popruh‘, hluž. šanda ‚popruh přes rameno‘ — Forma kšanda z něm. Geschande, forma šanda z něm. nář. Schande.

nášik  jen nář. (Kt „řetěz nebo řemen od chomoutu k oji připjatý, aby koně mohli vůz našinovati a zadržovati“, tak i ALJ Dobruška, Zábřežsko) — Patrně z nášijek, to z předložkového spojení na šíji. Nelze vyloučit souvislost s něm.

oprátka  v sled. významu jen nář.; SSJČ dem. k oprať nář. v nespecifikovaném významu ‚popruh‘ — Formální dem. k oprať.

oprato  jen nář.; SSJČ nář. v nespecifikovaném významu ‚popruh‘ — K oprať (viz oprátka).

pant  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ nář. v nespecifikovaném významu ‚popruh‘ — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Band).

popruh  Jg, SSJČ, SSJ — Od *prǫg- k *pręgnǫti (srov. -přáhnout) ve významu ‚pnout‘.

šajpon  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (z nář. Scheibband ‚popruh vozíku‘).

šandra  jen nář.; Bš čandra Novojičínsko — Adaptací výrazu přejatého z něm., (něm. nář. Schande, snad adideací k nář. handra ‚hadr‘.

šerka  v sled. významu jen nář. (stč., Jg též šeř, SSJČ též šarka nář. – u všech ‚pevná hrubá látka po domácku tkaná ze lnu a vlny‘)


— Zřejmě od nář. výrazu šery ‚koňský postroj‘, ten z něm. (Schere); srov. III-152 koňský postroj.

šírka  jen nář.; Kt dem. k šira ‚šle‘ u Opavy — Viz šerka.

šle f.  v sled. významu jen nář.; pol. szla (stč. f. pl., Jg, SSJČ, u všech ‚postraňky‘; Jg též ‚šle‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (střhn. sil).

šleh  v sled. významu jen nář.; stč. ‚popruh‘, ALJ Chodsko (Jg šlehy m. pl., SSJČ nář. šlehy, šleh říd., u obou ‚postraňky‘; Jg šlehy m. pl., Kt šleha a SSJČ nář. šlehy, šleh zprav. pomn. ‚šle‘) — K šle, -h přitvořeno podle popruh, nelze vyloučit adideaci k šlehat.

šlička, šlovina  jen nář. — Od šle, viz tam.

šrák  SSJČ zast. ob. (Jg šráky mor., Bš, oba ‚šle‘) — Přejato z něm., změtením s trák (stč. traky ‚popruhy‘).

štranek  jen nář. (Jg štrang slc. ‚provaz‘, SSJČ též štraněk ‚provaz, postraněk‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Strang).

štrojzl  jen nář. (ALJ ‚šle‘ Liberecko) — Adaptací výrazu přejatého z něm.

trak  stč. traky pl., Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ, u všech v nespecifikovaném významu ‚popruh‘ — Podle Mch starobylé, domácí slovo, ale málo jasné, spíše jde o přejetí z něm. (Tragband ‚popruh‘).

tvrzení  v sled. významu jen nář.; Kt, Bš (Kt (Bš) ‚úzká a dlouhá páska z motouzů‘) — Od tvrdit ‚zpevňovat‘.

5    popruh Ru 2 — pant Ju 6 — šanda Po 1, Ju 2, 3 — šlehi Ru 2 — oprať f. Ru 4 — páska Ru 3 — kynga Ru 3

6    —

Ši