drabinka

kozlík

kelňík 705, 726, 741

šejtrok — šejtroch — šejstrok — šejštrok — šajstrok (též šajtrok 156, šajstok 464, šajstruk 606, 619)

lenoch

(v)opjeradlo (potpíradlo 118, opjera 711)

řbet (též 829)

záda 739, 748

pleco 829

kroveček 302 (koroveček 301)

klaňička 659, 660

bránka (branka, bronka, brunka)

kárňík 724, 739, 740

šibeňice (ší- 633)

šibeňička (ší-122)

šibinka (šibínka 679)

šibénka 712, 713, 715 (šibeňka 717, šibenka 674, šubeňka 802)

S          vopička 125, kocourek 429, kočárek 457, tragl 743, leger 747

2                 Nář. výrazy pojmenovávající opěradlo trakaře, tj. žebříček nad kolem, sloužící k tomu, aby náklad nepadal, vykazují především četné rozdíly lexikální. Výrazné jsou však též diference slovotvorné (žebřík × žebříček × žebřinka × řebřátko, šibenice × šibenička × šibénka × šibinka) a hláskoslovné (žebřík × žebřék, šejtrok × šejstrok × šejštrok × šejtroch × šajstrok). Mezi pojmenováními jsou ve značné míře zastoupena formální deminutiva.

Pokud jde o motivaci zaznamenaných výrazů, nezřídka se v nich odráží podobnost sledované reálie s žebříkem (např. žebřík, drabinka), s opěradlem židle (např. lenoch, opěradlo), se sedátkem pro kočího (např. kozlík, kelník, šejtroch), se zády (pleco, řbet, záda), příp. se zvířecím hřbetem (např. opička, kocourek).

V Čechách byl výzkum realizován jen na tzv. řídké síti bodů; neúplný nář. materiál byl doplněn a zpřesněn údaji z KLA. Vzhledem k charakteru jazykového materiálu v KLA však u výrazu žebříček nebylo možno v Čechách zjistit přesný zeměpisný rozsah podob s počátečním ře-.

Ve stř. části vm. nář. a v již. části slez. nář. (ojediněle i jinde) informátoři pojmenování pro sledovanou reálii neznali: buď ji nedovedli pojmenovat vůbec, nebo uváděli výrazy vytvořené ad hoc – trakařnice, tragačnice, traglena, štítek, násad, čelo, zábradlí, lišta. Tyto výrazy nepovažujeme za ekvivalentní, náš výzkum je zachytil jen jednou a KLA je nepotvrdila.

3                 Pestrý obraz nář. pojmenování je charakteristický zejména pro střední a východní část zkoumaného území.

Největší areál zabírá výraz žebříček; zaujímá zhruba záp. polovinu Čech s výběžkem až k Čáslavi, odděleně byl zapsán na Tišnovsku, záp. a jz. Brněnsku, na Znojemsku a na Břeclavsku. Forma žebřík je rozšířena zejména ve vm. dialektech a na již. okraji slez. nář., hlásková varianta žebřék je charakteristická zvláště pro Holešovsko a Přerovsko. Slovotvorná forma žebřinka je typická pro Brněnsko, ojediněle byla zapsána i jinde. Na Volyňsku byla zachycena podoba řebřátko.

Druhým nejrozšířenějším ekvivalentem je výraz šibenice a jeho varianty. Vyskytují se více či méně souvisle v širokém pruhu zabírajícím větší část svč. nář. a dále pokračujícím středem Moravy až k Břeclavi: šibenice (v celém vymezeném areálu), šibenička (zejm. v svč. nář. a na vých. okraji střm. nář.), šibinka (v centr. úseku střm. nář., na Kroměřížsku a Kyjovsku), šibénka (v dolských nářečích).

Kompaktní území jv. Čech a záp. Moravy zabírá přejatý výraz šejtrok a jeho hláskové varianty. Slovo šejtrok zaujímá území od Posázaví po Blata, šejstrok se nachází v pásu směřujícím od Nového Města na Moravě přes Jihlavu na Jindřichohradecko, šajstrok charakterizuje široké Třebíčsko a Jemnicko, šejštrok Hlinecko, sev. a záp. Novoměstsko, šejtroch se vyskytuje rozptýleně mezi Prachaticemi a Jindřichovým Hradcem a odděleně v Pojizeří a Podkrkonoší.

Několik menších, oddělených areálů vytváří označení lenoch. Nachází se na Roudnicku, sev. Českobudějovicku, v širokém okolí Ledče nad Sázavou, na širokém Znojemsku a ve stř. úseku vm. nář.

Ostatní nář. ekvivalenty zabírají menší oblasti. Jsou to výrazy řbet (záp. polovina Slezska), branka (stř. úsek slez. nář.), drabinka (Těšínsko a Jablunkovsko), kelník (jz. od Vsetína), kárník a záda (sev. od Vsetína),

klanička (záp. Vyškovsko), kroveček (Chodsko), kozlík (ojediněle v svč. a ve vm. nář.), opěradlo (rozptýleně po
celém zkoumaném území, zpravidla však v sousedství stejně motivovaného výrazu lenoch).

4    bránka  jen nář. — Formální dem. k brána, přenesením.

drabinka  jen nář. — Formální dem. k nář. drabina ‚žebřík‘, přenesením.

kárník  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Bš ‚košina na saních‘, „vozík dvoukolový s kárkou, tj. s malými žebřinami, do nichž se vloží košinka“, ‚nekrytý kočárek, bryčka‘ laš.).

kelník  jen nář. — Přenesením (Kt též kelňa ‚kozlík‘).

klanička  v sled. významu jen nář. — Formální dem., přenesením (SSJČ klanice zeměd. ‚opěrná tyč nastrčená po straně vozu do oplenu a někdy nahoře spojená řetězem s protilehlou tyčí‘).

kocourek  v sled. významu jen nář. (Jg ‚kolo u kolečka‘) — Přenesením.

kočárek  v sled. významu jen nář. — Formální dem., přenesením (Jg „vůz ližinovatý o dvou kolách, na němž sládci pivo rozvážejí“, též ‚kára‘).

kozlík  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚vyvýšené sedátko na voze pro kočího‘).

kroveček  jen nář. — Formální dem., přenesením (SSJČ krov ‚konstrukce nesoucí střešní krytinu‘).

leger  jen nář. — Přejato z něm.

lenoch  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg, SSJČ, SSJ leňoch zast. – u všech ‚opěradlo u židle‘).

opěradlo  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg ‚zábradlí‘, SSJČ i SSJ ‚část sedadla nebo lehátka určená k opírání‘, SSJČ i Kt též opěra ‚opěradlo‘).

opička  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

pleco  jen nář. (pol. plecy plt. ‚opěradlo, lenoch‘) — Přenesením (nář. pleco ,záda‘).

řbet  jen nář. — Nář. hlásková podoba výrazu hřbet, přenesením.

řebřátko  jen nář. — K řebří ‚žebřík‘.

šajstrok, šejštrok, šejtroch  jen nář. — Viz šejtrok.

šejtrok, šejstrok  v sled. významu jen nář. (SSJČ šejtrok, šejstrok říd., obě zast. ob., též nář. šintroch – ,kozlík‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm., příp. jeho přenesením.

šibenice  v sled. významu jen nář. (SSJČ zprav. expr. ‚co nějak šibenici připomíná‘, Bš f. pl. ‚prut napříč položený na dvou rozsoškách‘, SSJ šibenica ‚vodorovné bidlo na kolmých podpěrách‘) — Přenesením. Nelze vyloučit souvislost s něm. schieben ‚šoupat‘, lidovou etymologií vztaženo ke slovu šibenice, srov. III-148 čelo vozu.

šibenička  v sled. významu jen nář. — Formální dem. k šibenice; viz tam.

šibénka  jen nář. — Viz šibenice, popř. přenesením nář. pojmenování pro šibenici.

šibinka  jen nář.; Kt šebinka ‚celý oblouk při trakaři‘ okolí Olomouce — Viz šibénka.

tragl  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (dnes Träger ‚nosič, nosník‘).

záda  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

žebřéček  jen nář. — Střm. hlásková obměna výrazu žebříček, viz tam.

žebřék  jen nář. — Střm. hlásková obměna výrazu žebřík, viz tam.

žebříček  SSJČ též říd. a poněkud zast. řebříček — Formální dem. k žebřík, viz tam.

žebřík  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

žebřinka  v sled. významu jen nář. — Formální dem., přenesením (SSJČ žebřina, říd. a poněkud zast. řebřina ‚postranice žebřiňáku, podobná širokému žebříku‘).

5    žebřík Ju 7 — řebřík Ru 3 — žebříček Ju 3 — žebřiček Ju 3 — řebřiček Ju 1, 2 — žebřinka Po 1 — lótrica Ju 2 — náslonek Ju 6

6    —

Ši